"Osobní ochrana vojáků je pro nás prvořadá. Dnes podepsaná smlouva pokryje potřeby armády v této oblasti na následujících pět let," poznamenal k zakázce ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Smlouvu podle něj podepsal jeho náměstek pro oblast akvizic Lubor Koudelka.
Podle rámcové smlouvy bude moct ministerstvo v letech 2020 až 2025 objednat až 46 988 neprůstřelných vest. Pořizovat bude vesty ve třech variantách, a to se zeleným maskovacím vzorem a s pouštním maskovacím vzorem, pro Vojenskou policii nakoupí neprůstřelné vesty černé. Podle ministerstva budou vesty splňovat nejvyšší balistickou ochranu, tedy stupeň čtyři.
STV Group ministerstvo vybralo na základě výběrového řízení, které bylo vyhlášeno v květnu 2019.
Se zajištěním dodávek neprůstřelných vest mělo v minulosti ministerstvo potíže. Dříve uzavřelo smlouvu s Českou zbrojovkou na dodání asi 2300 balistických vest, po vzájemných sporech ministerstvo od smlouvy odstoupilo a zakázka skončila u soudu. Od roku 2017 vesty vojákům a vojenským policistům dodávala společnost Argun.
Česko splní požadavek HDP na obranu, slíbil Babiš
Pokud se potvrdí hospodářské prognózy, české výdaje na obranu by mohly v roce 2021 činit 1,46 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a překročit tak závazek vůči Severoatlantické alianci, který je 1,4 procenta, řekl ve středu také Babiš. Rozpočet na obranu na příští rok by měl být 85 miliard korun, letos resort hospodaří s částkou 75,5 miliardy. Babiš počítá i se závazkem dvou procent HDP na obranu do roku 2024. Česko si podle něj nemůže nyní dovolit zastavit modernizaci armády.
Vláda v programovém prohlášení slíbila zvýšení obranného rozpočtu do roku 2021 na 1,4 procenta HDP. Při dodržení dvouprocentního závazku by mělo mít ministerstvo obrany v roce 2024 k dispozici asi 130 miliard korun. Babiš řekl, že poměr ovlivní nynější propad HDP způsobený koronavirovou krizí. "Pokud se naplní prognózy HDP na tento a příští rok, tak by ten poměr byl dokonce 1,46, lepší, než jsme se zavázali," řekl Babiš.
Kabinet podle předsedy vlády nyní pracuje na revizi letošního rozpočtu, jehož plánovaný schodek se opakovaně kvůli koronaviru zvyšoval, naposledy na 300 miliard korun. Vláda chce podle něj plnit programové prohlášení, počítá s růstem důchodů či investic, ale i armádními výdaji. "Doufejme, že to vše vtěsnáme do plánovaného deficitu," uvedl Babiš. Premiér doufá, že příští rok bude ekonomika růst, což by pomohlo k naplnění cílů kabinetu.
Babiš řekl, že pokud obranný rozpočet zahrne všechny klíčové investice, mohl by překročit závazek vůči NATO. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) řekl, že armáda nesmí být na prvním místě, pokud se budou hledat místa, kde v rozpočtu škrtat. "Tyto scénáře z minulosti se nesmí opakovat," podotkl.
Členské státy NATO se v roce 2014 zavázaly, že zastaví propad obranných rozpočtů a že země, které na svou obranu nevydávají doporučovaná dvě procenta svého HDP, budou usilovat o to, aby se do roku 2024 posunuly směrem k dosažení této výdajové hranice. Čeští představitelé poté opakovaně veřejně i na jednáních v rámci NATO slíbili, že ČR bude v roce 2024 dvě procenta svého HDP na obranu dávat.
