Ostrava - Drážní inspekce neuvažuje v souvislosti s nehodou ve Studénce na Novojičínsku o snížení rychlosti vlaků na železničních přejezdech.
Mluvčí inspektorů Martin Drápal tak reagoval na úvahy, že by kdyby jel rychlovlak v daném úseku koridorové trati méně než povolenou rychlostí 160 kilometrů v hodině, nemusely být následky tak tragické.
Inspekce už zjistila, že rychlovlak před srážkou s kamionem snížil rychlost na 142 kilometrů v hodině.
"V tuto chvíli ještě nevíme, jestli se rychlost na 142 kilometrů za hodinu snížila vlivem srážky, či zda strojvedoucí použil rychlobrzdu. Toto by měla objasnit analýza dat z přední skříňky vlaku," vysvětlil Drápal.
Skříňku z vraku pendolina už odborníci našli, nyní se z ní snaží stáhnout data.
Případné úvahy o možném plošném snížení rychlosti vlaků označil za spekulaci, která předbíhá vyšetřování.
Železniční přejezd ve Studénce má v současné době nejvyšší možné zabezpečení a rozhodně není z pohledu inspektorů nebezpečný nebo rizikový.
Dvě smrtelné nehody ve Studénce
Smrtelná nehoda se tam podle statistik stala dvakrát. V roce 1990, kdy zemřel jeden člověk, a právě letos v červenci.
Inspekce podle Drápala vždy po podobných neštěstích vydává doporučení, jak v budoucnu podobným událostem zamezit. Ovšem až na základě zjištěných skutečností, jejich analýzy a stanovení příčin, dodal.
Drážní inspekce nemá v současné chvíli poznatky, že by možná příčina nebo pochybení byla na straně železnice. "V tuto chvíli proto nemůžeme říci, zda bude bezpečnostní doporučení vydáno, nebo ne, popřípadě v jaké podobě. Vyloučit ale nelze nic," míní.
Policie kvůli nehodě, kterou nepřežili tři cestující z vlaku, obvinila padesátiletého polského řidiče kamionu. Hrozí mu až deset let vězení.
"Studénka patří k nejbezpečnějším typům přejezdů"
Podobné zabezpečení jako ve Studénce, tedy kombinaci výstražných světel a závor, by podle inspekce mělo mít maximum železničních přejezdů v Česku.
"Toto považujeme za nejbezpečnější zabezpečení křížení dráhy s pozemní komunikací. Vyšším stupněm je jen zrušení železničního přejezdu a jeho nahrazení podjezdem nebo nadjezdem," řekl Drápal.
O takovou změnu nyní budou usilovat představitelé Moravskoslezského kraje i Studénky.
Podle hejtmana Miroslava Nováka chyba vznikla před lety, když se začal budovat železniční koridor a nevznikaly mimoúrovňové přejezdy.
Hejtmanství si podle něj rizikovost místa ve Studénce uvědomovalo. Především to, že lidé často na červenou místem projížděli. Z toho důvodu se kraj podílel na instalaci kamer, které přejezd poslední tři roky monitorují. Právě kamery zachytily, jak kamion do kolejiště vjel na červenou.
Dlouhá prodleva mezi červenou a sklopením závor
Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský řekl, že problémovost přejezdu ve Studénce nespočívá v počtu nehod.
"Je to kombinace několika faktorů. Hlavně jde o to, že v místě se kříží extrémně vytížená trať a poměrně vytížená silnice. Přejezd je navíc široký (silnici kříží čtyři koleje). Doba, po níž blikají červená světla před sklopením závor, je dlouhá. Úměrná k tomu, jaká je potřeba na vyprázdnění kolejiště," řekl.
Právě dlouhá prodleva mezi červenou výstrahou a sklopením závor je důvod, který podle odborníků motivuje lidi k tomu, aby přejížděli na červenou.
