V Česku není mocnějšího hráče na poli veřejných zakázek, než je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Instituce kontroluje férovost tendrů v hodnotě 600 miliard korun ročně. Současně při fúzi velkých společností dohlíží na to, aby se nekřivilo podnikatelské prostředí. U bývalého ředitele úřadu Petra Rafaje přitom policie prověřuje podezření, že za jeho vlády trpěla instituce nepřípustnými zásahy zvenčí.
Kauzy kolem Rafaje byly impulzem k tomu, že vznikl návrh reformy úřadu. V prosinci ho po dohodě s dalšími pěti stranami předložili Piráti. Jeho podstatou je vydělení Úřadu pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek ze stávající instituce, odstavení předsedy z dosud samostatného rozhodování a stanovení profesních nároků na členy vedení úřadu. Vláda Andreje Babiše se však proti této předloze v pondělí postavila.
Aktuálně.cz se seznámilo s dokumenty, na jejichž základě kabinet vyslovil s předlohou nesouhlas. Vláda vznik nové samostatné instituce (zmiňovaný Úřad pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek) považuje za příliš radikální krok. Není si jistá, zda je takto výrazná změna nutná. Poslanci přitom chtěli agendu zakázek a dohledu nad tržním prostředím rozdělit, protože jde o evropský standard. V Evropské unii je spojují jen v Německu, Švédsku a Bulharsku.
Stačí změny, ne nový úřad
"Vůbec nepočítá s možností reformy stávajícího systému dozoru nad zadáváním veřejných zakázek (…), aniž by podrobněji zdůvodnila, že navržené řešení je výhodnější, nebo dokonce jediné možné, ačkoli je zjevné, že zřízení nového úřadu je variantou finančně náročnější než využití již existujícího zázemí a aparátu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže," vyčítá předloze vláda.
Kabinet má dále za to, že v souvislosti s novým nárokem na profesní zdatnost předsedy či povinným výběrovým řízením na jeho pozici by rovněž stačila jen novela stávajících zákonů. Vládě se nelíbí ani navrhovaná kompletní nezávislost úřadu. Podle ní ho nelze vyjmout z vládní působnosti, protože právě ona stojí na špici výkonné moci. Instituci má nezávislost náležet jen při rozhodování, nikoliv jejím celkovém fungování.
U vlády narazil zákon i ve snaze změnit způsob rozhodování. Tendry by nově prověřovaly čtyři tříčlenné senáty, předseda úřadu by stál mimo. Pokud by si na výsledek soutěže stěžoval některý z účastníků, verdikt senátu by byl konečný. Takzvaný rozklad, tedy druhé posouzení výsledku tendru, na jehož konci dnes stojí předseda, by z rozhodovací praxe vypadl. Účastník by se rovnou musel obrátit na soud.
"Při kolektivním rozhodování (…) hrozí zablokování rozhodování při hledání shody mezi členy senátu a v důsledku toho i faktické zpomalení rozhodování a dále též rozmělnění odpovědnosti za rozhodnutí. Kvazisoudní charakter rozhodování v tříčlenných senátech Rady je, především při prvoinstančním rozhodování, v českém právním řádu modelem pro správní řízení nevyzkoušeným, neobvyklým a netradičním," kritizuje však návrh vláda.
Vládní paradox: Nejprve chvála, potom kritika
Kabinetu se nelíbí ani vyřazení rozkladu. Podle něj musí dál platit zásada, že stěžovatel má mít možnost se proti výroku senátu odvolat ještě v rámci samotného úřadu. "Absence správního přezkumu totiž může přinést větší počet méně kvalitních, věcně nesprávných, nedostatečně posouzených či odůvodněných rozhodnutí, která mohou být napadána ve správním soudnictví ve vyšším počtu," upozorňuje kabinet.
Rozhodnutí vlády o nesouhlasu s předloženým zákonem provázel i jeden paradox. Kabinet v materiálu sám upozornil na to, že podporoval vznik pracovní skupiny, v níž byli zástupci neziskových organizací a několika sněmovních stran, z jejichž společného úsilí vzešla zmíněná předloha. Vláda aktéry za jejich snahu dokonce pochválila. Přesto však uvedla, že návrhu chyběla odborná diskuse.
"Takovou odbornou a věcnou debatu může přinést pouze projednání ve standardním legislativním procesu, zejména pak v meziresortním připomínkovém řízení. Součástí takové debaty zcela jistě musí být i důkladné zhodnocení dopadů navrhované změny systému dozoru nad zadáváním veřejných zakázek, a to i ve srovnání s alternativními způsoby řešení uvedené problematiky," píše kabinet.
Signál pro ANO, ČSSD a KSČM
V důsledku se tedy kabinet od stávající předlohy distancoval, přestože její vznik podporoval. Postřeh o absentující odborné diskusi znamená jediné: návrh reformy by měla podle svých představ připravit sama vláda. Vzhledem ke standardním legislativním lhůtám ve volebním roce je jisté, že do voleb by se nestihla prosadit, pokud by tedy kabinet na přípravě novely začal pracovat.
Nesouhlasné stanovisko vlády představuje signál pro provládní poslance ANO, ČSSD a KSČM, aby aktuální reformní návrh nepodpořili. Na druhou stranu je otázkou, jak se bude vyvíjet samotná poslanecká diskuse o této předloze.
Aby se stihla řádně projednat do voleb, záleží na tom, zda se ji podaří včas pevně zařadit na program jednání. Jestli se tak stane, není v tuto chvíli jasné. "Stihnout se to teoreticky i prakticky dá. Ale musí k tomu být vůle napříč sněmovnou," řekl už dříve Aktuálně.cz Vojtěch Pikal (Piráti) na dotaz, zda může návrh absolvovat kompletní cestu sněmovnou do říjnových voleb.
