Jana Nečasová si loni 20. srpna oddechla. Obvodní soud pro Prahu 1 zastavil její stíhání za zkrácení daně. Před úřady zatajila příjem luxusních pozorností za 10 milionů korun. Součástí rozhodnutí bylo i zproštění obžaloby, že zajištěním funkcí ve státních podnicích podplatila trojici poslanců ODS. Osvobození se týkalo i expremiéra Petra Nečase a někdejšího náměstka jeho vlády Romana Bočka.
Po odvolání státního zástupce se však příběh pro jeho aktéry obrátil vzhůru nohama. Městský soud v Praze letos v září verdikt nižší instance zrušil. Vzhledem k neveřejnému jednání odvolacího soudu nebyly jasné důvody, které k jeho závěru vedly. Kauzu vrátil na začátek soudce Richard Petrásek. Aktuálně.cz se podařilo dosud neznámé odůvodnění rozhodnutí získat.
Petrásek popsal hrubé chyby, jichž se obvodní soud dopustil. V kauze poslaneckých trafik z dokazování protizákonně vyřadil odposlechy obžalovaných. Kvůli tomu nemohl rozhodnout o podstatě věci, tedy zda lze politickou dohodu vyhodnotit jako korupci. Zastavení stíhání kvůli zkrácení daně pak bylo podle odvolací instance předčasné. Obvodní soud si při výroku špatně vyložil zákony.
Úplatkem nemusí být jen peníze
"Trestněprávně postižitelné korupční jednání přitom může spočívat i v nabídce a přijetí funkce za určitý způsob hlasování v zákonodárných orgánech, případně vzdání se mandátu v nich. (…) Úplatek totiž nemusí spočívat jen v penězi vyčíslitelném plnění, ale i v jakémkoliv jiném plnění nebo výhodě, pokud je přislíbena, nabídnuta nebo poskytnuta v souvislosti s určitou záležitostí obecného zájmu," zní jedna z klíčových pasáží odvolacího verdiktu.
Obecnému zájmu odpovídá třeba působení ve volené funkci a hlasování dotyčného v ní. Takový je obrys příběhu někdejších poslanců ODS Ivana Fuksy, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře. Na podzim 2012 vláda Petra Nečase jednala o daňových změnách, které chtěla předložit Poslanecké sněmovně. S jejich schválením spojila hlasování o důvěře. Trojice poslanců však pro návrh nechtěla zvednout ruku.
Podle obžaloby se proto premiér Nečas, tehdejší ředitelka jeho sekretariátu Jana Nagyová (dnes jeho manželka) a náměstek z ministerstva zemědělství Roman Boček začali domlouvat na záchraně kabinetu. S poslanci dospěli k dohodě, že složí mandát, místo přenechají náhradníkům a obsadí za to pozice ve státních firmách. Scénář se povedlo naplnit, Fuksa, Šnajdr a Tluchoř opustili sněmovnu a daňové změny prošly.
"Tyto kroky totiž mohou ovlivnit výsledek rozhodování v zastupitelských orgánech a mají povahu trestněprávně postižitelných korupčních jednání v politické sféře, k jejichž trestněprávnímu postihu je Česká republika vázána rovněž mezinárodními úmluvami, jejichž signatářem je," píše soudce Petrásek o politických dohodách vedoucích k zisku prospěchu pro konkrétní osobu.
Průlomový názor soudu
Je to vůbec poprvé, kdy český soud při soudním řízení připustil, že politickou dohodu lze považovat za výsledek korupce. Zda úplatkem byla i úmluva o výměně poslaneckého mandátu za místo v podnicích se státní účastí, bude však muset prokázat Obvodní soud pro Prahu 1, kam se kauza vrátila. Instance k tomu musí využít i zajištěné odposlechy, které v prvním kole označila za nezákonné.
Operativní technika sledovala hovory, které Nečasová a Boček vedli ze svých mobilních telefonů. Jde také o zvukový záznam z prostorových "štěnic" v restauraci Vojanův dvůr, kde se někteří podezřelí sešli. Podle první instance byly odposlechy nelegální, protože je neprovázelo řádné odůvodnění. Takové musí uvést podezření na danou osobu nebo proč požadované důkazy nelze zajistit méně invazivní cestou.
Drážní a letecké trafiky, které se nedaly stíhat
Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Petr Tluchoř složili funkce poslanců 7. listopadu 2012. Dva z nich se následně objevili v orgánech státních firem. Fuksa se 11. ledna 2013 stal místopředsedou představenstva nové státní firmy Český aeroholding (zahrnovala Letiště Praha, České aerolinie a další společnosti) a zároveň vrchním ředitelem pro strategii a rozvoj této firmy.
