Index udržitelného rozvoje sestavuje po dvě desetiletí Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID).
Do sledovaného regionu patří země visegrádské čtyřky, Pobaltí, Balkán, Rusko a několik postsovětských republik. Index srovnává právní prostředí, finanční zajištění neziskových organizací, jejich organizační základnu, prosazování zájmů, poskytování služeb, infrastrukturu a obraz v očích veřejnosti. Jednotlivé oblasti se bodují od jednoho do sedmi bodů. Známka od jedné do tří představuje zlepšování udržitelnosti, od tří do pěti další vývoj, od pěti do sedmi pak žádný pokrok.
Česko patří s trojicí pobaltských států, Polskem a Slovenskem do skupiny šesti zemí s nejlepším hodnocením. Celkem získalo 2,6 bodu. Dělí se tak o třetí příčku s Lotyšskem, na prvním místě je Estonsko a na druhém Polsko. Na opačné straně žebříčku skončil Azerbajdžán a před ním Bělorusko. Maďarsko se v posledních letech propadlo do druhé skupiny. Udržitelnost se zhoršila nejvíc právě tam a je na "sestupné dráze", uvádí dokument. Podobný trend je i v Polsku.
Podle autorů před dvěma desetiletími při prvním hodnocení panovala naděje, že se udržitelnost neziskového sektoru bude v celé sledované oblasti zlepšovat a slabší státy doženou ty silnější. Místo toho neziskové organizace v rozvinutějších zemích čelí ohrožení a na vzestupné cestě je neziskový sektor v zemích jako Arménie či Moldavsko.
"Přibývá vlád, které se stavějí nepřátelsky k demokratickým normám, postupům a institucím. Zatímco dřív to byl případ Eurasie, antidemokratické vlády jsou nyní stále častějším rysem politické krajiny také v srdci Evropy," uvádí zpráva. Podle ní se rozšiřují nacionalismus a xenofobie.
Dvanáct zemí hlásí zhoršování právního prostředí a podmínek neziskových organizací. Pět z nich jsou členské státy EU, mezi nimi Polsko, Maďarsko a také Česko. Podle zprávy změny v ČR sice nejsou tak dramatické, ale tlak vlády kvůli financování roste a přibývají povinnosti jako EET. Zpřísňování podmínek provází často negativní výroky politiků. Výpady proti neziskovému sektoru se objevují hlavně v severní části regionu, stěžuje si na ně šest z osmi zemí včetně Česka
Podle zprávy v dubnu 2017 mělo v ČR registraci kolem 93 650 spolků, 26 400 pobočných spolků, 2774 obecně prospěšných společností, 752 zapsaných ústavů, 515 nadací, 1670 nadačních fondů a 4171 církevních organizací. Celkový počet tak proti předchozímu roku vzrostl.
