Praha - Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média budou zřejmě platit i lidé, kteří nemají televizní či rozhlasový přijímač. Stále větší počet lidí totiž sleduje televizi a poslouchá rádio přes internet na počítači, chytrém telefonu nebo tabletu.
Zásadní změnu financování navrhuje generální ředitel České televize Petr Dvořák.
"Způsob, který dnes máme, opomíjí, že existuje čím dál větší skupina diváků, která sice sleduje televizi, ale ne prostřednictvím obrazovky, jak říká zákon, ale z tabletů, telefonů. To není spravedlivé, ostatní na ně přispívají," popsal záměr šéf ČT Petr Dvořák v rozhovoru pro pondělní vydání Hospodářských novin.
"Vymezení rozhlasového a televizního poplatku v platné legislativě už překonala technologická praxe," dává Dvořákovi za pravdu ministr kultury Daniel Herman.
Povinnost, aby platily všechny domácnosti, chce ministr dostat do chystaných změn mediální legislativy, které mají začít platit od roku 2017.
Televizní poplatek jako daň z příjmu
Šéf ČT Dvořák, který za změny lobbuje, vyjmenovává několik modelů, jak by se problém dal řešit: "Jeden funguje v Německu, kde platí každá domácnost bez ohledu na vlastnictví televize, ale je tam řada úlev pro nízkopříjmové skupiny a pro ty, kteří televizi nesledují, ale nemají šanci se z toho vyvázat. Ve Finsku funguje to, že televizní poplatek je nějaké procento daně z příjmu."
Jenže například poslanec Jan Chvojka z vládní ČSSD má s nápadem problém: Proč by měli platit i ti, kteří se na ČT nekoukají ani na webu? "Poplatek ale představuje jakousi solidární daň za veřejnou službu. Je to platba za možnost sledovat nezávislé zpravodajství či velké sportovní akce. Je to i příspěvek pro celý audiovizuální průmysl, který je na ČT silně navázán," tvrdí ředitel Dvořák.
Jde o téma, které zní po celé Evropě. Jednak vzniká v Bruselu nová směrnice, jednak se s dilematem televize vs. internet potýkají jednotlivé státy.
Speciální pořady jen pro web
Například rakouský soud před pár dny rozhodl, že šíření programů tamní veřejnoprávní stanice ORF prostřednictvím internetu není vysíláním. Ředitel ORF Richard Grasi se proti tomu ohradil s tím, že to diváky rozděluje do dvou kast. O tom, jak rozdíl narovnat, se momentálně debatuje i ve Velké Británii v souvislosti s reformou BBC.
Rostoucí internet je přitom podle ředitele Dvořáka směr, kudy se by se měla veřejnoprávní televize ubírat. Kromě změny poplatků chce přesvědčit politiky, aby umožnili Kavčím horám vyrábět speciální pořady jen pro web.
"Třeba bychom zřídili specifický internetový kanál, který by fungoval podobně jako kanál televizní. Další krok, který teď řeší firmy jako Google nebo Facebook, je, že v momentě, kdy budu znát lépe uživatele, v našem případě koncesionáře, můžu mu vytvářet program na míru," uvádí Dvořák svou vizi.
Celý rozhovor s Petrem Dvořákem najdete v pondělním vydání Hospodářských novin.