Marek Šnajdr 20. prosince 2012 zasedl v dozorčí radě státní firmy Čepro, 31. ledna následujícího roku se nechal zvolit jejím předsedou. Petr Tluchoř místo sebe doporučil Libora Antoše, který 26. ledna 2013 zamířil do dozorčí rady Českých drah a následně 14. března ho její členové zvolili předsedou.
Fuksu, Šnajdra a Tluchoře zatkl a obvinil tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu 13. června 2013 v den zátahu na Úřadu vlády, ale jejich stíhání po necelých dvou měsících zastavil Nejvyšší soud. Na dotyčné se vztahovala indemnita, tedy ochrana před trestní odpovědností za jednání přímo na půdě sněmovny, jako je třeba vzdání se mandátu.
Podle soudce Petráska však povolení k nasazení operativní techniky obstála. Sice uznal, že samotné odůvodnění není příliš rozsáhlé, ale dostačujícím ho shledal. Je z něj také zřejmé, proč policie vedla Nečasovou jako podezřelou. Navíc Petrásek upozornil, že podezření vyplývalo i ze samotného trestního spisu. Podle něj na to obvodní soud nepřijatelným způsobem nebral ohled.
"Soud prvního stupně se vůbec nezabýval všemi podstatnými souvislostmi případu. Daným příkazům vytkl (…) především formální nedostatečnost jejich odůvodnění, aniž by zkoumal příslušný spisový materiál (…), a zcela pominul materiální hledisko jejich přezkumu, takže se fakticky vůbec nezabýval tím, zda skutečnosti známé v době jejich vydání opodstatňovaly jejich vydání, a v tom pochybil," vysvětluje.
Na počátku byla zločinecká skupina
Kauza započala prověřováním, které tehdejší Útvar pro odhalování organizovaného zločinu spustil v lednu 2012. Prvním podezřelým byl náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek. Útvar dalším šetřením narazil na zákulisní hráče na pomezí byznysu a politiky spjaté s ODS - Romana Janouška, Iva Rittiga, Tomáše Hrdličku, Alexandra Nováka či Patrika Oulického.
V jednu chvíli je policie vnímala jako organizovanou zločineckou skupinu, která ohrožuje základní chod státu. Jednak ve svůj prospěch ovlivňovali veřejné zakázky, přičemž je vrchní státní zastupitelství mělo krýt. Zadruhé měli zasahovat do obsazení klíčových pozic ve státním aparátu. Následně kriminalisté v této souvislosti přišli na Janu Nagyovou, která se s řadou z takzvaných kmotrů stýkala.
"Ze spisového materiálu je přitom celkem zřejmé, z jaké trestné činnosti byla Jana Nečasová podezírána a jakým konkrétním jednáním se na ní měla podílet. (…). Měla se tak účastnit na organizované zločinecké skupině dopouštějící se rozsáhlé trestné činnosti," argumentuje soudce Petrásek. Podotkl, že při konspirativním jednání všech zúčastněných nebylo možné důkazy zajistit jinak než sledováním a odposlechy.
Obvodní soud pro Prahu 1 bude muset jednak přehrát odposlechy a v soudní síni jejich obsah konfrontovat s Nečasovou, Nečasem a Bočkem. Jeho povinností bude i porovnat výsledek dohody s trojicí poslanců s tím, jak se o ní vyjádřili tehdejší představitelé vládní koalice. Kritizovali ji třeba šéfka sněmovny Miroslava Němcová (ODS) nebo ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Nezdaněné dary za 10 milionů
Obvodní soud musí znovu otevřít také případné zkrácení daní Janou Nečasovou. Tehdejší vedoucí premiérova sekretariátu od ledna 2012 do června 2013 převzala zhruba stovku luxusních dárků, kožešiny, kabelky, hodinky, od vlivných hráčů privátní i státní sféry. Pozornosti jí věnovali šéf ČEZ Daniel Beneš, poradce ČEZ Vladimír Johanes či byznysmen v oblasti energií Daniel Křetínský.
Celková hodnota darů dosáhla 10,132 milionu korun. Nejdražší položkou byl perlový náhrdelník Cartier za 1,127 milionu. Nečasové ho dal Johanes. Podaroval ji i kožichem Christian Dior za 590 tisíc. Od šéfa ČEZ Daniela Beneše přijala Nečasová oděvy a módní doplňky za 343 tisíc. Problém je, že dary nepřihlásila ke zdanění. Stát tím připravila o 736 tisíc korun.
