Nelegálně pobývajících cizinců v Česku mírně přibylo

ČTK ČTK
27. 11. 2014 12:03
Problémy jsou především s těmi, kteří si pobyt v zemi prodlužují bez povolení. Někteří z nich také překračují povolenou dobu pobytu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Brno/Praha - Policie od ledna do listopadu odhalila v republice celkem 3924 cizinců nelegálně pobývajících v zemi, což je v meziročním srovnání zhruba o pět set lidí více.

Největší problémy jsou především v Praze a středních Čechách, kde žije asi polovina ze 450 tisíc cizinců s povolením k pobytu v ČR. Problémy jsou s těmi z nich, kteří si jej bez povolení prodlužují, řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Jde hlavně o občany Ukrajiny, Libye a Ruska.

Od ledna do listopadu zajistila cizinecká policie v Česku celkem 853 Ukrajinců, což je o sto více než ve stejném období loňska. Většina z nich měla prošlé povolení k pobytu v zemi. Šlo hlavně o dělníky, kteří nejprve dostali řádné povolení k práci v Česku a po vypršení jeho platnosti si jej řádně neprodloužili.

Další skupinou jsou takzvaní lázeňští hosté z Libye, Kuvajtu a Saudské Arábie, kteří navštěvují lázeňské komplexy v západních Čechách anebo v Moravskoslezském kraji. Dostávají tříměsíční povolení k pobytu, které ale překračují.

Nejčastěji takto chybují Libyjci. Za deset měsíců letošního roku řešila cizinecká policie tyto potíže s 380 občany Libye, ve stejném období loňska si nedovoleně protáhlo pobyt v zemi 233 osob a ve stejném období roku 2012 celkem sedmnáct občanů tohoto státu.

Nelegální migranti se snaží dostat do Německa a Skandinávie

Početnou skupinu nelegálně pobývajících cizinců v zemi tvoří také Rusové. Letos jich policie od ledna do listopadu odhalila 377, což je o sto méně než ve stejném období loňska. V mnoha případech jde o podnikatele, kteří v České republice nakupují nemovitosti, získají krátkodobé povolení k pobytu a to si pak neprodlouží.

V oblasti nelegální migrace jsou potíže především s obyvateli Sýrie, Afghánistánu nebo Pákistánu. Ti cestují do střední Evropy z Balkánu. V Maďarsku vstoupí do tzv. schengenského prostoru, který vytvářejí státy EU. Státy, které podepsaly schengenskou smlouvu, střeží před nelegálními přistěhovalci vnější hranici Unie.

V Maďarsku tito běženci požádají o ochranu, pak ale z uprchlických a azylových center mnozí uprchnou a snaží se vycestovat do Německa nebo Skandinávie. Přesná čísla ale k nelegálním migrantům chybí. Policie situaci vyhodnocuje.

V České republice tvoří schengenskou hranici pouze letiště, kam přijíždějí i lidé žijící mimo Evropskou unii, a kde je tedy nutný přísnější dohled policie kvůli nelegálním migrantům.

Letos policisté na letišti v Praze-Ruzyni dopadli 136 běženců, v Pardubicích šest a na letišti v Brně-Tuřanech pět uprchlíků. Většinou šlo o lidi, kteří se pokoušeli do země přicestovat na cizí či padělané doklady. Ve srovnání s loňskem je statistika zhruba stejná.

Cizincům, kteří pobývají v České republice nelegálně, je po odhalení zakázán další pobyt v zemi. Pokud včas z republiky nevycestují, mohou být stíháni za maření výkonu úředního rozhodnutí. Mohou být až 180 dní drženi v policejním záchytném zařízení pro cizince a následně ze země deportováni.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 53 minutami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy