O tom, že za nelegální migrací do Evropy stojí Evropská unie, je určitě přesvědčeno 9 procent Čechů, dalších 18 procent si myslí, že to tak spíše je. Naopak podle 27 procent lidí to určitě není pravda, spíše za výmysl to považuje dalších 22 procent. Nejvíce viny Evropské unii v této otázce dává věková skupina 45-54 let, ve které na tuto otázku "spíše ano" a "určitě ano" odpovědělo 36 procent lidí.
To, že demonstrace proti vládám v Česku, na Slovensku a v Maďarsku platí americký finančník George Soros, si myslí 9 procent dotázaných. Jejich počet je však výrazně vyšší u starší populace, mezi lidmi starších 55 let se to domnívá 19 procent z nich.
Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak Češi vnímají dezinformační weby, protože podle Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky taková data chybí. Na otázku, zdali se někdy setkali s dezinformačními weby či falešnými zprávami, odpovědělo kladně 55 procent dotázaných, jen 13 procent reagovalo opačně.
Výzkum však čtenářům neříkal, které servery považuje za dezinformační. "Cílem nebylo definovat, co jsou fake news či dezinformační weby, ale vyjít z přirozené intuice domácího publika, jak tyto pojmy vnímá ono samotné," vysvětlil ředitel fondu Josef Šlerka.
Naopak výzkumníci se dotázaných ptali, co považují za dezinformační weby. "Zajímalo nás, jaké weby se lidem spontánně vybaví, pokud mají říct příklady dezinformačních webů," popsala Hana Friedlaenderová z agentury Nielsen Admosphere.
Z výsledků vyplývá, že někteří zaměňují bulvární média za dezinformační. Nejvíce lidí (17 procent) za dezinformační web označilo Blesk, 16 procent uvedlo Parlamentní listy, na třetím místě skončil jako zdroj dezinformačních zpráv Facebook. Po 9 procentech lidé takto označili server Aeronet a českou mutaci ruského státního zpravodajství Sputnik News.
Výzkum se zabýval také tím, jak lidé dezinformační servery poznávají. Mezi silné signály respondenti řadí to, když není jasné, kdo za webem stojí, kdo ho financuje nebo na nich nelze nalézt jména autorů článků a kontakty na ně. Nedůvěryhodnost u lidí vzbuzuje také to, když média vlastní kontroverzní osoby spojené s politikou či prosazováním obchodních zájmů.
"Z výsledků je patrné, že Češi dokážou poměrně dobře rozpoznat většinu signálů svědčících o nedůvěryhodnosti webu. Zároveň spontánně řadí mezi dezinformační weby i některá bulvární média. Do značné míry lidem splývají hranice mezi publikováním manipulací pomocí lživých informací, hledáním senzací, netransparentností a špatnou novinářskou prací," hodnotil výzkum Šlerka.
