Praha - Místo toho, aby se vláda snažila přijít s opatřeními, kterými by motivovala majitele tisíců volných bytů k jejich pronájmům, navrhuje v nové koncepci řešení, které v důsledku povede zejména ke stavbám dalších ubytoven a segregaci sociálně slabých.
V otevřeném dopise adresovaném Rusnokovu kabinetu to alespoň tvrdí neziskové organizace, které se sociální tematikou dlouhodobě zabývají.
"Nad rámec stávající bytové politiky státu, v jejímž důsledku dnes žije asi sto tisíc lidí na ubytovnách, navrhuje nová koncepce sociálního bydlení pouze prohlubovat sociální práci a stavět ubytovny nové," citujeme z připomínek Platformy za sociální bydlení, které jsou součástí dopisu.
"Sociální pracovníci sami sociální byty nepostaví a podpora výstavby dalších ubytoven může vést pouze ke zvyšování sociálního konfliktu a růstu počtu lidí bez domova," pokračuje zmíněná připomínka.
K návrhu se velmi kriticky staví také lidskoprávní sekce Úřadu vlády ČR. "K návrhu se stavíme velmi kriticky, naše připomínky přitom ministerstvo nijak nezohlednilo. Některé jeho části jako prohloubení sociální práce jsou sice dobré, ale část týkající se sociálního bydlení je nutno přepracovat," říká její šéf Martin Šimáček.
Zmíněná platforma sdružuje několik neziskových organizací, občanských sdružení i akademických institucí. V otevřeném dopise vyzývá vládu k odmítnutí současné podoby koncepce sociálního bydlení a novely zákona o hmotné nouzi.
Autoři dopisu v něm mimo jiné upozorňují na skutečnost, že se v Česku v současnosti nachází několik set tisíc volných bytů a vláda by tak podle nich měla spíše uvažovat o tom, jak motivovat jejich majitele k pronájmu a jaké služby do nich dodat, aby byli s výsledkem všichni zúčastnění spokojení.
Kalous: Jsou lidé, kterým ubytovna vyhovuje
Místo toho je ze strany ministerských úředníků slyšet slova o tom, že jsou lidé na ubytovnách vlastně spokojení.
"V každé společnosti budou existovat skupiny lidí, kteří o svém bydlení budou mít představy takové, jaké je mají, a pro které bydlení na ubytovně - a ubytovna má dneska pejorativní nádech - je prostě to, co jim vyhovuje. Tak proč jim chcete stavět nájemní byty, když v nich oni nechtějí bydlet," nechal se na listopadovém kulatém stolu k této problematice slyšet náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous (ODS), který ji má na úřadu na starosti.
"My přece nechceme masivně podporovat výstavbu toho či onoho typu bydlení, my říkáme, že chceme vytvořit investiční podporu sloužící obcím k naplňování jejich povinností. A pokud nebudou chtít, tak pak uvažujeme o tom, že by přišel na řadu neziskový prostor, nebo sektor privátní. Pokud to obec nechce a privátní sektor v tom uvidí obchodní příležitost, tak proč bych mu v tom bránil," dodal.
"Že je tu spousta lidí, kteří jsou na ubytovně spokojení, to se dobře říká od stolu. Politika sociálního bydlení má být založená na výzkumných zjištěních - já je mám, v posledních pěti letech jsem dělal řadu výzkumů mimo jiné na ubytovnách, a vím, že ti lidé tam bydlet nechtějí. Není to pravda," ohradil se proti tomu Štěpán Ripka, sociolog a zároveň mluvčí Platformy pro sociální bydlení pro Prahu.
"Když chtělo ministerstvo pro místní rozvoj zjistit, jak se lidé na ubytovnách mají, šlo za majiteli a provozovateli a ptalo se jich, jak se u nich lidé mají a jak se jim u nich bydlí," konstatoval. Domy pro sociální bydlení navíc podle něj povedou k segregaci, jak ukázal podobný příklad na Slovensku.
Nedořešené sociální bydlení
Platforma poukazuje i na další problémy, které chystaná legislativa neřeší. Není v ní například definována cílová skupina sociálního bydlení a není v ní ani řečeno, kdo by měl sociální bydlení zajišťovat, jak by mělo vypadat a kdo by za jeho existenci měl být zodpovědný. Kromě toho navrhuje omezit pobyt lidí v azylových domech, nenabízí přitom žádnou možnost, kam jinam by mohli jít.
Přijetí koncepce v současné podobě povede podle autorů koncepce jen k dalšímu rozmáhání byznysu s chudobou.
"Bude se konzervovat současný stav ubytoven a prohlubovat segregace stavbou nových. Stát bude dávat další a další prostředky do systému, který způsobuje velké množství sociálních konfliktů místo toho, aby situaci řešil... Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi má omezit výplatu dávek lidem žijícím v ubytovacích zařízeních nevyhovující kvality, nenabízí však pro ně žádnou alternativu, kam jít," citujeme z dopisu.
Agentura pro sociální začleňování? Nepřizvána
Na návrhu společně spolupracují ministerstva pro místní rozvoj a práce a sociálních věcí. Ač by bylo logické očekávat, že k projednávání podobného návrhu, jako je koncepce sociálního bydlení, bude přizvána rovněž lidskoprávní sekce Úřadu vlády a potažmo i Agentura pro sociální začleňování, podle Šimáčka tomu tak nebylo.
"Nebyli jsme ani označeni jako připomínkové místo. Do přípravy návrhu jsme se museli v podstatě vlámat. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí bylo pro spolupráci s námi, ministerstvo pro místní rozvoj o spolupráci nestálo," říká Šimáček. To by se však mohlo v brzké době změnit, ministr pro místní rozvoj František Lukl totiž hodlá do dalších debat zasáhnout osobně, nejen skrze svého náměstka.
Přijde změna k lepšímu?
Současná podoba koncepce sociálního bydlení navíc podle něj ještě není definitivní. "Jde o základní návrh, který bude ještě diskutován a bude reagováno na věcně-kritické návrhy partnerů. Na vládu by měl tento materiál jít na počátku nového roku," řekl Aktuálně.cz Lukl.
"Bez většinové shody na obsahové části daného materiálu není možné takový materiál silově schválit. Chystám se osobně zainteresovat do debaty s partnery a využít i zkušeností a námětů ze Svazu měst a obcí. Je víc než nutné vést debatu v dělné a věcné atmosféře, bez zbytečných emocí. Věřím, že na finální verzi bude většinová shoda," dodal ministr.
