Nejhorší místo zimy v Česku. Jen 6 dní tu šlo dýchat

Pavel Baroch
11. 2. 2010 16:40
V Bohumíně byl roční hygienický limit překonán za 42 dní 36krát
Ostrava svítání
Ostrava svítání | Foto: Marek Jagla

Bohumín - Podle platného hygienického limitu může být v ovzduší vysoká koncentrace jemných částic prachu maximálně 35krát do roka. V Bohumíně byl ve středu tento denní limit překonán už po šestatřicáté. Stačilo k tomu 42 dní letošního roku.

Severní Morava a Slezsko jsou od počátku roku s krátkými přestávkami na nadýchnutí zahaleny do smogu. Špinavý vzduch je také v Praze, Ústeckém kraji a dalších regionech.

Důvod? "Letos máme po dlouhé době zase normální zimu," řekl Aktuálně.cz Jan Macoun, náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu.

V zimních měsících jsou tradičně špatné rozptylové podmínky. Kvůli silným mrazům, kdy teploty běžně klesají hodně pod nulu, musí domácnosti, ale i úřady nebo podniky více topit. K tomu se přidávají ještě škodliviny z továrních komínů a automobilových výfuků.

Několikanásobně překročené limity

Na některých místech v Moravskoslezském kraji proto letos koncentrace mikroskopického prachu, na který se mohou vázat další škodliviny včetně rakovinotvorných látek, až sedminásobně překročily hygienické normy.

Mapa znečištění drobným prachem ve středu 10. února

Mapa znečištění jemnými částicemi prachu ve středu 10. února
Mapa znečištění jemnými částicemi prachu ve středu 10. února | Foto: ČHMÚ
 

Vzduch na Ostravsku se jen tak nezlepší

Především na Ostravsku s vysokou koncentrací těžkého průmyslu se přitom situace nejspíš ještě roky nezlepší. Při zhoršených rozptylových podmínkách tam vzduch vždycky zhoustne.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Obávám se, že to tam ještě nějakou dobu bude trvat," odhaduje Jan Macoun z hydrometeorologického ústavu.

Ministerstvo životního prostředí přijalo novou smogovou vyhlášku, podle níž úřady mohou nařídit továrnám a dalším zdrojům omezit výrobu. Ovšem až příští zimní sezonu se ukáže, nakolik dokáže špinavý vzduch aspoň trochu vyčistit. Nejprve totiž musí všechny firmy vypracovat své regulační plány.

Ministerstvo chystá i nový zákon o ochraně ovzduší, který by Ostravsku také mohl pomoci. Už teď ho ovšem firmy kritizují a podle vlády Jana Fischera by se mohl stát jednou z překážek, jak zemi vyvést z ekonomické krize.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny, který na Ostravsku právě vede výzkum o vlivu špinavého ovzduší na zdraví lidí, hovoří o tom, že politici a úřady situaci v Moravskoslezském kraji dlouhodobě podcenili.

Horší než za komunistů, říká lékařka

Ostravská dětská lékařka Eva Schallerová dokonce tvrdí, že tamní ovzduší bývá špinavější než v 80. letech minulého století.

Foto: Ludvík Hradilek

"Před několika dny jsme tu měli hodnoty znečištění horší než za komunistů," citovaly Schallerovou Lidové noviny.

Podle Jana Macouna z Českého hydrometeorologického ústavu se dá situace před listopadem 1989 a dnes těžko srovnávat. V současnosti například stanice měří koncentrace prachu menší než 10 mikrometrů, což se tehdy nedělalo, sledovala se jen celková prašnost.

"Změnila se i skladba emisí," upozornil náměstek Macoun. Před listopadem 1989 byl obecně největším problémem oxid siřičitý, který se podařilo výrazně omezit odsířením elektráren, chemiček a dalších provozů. Dnes je velkým problémem mikroskopický prach.

"Kvalita ovzduší se obecně nepochybně zlepšila," dodal Jan Macoun z hydrometeorologického ústavu.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Odložení OH v Tokiu přijde organizátory na 1,9 miliardy dolarů

Odložení olympijských her v Tokiu kvůli koronavirové pandemii bude pro pořadatele představovat dodatečné náklady ve výši zhruba 1,9 miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). Uvedla to japonská média s odkazem na své zdroje v organizačním výboru.

Pořadatelé už dříve sdělili, že upravený rozpočet olympijských her zveřejní v prosinci po sečtení dodatečných nákladů. Původně se počítalo s tím, že gigantická sportovní akce bude stát zhruba 13 miliard dolarů (284 miliard korun). Mezinárodní olympijský výbor a japonské vláda musely kvůli globální zdravotní situaci odložit OH plánované na letošní léto na 23. července až 8. srpna 2021.

Dodatečné náklady organizátorů zahrnují mimo jiné platby za zablokování stadionů a dalších sportovišť pro nový termín, náklady na dopravu či zaplacení pracovníků. Nejsou v nich však započítány prostředky na plánovaná opatření proti šíření koronaviru, která by měla uhradit japonská vláda.

Alespoň část dodatečných nákladů hodlají pořadatelé pokrýt úspornými opatřeními v 52 oblastech ve výši zhruba 283 milionů dolarů (6,5 miliardy korun), jež představili v říjnu. Organizátoři chtějí mimo jiné snížit počet funkcionářů na hrách, menší mají být výdaje na výzdobu sportovišť, nepočítá se s ceremoniály v olympijské vesnici a před slavnostním zahájením. Mělo by se ušetřit na dopravě využitím menšího počtu vozidel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy