Choceň - Osmnáctiletá studentka obchodní akademie v Chocni Michaela Moravcová oslepla ještě jako batole. A i přesto, že se se svým handicapem vyrovnala a okolí jí vždy pomáhalo, stále cítí mezi sebou a zdravými jakousi zeď. Ta prý mizí zřídka. Pouze ve chvílích, když si může připadat zdravá.
"Všichni se snaží, ale stále je mezi námi bariéra. My jsme přitom nejšťastnější, když nás všude berou jako normální. Tahle hra by tomu měla aspoň trochu pomoci," říká Michaela a sáhne do žlutého sáčku, ve kterém jsou malé dřevěné předměty různých tvarů. Čtverce, obdélníky, kolečka, trojúhelníky, lichoběžníky i další.
Se svými spolužáky Michaela před časem vytvořila ojedinělou hru, která snadno oba světy spojuje. Zdraví si zavážou oči šátkem a všichni se střídají v házení kostkou, na které jsou vyřezané stejné tvary, jako lze nahmatat v sáčku. Vrhající pak oznámí, co mají ostatní jen s využitím hmatu vyhledat.
Soutěžící se také dohodnou, kolik předmětů musí najít, případně jaký je časový limit. Vítězí ten, kdo například kolečka v požadovaném počtu vyloví jako první. Lze stanovit i počet hracích kol a bodů za jedno vítězství.
"Hru si vyzkoušelo už dvě stě lidí a dobře se u ní bavili. Ti zdraví se při ní navíc dostanou do pocitů nevidomých, kteří zase dostanou jedinečnou příležitost se účastnit hry, kterou může hrát každý," říká Michaelina spolužačka a spoluautorka hry Lucie Částková.
Druzí z padesáti
Dívky založily ještě s dalšími dvěma spolužáky studentský podnik a s nápadem hry nazvané Olá nyní výrazně uspěli ve dvou soutěžích globální neziskové organizace Junior Achievement, jejíž českou kancelář založil v roce 1992 Tomáš J. Baťa.
V konkurenci více než padesáti týmů v dubnu obsadili druhé místo na Veletrhu studentských firem v Praze, před týdnem zvítězili v soutěži Social Innovation Relay o nejlepší pro společnost prospěšný podnikatelský nápad.
V obou kláních budou reprezentovat Česko na celosvětové finále. Superfinále prvního podniku se odehraje v červenci v Bruselu, druhá soutěž proběhne online už příští středu. Čeká je konkurence desítek evropských, asijských a amerických týmů. Pokud by uspěli, bylo by co slavit.
"Ještě žádná studentská firma z české pobočky Junior Achievement se v celosvětové soutěži neumístila. Nyní nám dávají šance. Cítíme proto trochu tlak, aby se to povedlo," řekla sedmnáctiletá Lucie, která je stejně jako Michaela studentkou třetího ročníku choceňské obchodní akademie.
Co si musí dívky posílené o jednoho spolužáka na finále připravit? "Sepíšeme výroční zprávu, kde budou například údaje o prodejích a marketingu. Musíme se připravit na panelový rozhovor, prezentaci výrobku, jeho předvedení u stánku, připravit si propagační video. Zejména pro finále v Bruselu je toho opravdu hodně," říká Lucie. Vše je navíc třeba zvládnout v angličtině.
Dvanáct tisíc nevidomých a stovky institucí
To nejdůležitější ale přijde až po soutěži. Totiž udělat z cvičného studentského podniku opravdovou firmu. Zákaznický potenciál originálního nápadu je podle odhadů slušný. Hru, kterou mohou hrát společně nevidomí a zdraví, dosud nikdo nevyrábí. Nevidomých je přitom jen v Česku 12 tisíc. Škol, školek, nemocnic a ústavů, kde by se mohli hrou společně zabavit zdraví i nemocní, jsou stovky.
"Pět her už se prodalo, kvůli finále v Bruselu nyní necháváme vyrábět dalších padesát kusů. Připravujeme kalkulaci, aby byl celý projekt udržitelný. Končí legrace, už nejde jen o soutěž, naším cílem hlavně je, aby studenti uspěli s podnikatelským záměrem," uvedl učitel a vedoucí projektu Radek Kroulík.
Lucie je rozhodnutá společnost založit, s ní možná do skutečného dobrodružství na trhu půjde spolužačka, která nyní dočasně pracuje v USA, a účast zvažuje i spolužák, který skupinu posílí pro prezentaci v Bruselu. "Kdyby ale nikdo nechtěl, půjdu do toho sama. Můj dědeček kdysi vlastnil v Hradci Králové hotel, možná mám po něm podnikatelské geny," říká dívka z malé vsi Zářecká Lhota poblíž Chocně.
Zato Michaela se do skutečného podnikání pustit nechce. "Jsem ráda, že jsem u toho byla, že jsem mohla pomoci, ale není to úplně obor, který bych chtěla dělat," řekla spíše humanitně zaměřená dívka, jejíž největší zálibou je zpěv. Účastnila se proto už několika amatérských celostátních soutěží, v některých postoupila do finále. Studovat by chtěla dál, nejspíš jazyky nebo psychologii. "Ráda jim ale vždy poradím. Zůstanu takovým přítelem na telefonu," říká Michaela.
