Nová Ves má jen něco málo přes 200 obyvatel a velkou část z nich tvoří senioři, kteří jsou při koronavirové pandemii nejohroženější věkovou skupinou. Ve vesnici není žádný obchod a místní tak jezdí nakupovat do Litovle.
Zatímco však v Nové Vsi není potvrzený jediný případ koronaviru, přímo v Litovli jich jsou desítky. I proto Klustová společně se svým manželem, který je předsedou místního vesnického výboru, doporučují svým sousedům, aby zůstali doma a nechali si od nich nákup raději dovézt. "My jsme k té karanténě přišli jako slepí k houslím. Protože spadáme pod Litovel, vzali to jedním šmahem," říká Klustová pro Aktuálně.cz.
Kdy jste se rozhodla, že půjdete pomáhat seniorům s nákupy?
Já tady mám penzion, kde jsem před časem začala svým hostům zařizovat každé ráno čerstvé pečivo z pekárny. Následně jsem to nabídla i místním a ti si začali chodit i dvakrát do týdne pro čerstvé pečivo, které si pak dali do mrazáku. Takto to dělám dva roky. Jelikož byl vyhlášen nouzový stav, tak jsem znovu obešla dědinu s tím, že je tady možnost objednat pečivo, a ať pokud možno sousedé, hlavně ti starší, do obchodů nejezdí.
To bylo ještě před tím, než vás uzavřeli do karantény?
Ano. Teď probíhaly první objednávky a my k tomu teď přidali i ty nákupy. Je tady totiž spousta lidí, kteří jsou sami a mají rodinu mimo karanténu.
Oni si u vás tedy objednají a vy jim to nakoupíte?
S tím mi pomáhá manžel, který je od loňska zvolený předsedou osadního výboru. On se mnou tady teď není, protože jel za mojí maminkou a zůstal tam. Řekla jsem mu, že to bude lepší, kdyby bylo potřeba mít lepší kontakt s venkem. Využívá to tedy pro ty nákupy. Bere to tak, že když je předsedou, tak se musí o svou vesnici postarat. Je tedy bokem, ale úkoluje mě a pracuje mimo zónu.
Takže on to nakupuje mimo uzavřenou zónu a vy to pak roznášíte po vesnici. Jak si ty nákupy předáváte?
U hlídky, která hlídá, aby nikdo nešel dovnitř a ven.
Potom se tedy rozloučíte, vy přijedete zpět do vesnice a rozdáte to?
Mám objednáno ještě to pečivo, stovky rohlíků a několik chlebů, takže až to přijde, rozdám to společně s tím, co manžel nakoupil. Zatím se mi přihlásilo asi dvacet rodin, ale ty to berou taky pro své sousedy.
O jídlo tedy nemusíte mít strach…
Zatím ne. Navíc jelikož tady není obchod, většina lidí je zvyklá mít zásoby doma.
Od čtvrtka je povinné na veřejnosti nosit roušky. Máte jich dostatek?
Včera nám město dalo nějakých 45 kusů roušek, tak jsme to včera se synem roznášeli po obci, aby každý nad 65 let roušku dostal. A dnes jsem dostala dezinfekci, takže jsem ještě lidem do skleniček rozdávala dezinfekci. Dnes jsem byla ujištěna, že bude dovezeno více dezinfekce, takže budeme ty lidi informovat přes SMS.
Posíláte všem zprávy?
Tím, že je nás tady málo, tak se všichni známe a máme na sebe telefonní čísla, takže si to můžeme takto rozesílat, aby všichni věděli, co se děje. Fungujeme teď tedy ve stylu, že o veškerých těchto akcích, jako je roznášení roušek nebo dezinfekce, manžel rozesílá SMS zprávy.
Jaká je v Nové Vsi teď atmosféra?
Nemáme tady nikoho nakaženého a asi jsme k tomu přišli jako slepí k houslím. Ale protože spadáme pod Litovel, tak to vzali jedním šmahem. Lidé se ale bojí a jsou většinou doma. Když vyjdu před dům, dědina je prázdná. Když jsem včera roznášela ty roušky, tak jsem někoho potkala a udržovali jsme bezpečnou vzdálenost. Jelikož však je manžel předseda, tak se mě sousedé často ptají, jak to vypadá a zda nevím něco nového.