Obvodní soud dospěl k závěru, že trestní postih Nečasové není namístě. Ještě v průběhu hlavního líčení, konkrétně v září 2017, zaplatila za neodvedení daní pokutu vyměřenou finančním úřadem ve výši 36 tisíc korun. Sankci jí udělil na základě poznatků, které s ním sdílela policie. Podle obvodního soudu už tak trest obdržela, proto by další postih byl porušením právní zásady ne bis in idem - ne dvakrát za jednu věc.
Proč lze trestat za jednu věc dvakrát
Podle odvolací instance si však nižší soud vyložil princip, že nelze trestat za jeden prohřešek dvakrát, mylně. Soudce Petrásek jednak poukázal na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, za druhé zmínil verdikt Nejvyššího soudu. Oba vedení dvou řízení za jeden delikt připouštějí ve chvíli, kdy se jejich smysl vzájemně doplňuje. Podmínkou je, aby podstata prohřešku byla v obou řízeních stejná.
"Není přitom pochybnost, že obě řízení - trestní řízení vedené v této trestní věci v bezprostřední návaznosti na proběhlé daňové řízení - v České republice sledují komplementární účel a reagují tak (…) na odlišné aspekty (administrativně-právní a trestněprávní) daného protiprávního jednání," píše soudce Petrásek.
Kdo obdaroval ředitelku premiérova sekretariátu
Podle poznatků shromážděných Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu převzala Jana Nečasová luxusní dary od:
- advokáta Karla Muzikáře (celkem za 617 700 korun)
- advokáta Petra Šťovíčka (820 tisíc)
- někdejšího ekonomického ředitele pražského dopravního podniku Martina Horáka (676 tisíc)
- generálního ředitele ČEPS Vladimíra Tošovského (180 tisíc)
- módní návrhářky Beáty Rajské (1,281 milionu)
- ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (210 tisíc)
- ředitele jedné ze sekcí ČEZ Ivana Lapina (215 tisíc)
- ředitele ČEZ Daniela Beneše (343 tisíc)
- poradce ČEZ Vladimíra Johanese (2,498 milionu)
- šéfa EPH a majitele Sparty Daniela Křetínského (508 tisíc)
- firmy AGEL Tomáše Chrenka (450 tisíc)
- italské osoby označované jako Giuseppe (601 tisíc)
- neustanovených osob (1,73 milionu)
Pokuta od finančního úřadu slouží k tomu, aby se dotyčný napříště nevyhýbal řádnému odvádění daní. Má ho od takových úmyslů odradit. Trestní postih má však jiný účel. Na rozdíl od daňového řízení, jež je diskrétním vztahem úřadu a dotyčného, jde o veřejný akt. Zatímco verdikt finančního úřadu nezasáhne do dobrého jména daného člověka, u trestního postihu je to opačně.
"Naproti tomu nepochybně stigmatizující charakter má trest jako sankce související s navazujícím odsouzením v trestním řízení, který slouží nejen k odrazení, ale má také podstatně významnější represivní účel ve vztahu ke stejnému protiprávnímu opomenutí, které navíc vyžaduje zaviněné podvodné jednání," vysvětluje soudce Petrásek, proč se první instance musí možným zkrácením daní věcně zabývat.
Poslední soud pro Nečasovou
Kdy Obvodní soud pro Prahu 1 začne zmíněnou linii o dvou částech projednávat, není jasné. Spis má od odvolací instance zpět k dispozici od 14. září, hlavní líčení dosud nenařídil. Pro Janu Nečasovou je to poslední větev celého případu. V hlavní linii, tedy zneužití vojenské rozvědky, už dostala pravomocný podmíněný trest, jejž letos v květnu potvrdil Nejvyšší soud.
Má za sebou i větev spočívající v údajném vyzrazení zprávy Bezpečnostní informační služby, na kterém se měla podílet s politickým podnikatelem Ivo Rittigem a jeho advokátem Davidem Michalem. Tuto část pravomocně uzavřel loni v říjnu Vrchní soud v Praze. Všechny obžalované očistil, protože státní zástupce nepřednesl důkazy dokazující spáchání trestného činu.
Petra Nečase vedle soudu s manželkou kvůli podplacení poslanců čeká další pro křivou výpověď. Během procesu za zneužití Vojenského zpravodajství vypověděl, že službu úkoloval on, nikoliv jeho nynější žena. Expremiér však lhal. Od Obvodního soudu pro Prahu 1 za to dostal loni v červnu pokutu 100 tisíc korun. Nečas však podal takzvaný odpor, po kterém následuje standardní hlavní líčení. Dosud nebylo nařízené.
