Některé prostitutky si nechají líbit všechno. Dohnala je k tomu krize, říká odbornice

Jakub Heller Jakub Heller
4. 5. 2020 19:47
Není snad v Česku povolání, na které by nedopadla koronavirová krize. Platí to i pro to příslovečně nejstarší. Prostitutky bojují s nedostatkem klientů. Většina z nich přitom do sexbyznysu vstoupila, aby se dostala z tíživé finanční situace. Často jde o matky malých dětí. "Teď se z peřin a polštářků ocitají rovnou na betonu," říká Hana Malinová, ředitelka neziskové organizace Rozkoš bez rizika.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Jak koronavirus proměnil situaci na českém trhu s prostitucí? 

Zmizeli zákazníci. A to minimálně dvě třetiny z nich, neboť tolik přibližně tvoří cizinci, kteří dnes nemohou za sexuálními službami do Česka dojíždět. Noční kluby jsou teď zavřené, není nám ale známo, jestli se přizpůsobily internetové nabídce a zavedly si třeba svůj vlastní e-shop.

Nicméně priváty jsou méně oficiální, utajené a dobře maskované instituce, takže tam se více riskuje. No a na venkovních stanovištích nabídka z valné části funguje ve stejném rozsahu. To znamená, že se stále "šlape" i v období koronaviru. Hlavně tam, kde to vyhláškou měst či obcí nebylo dosud zakázáno.

Je to i proto, že vládní nařízení prostituci nijak nezmiňují? 

Ano. Český stát se odmítá k poskytování sexuálních služeb postavit jako k běžné živnosti a legálnímu zdroji příjmů, a tudíž nemohl samozřejmě ani vydat žádné opatření, kterým by přímo upravoval, zda je možno sexuální služby poskytovat. Ovšem na všechny se vztahuje v tomto případě nouzový stav.

I proto prostitutky, které stále nabízejí své služby, dost riskují…

Rozhodně. Zejména tedy riskují, že se nakazí. Koronavirus se přenáší kapénkovou infekcí, to znamená po úzkém kontaktu s osobou, na které často nepoznáte, že je nakažená. Vedle toho jim ale hrozí i společenské sankce. 

Jaké přesně?

Poskytování erotických služeb by mohlo být postihnuto pokutou za porušení opatření vydaných v nouzovém stavu. Navíc pokud by se osoba poskytující placené sexuální služby sama koronavirem nakazila, o čemž ani nemusí zpočátku vědět, a poté by nakazila svého zákazníka, vystavila by se riziku trestního stíhání. Může to být totiž zákonem posuzováno jako trestný čin šíření nakažlivé lidské nemoci. Zákon se navíc vztahuje i na nedbalostní formu zavinění, to znamená, že osoba poskytující placené sexuální služby páchá trestný čin, i když sama o své infekci neví.

Jak prostitutky nedostatek klientů a výpadek příjmů zvládají?

Většinou špatně. Šly do sexbyznysu ve stavu hmotné nouze. To jim ale umožnilo spíše jen přežít, případně splatit část dluhů, nikoliv však vytvořit si finanční rezervy. Nemají teď na nájmy, průměrně platí 400 korun denně za lůžko, a tak se z peřin a polštářků ocitají rovnou na betonu. Některé z nich se snaží najít práci mimo sexbyznys. Říkají si, že přece mají ruce, tak půjdou třeba uklízet. V současné době ale není snadné najít ani takovou práci. Podobně se totiž pokouší řešit svou nepříznivou situaci celá řada dalších lidí.

Co tedy sexuálním pracovnicím zbývá?

Některé pracovnice jdou hluboce pod běžnou cenu za sex a nechávají si líbit všechno, i velmi ponižující a rizikové praktiky. U části z nich jde skutečně o to, získat alespoň peníze na jídlo. Ostatní se prostě snaží nějak přežít a postarat se o děti. Šedesát procent našich klientek je totiž matkami, a to hlavně menších dětí. Mají je doma a musí se o ně starat. O podpoře jako OSVČ si většina z nich může nechat pouze zdát.

Asi je to hloupá otázka, ale předpokládám, že prostitutky nemohou jen tak jít na úřad práce?  

Teoreticky mohou. Budou tak mít minimálně zaplacené zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Není to ale tak jednoduché. Mají často takzvané díry v životopisu, jsou na mateřské dovolené nebo jen prostě věří ve svou šťastnou hvězdu - tedy že nouzový stav brzo skončí nebo že konečně přijede princ na bílém koni a do té doby musí zatím nějak přežít.

