Některé střední školy už dnes nabízejí studentům možnost zkoušku z jednoho z maturitních předmětů nahradit ročníkovou nebo maturitní prací. Ministerstvo školství chce, aby takto bylo možné vynechat celou školní část maturit. Během vypracování a obhajoby bude maturant muset prokázat znalosti ze všech předmětů, které mu absolventská práce nahradí.
Každý maturant bude mít svého vedoucího práce a téma mu schválí škola, podobně jako je to u závěrečných prací na vysokých školách. Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) bude například možné, aby student sestavil inovativní automatické vozítko a nahradil si tím zkoušku nejen z fyziky, ale i češtiny a angličtiny.
"Během obhajoby proběhne rozhovor s komisí. Žák vysvětlí, jak vše funguje. Část rozhovoru bude vedena v angličtině," vysvětluje Nantl, jak se všechny tři předměty propojí. Na odborných školách vidí "hluboký smysl" v přesměrovávání češtiny k funkčnímu užívání jazyka. Učitelé budou hodnotit schopnost argumentace nebo práci se zdroji.
Největší změny tak čekají pravděpodobně češtináře. K absolventským pracím si budou maturanti muset nastudovat knihy, které jim navrhne nebo schválí vedoucí práce. S prověřováním znalostí literatury, na kterém stojí maturity dnes, ale nový formát nepočítá.
Vybrat si dílo konkrétního autora jako téma práce nebude podle Nantla možné, minimálně pokud by mělo jít o českého autora. "Práce o díle Karla Čapka požadavek na komplexnost splnit nemůže," vysvětluje. Jiná je situace u zahraničních autorů, například práce o William Shakespearovi by se mohla řadit kromě češtiny i do angličtiny a dějepisu.
Novinka není pro každého
Novela školského zákona přináší větší volnost. Sami ředitelé rozhodnou, jestli jejich škola zůstane u tradiční podoby maturit, nebo přejde na absolventské práce. Přistoupit mohou i na kombinaci - například že se student rozhodne nahradit dvě zkoušky absolventskou prací a v ostatních předmětech podstoupí běžné zkoušení.
Přestože Nantl slibuje, že novinka bude využitelná pro všechny typy škol, připouští, že gymnázia nejspíš zůstanou u tradičního zkoušení. "Je to inovativní prvek, který musí korespondovat se stylem výuky. Na škole s teoretickým způsobem výuky to nebude fungovat," předvídá.
Školy totiž budou muset nové formě ukončení přizpůsobit celou výuku. Absolventské práce budou vyžadovat prostor v rozvrhu na průběžné vypracovávání i větší spolupráci mezi učiteli jednotlivých předmětů.
Novelu chce ministerstvo předložit do konce měsíce. Pokud projde sněmovnou podle plánu, začne platit od ledna 2026. Nantl doufá, že ještě do konce dekády bude třetina škol ukončovat vzdělání absolventskými pracemi. Od změny si slibuje větší motivovanost studentů, lepší ověřování znalostí a dovedností v praxi i zlepšení komunikace mezi středními školami a zaměstnavateli.
