Rozhodnutí je dostupné na úřední desce Nejvyššího soudu. Pražský městský soud ministerstvu loni v červenci uložil, aby se Kaslové omluvilo konkrétně za dehonestující a nepravdivé výroky prezidenta o tom, že její děd byl autorem článku "Hitler je gentleman". Omluvu měl úřad zaslat dopisem a také ji zveřejnit na svém webu. Dosud se ministerstvo omlouvat nemuselo kvůli odkladu vykonatelnosti, o kterém Nejvyšší soud rozhodl už dříve. Vyřízením obou dovolání odklad končí.
"Doufám a věřím, že se konečně po několika dlouhých letech dočkám alespoň částečné omluvy za výroky o neexistujícím článku Hitler je gentleman," řekla Kaslová. Celé rozhodnutí soudu si ještě nestihla prostudovat. "Těší mě alespoň, že když soud zamítl mé dovolání, tak mi dal za pravdu v tom, že posouzení charakteru člověka nenáleží justici, ale historikům, a ti se vyjádřili zcela jednoznačně a nezpochybnitelně o charakteru Ferdinanda Peroutky, takže to je pro mě radost alespoň v tomto ohledu," dodala. Nyní si chce rozsudek prostudovat a počkat na vyjádření protistrany, je proto podle ní předčasné řešit otázku obrácení se na Ústavní soud. Poukázala také na to, že není znám zdravotní stav vedlejšího účastníka sporu Miloše Zemana.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček sdělil, že Pražský hrad nebude nyní rozhodnutí Nejvyššího soudu komentovat. Uvedl, že soud potvrdil rozsudek, se kterým nebyla spokojena ani Kaslová.
Ministerstvo financí na dotaz uvedlo, že rozsudek bude respektovat a neprodleně po jeho doručení se omluví. Ministerstvo také připomnělo, že se dovolávalo proto, že podle něj nelze veřejný projev prezidenta republiky z právního hlediska považovat za nesprávný úřední postup podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. "Připomínáme, že tento právní názor potvrdil v obdobné kauze i Ústavní soud," uvedl úřad.
Zemanova slova se řeší skoro sedm let
Zemanovými výroky se soud zabýval poprvé už v roce 2018, kdy konstatoval, že prezident je v postavení orgánu státu. Za stát ale nemůže v tomto typu soudního řízení jednat Kancelář prezidenta republiky, která je spíše servisní složkou Hradu, a ne institucí zodpovědnou za náhradu škody či nemajetkové újmy. Proto v řízení vystupovalo ministerstvo financí.
V nyní odmítnutém dovolání ministerstvo uvádělo, že výroky prezidenta nelze považovat za výkon veřejné moci. Nejvyšší soud ale argumentaci úřadu nepřijal s odkazem na svá starší rozhodnutí i judikaturu Ústavního soudu.
Dovolání podávala kromě ministerstva také Kaslová. Žádala širší omluvu i za další prezidentova slova - mimo jiné za výrok o "fascinaci intelektuálů zrůdným učením". Pražský městský soud konstatoval, že veřejné osoby, ke kterým patřil i uznávaný novinář a spisovatel Peroutka, musí snést vyšší míru kritiky.
Nejvyšší soud potvrdil, že šlo o hodnotící soudy, u kterých je nutné zkoumat, zda se zakládají na pravdivé informaci, zda je forma prezentace přiměřená a zda primárním cílem není hanobení a zneuctění daného člověka.
V "kauze Peroutka" se prezident podle soudu dopustil nesprávnosti v citacích, nelze však říct, že pro svou kritiku uznávaného novináře a jeho veřejných vyjádření v době nástupu nacismu neměl žádný podklad. V Peroutkově díle jsou prý totiž obsahově podobné výroky.
"Pouhá nepřesnost citace, či záměna autora výroku, nedosahuje takové intenzity, aby zhlediska právního vedla k zásahu do osobnostního práva, pokud autor, jemuž je tvrzený výrok přisuzován, uvedl výrok obsahově obdobný," stojí v rozhodnutí Nejvyšší soud.
Zeman své výroky o Peroutkovi pronesl v lednu 2015 na pražském fóru k holokaustu, kde hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci, jakou byl nástup nacismu.