Skončí kvůli tomu část žen z privátů a nočních podniků na ulici?

Ulice nic neřeší. Místa, kde se "může" a kde neplatí vyhláška zakazující nabídku sexuálních služeb, jsou už zabraná, a navíc zákazníci prostě nejsou. Jejich konec vidím spíše ve squatech, nádražích a opuštěných objektech. Jak velký bude jejich počet, si ale netroufám odhadnout.

Pomalu se v Česku začínají rozvolňovat opatření vlády. Jaký to bude mít dopad na prostituci? Vrátí se pomalu do stavu, v jakém byla před koronavirovou krizí?

Nechci být špatným prorokem, ale domnívám se, že v dohledné době nastane velký přetlak nabídky sexuálních služeb, protože se v sexbyznysu ocitnou další ženy a muži v nouzi. Naproti tomu zákazníci a eventuálně zákaznice budou přibývat podstatně pomaleji. Jednak se budou obávat a jednak i jejich příjmy může koronavirová krize nepříznivě ovlivnit.

Většinu zákazníků tvoří ženatí muži a ti budou s velkou pravděpodobností nyní nuceni své sexuální potřeby uspokojovat v rámci partnerského vztahu. Zbudou ti nejvíce rizikoví zákazníci s nadstandardními sexuálními potřebami, jejichž sexuální uspokojení zvyšuje podstoupené riziko. No, máme se, nejenom my preventisté, na co těšit.

Nedonutila situace alespoň část žen najít si jiné povolání?

Tento proces nastal již před obdobím koronaviru. Příjmy z poskytování sexuálních služeb začaly postupně klesat, podléhaly náhodě a v podstatě se na ně nedalo spolehnout. Ženy začaly hledat pracovní příležitosti jinde. 

Proč začaly příjmy klesat už před příchodem koronaviru?

Po první vlně zájmu o ženy z východu v 90. letech začal zájem o placené sexuální služby upadat. Přispěla k tomu i ekonomická krize v roce 2008. Na druhé straně se ale do finančních problémů dostával stále větší počet žen. Nechci to pořád opakovat, ale nám se počet klientek, které jsou matky dvou dětí, za deset let zdvojnásobil a celkový počet žen matek v sexbyznysu dosáhl šedesáti procent.

Začalo ekonomické období, které nebylo k ženám zrovna přívětivé. Obecně platí, že čím lepší jsou pracovní příležitosti pro ženy, tím méně jich nacházíme v sexbyznysu. U nás tvoří Češky v českém sexbyznysu kolem osmdesáti procent, Holanďanek v Holandsku je mezi deseti a patnácti procenty. 

Co nejčastěji prostitutky dělají, když se začnou živit jinak?

Některé už vstoupily do sexbyznysu účelově, aby si splnily svůj sen a například získaly řidičský průkaz na nákladní vozy, nebo v klidu bez hmotných starostí dostudovaly. To se jim často povedlo a nyní toho využívají. Jiné začaly pracovat tam, kde nejlépe uplatní to, co se v sexbyznysu naučily. Jeden srbský sexuální pracovník mi jednou řekl, že když člověk umí prodat sám sebe, umí prodat všechno. Řada našich klientek proto skončila v obchodě. Teď to vše ale bude poněkud obtížnější.

Proč?

Řada obchodů, podniků a firem vytvářejících pracovní příležitosti skončí. Monopolizace přeživších, či dokonce na krizi profitujících firem bude tlačit mzdy dolů. Asi se všechno někam posune, ale jak a zda se do tohoto procesu zapojí sexuální pracovnice a pracovníci, je těžké odhadnout.

Máte nějaké zprávy o tom, jak byli přímo sexuální pracovníci zasaženi nemocí covid-19? 

To nemáme. Snažíme se pokračovat v našich činnostech a poskytovat klientkám zdravotní a sociální služby. Pokud ale poskytujeme zdravotní služby, jde o vyšetření na pohlavně přenosné infekce. Nikoliv na koronavir. Snažíme se před možnou nákazou vzájemně chránit a sociální služby se proto zatím smrskly hlavně na přímou hmotnou pomoc - poskytování teplých nápojů, předávání potravin, oblečení či věcí na spaní, jako jsou deky a podložky. V tom nám celá řada lidí pomáhá a chtěla bych jim touto cestou poděkovat. 

 

Právě se děje

Další zprávy