Praha - Cesta k nové prosperitě vede přes tvrdé úspory. Podle vládního programu, který díky převaze 118 koaličních hlasů schválí Nečasově kabinetu poslanecká sněmovna, to je nutné, protože "jinak se propadneme mezi země, o kterých se ví, že nejsou samy schopny řešit své problémy a jímž hrozí bolestivá nápravná opatření, která již nemají plně ve svých rukou".
Zatím všechny evropské země tímto způsobem své ekonomické potíže prohloubily.
Ve špatné společnosti
Rozvrat rozpočtu má v evropských podmínkách shodný scénář, ukazují údaje Eurostatu. V letech 2008 a 2009 se vinou krize výrazně snížily rozpočtové příjmy, výdaje však rostly dosavadním tempem, pokud se v boji s krizí ještě nezvýšily. Nezvládnutelný deficit si tak vytvořily Irsko, Lotyšsko, Litva a Řecko, stejné potíže potápějí Španěly a Portugalce.
Snížení příjmu a zvýšení výdajů zaznamenalo ještě dalších sedm zemí. Z nich nemají žádné problémy Dánové, Finové a Švédi. Podle tradičních keynesiánských předpisů si vytvořily v dobách prosperity finanční přebytky, kterými současné schodky kryjí.
Zbývajícími státy jsou tři silné ekonomiky Francie, Itálie a Velké Británie a spolu s nimi Česko. Pouze Britové mají přitom bilanci horší než Češi.
| Blog Bohuslava Sobotky na Aktuálně.cz Vláda rozpočtových řezníků |
Ještě v roce 2007 měla Česká republika vyrovnaný rozpočet, v letech 2008 a 2009 ale proběhla rozpočtová reforma, která společně s krizí snížila příjmy rozpočtu. Výdaje přitom rostly i nadále stejným pětiprocentním tempem. České veřejné finance se tak začaly propadat už rok před krizí a jejich potíže jsou větší než v Polsku nebo na Slovensku.
Jsme jedna velká rodina
Příklady Irska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Portugalska, Řecka a Španělska ukazují, do jakých potíží se dostávají země, které jsou vinou rozvráceného rozpočtu nuceny šetřit. Snížení státních výdajů vede k tomu, že jejich ekonomika poklesne i letos, případně poroste o procento méně.
Rizika úspor popsal v Česku kritizovaný nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz: „Co platí pro rodinu, neplatí pro celou zemi.
Rodina, která své dluhy platí jen s potížemi, musí snížit výdaje. Když ale stejně postupuje vláda, klesá ekonomická produkce i její příjmy, roste nezaměstnanost. Klesá dokonce její schopnost platit dluhy," připomněl ve Financial Times případ Řecka a Španělska, které ztratily poslední zbytky důvěry investorů, když ohlásily své úsporné plány.
| Blog ekonoma Pavla Kohouta: Laffer v nádrži |
Nová vláda takové riziko ignoruje: „Krize dala jasně najevo, že žití na dluh není trvale možné nejen v rodině, ale ani v rozsahu států," hlásí se v programu k pravidlům běžných rodin.
U české ekonomiky předpokládají i zahraniční instituce, že letos poroste tempem zhruba o 1,5 procenta, které sice bude pomalejší než na Slovensku nebo v Polsku, neliší se však od západní Evropy. Češi se totiž letos vydali estonskou cestou zvyšování daní, která umožňuje udržet rozpočtové příjmy a tím i výdaje na loňské úrovni. Estonci tak udrželi na rozdíl od sousedů zachránili rozpočet před výpadkem příjmů.
Záchrana od vyšších daní
Po zvýšení DPH, spotřebních daní a daně z nemovitostí si vláda Jana Fischera dokonce slibovala, že letošní příjmy proti loňsku vyrostou o 70 miliard, tedy o šest procent. V červenci se ale příjmy drží na úrovni loňska a samotné ministerstvo financí v červnových rozpočtových materiálech připouští, že výpadek na sociálním pojistném dosáhne 20 miliard. O stejnou částku stát přijde na dani z příjmu podniků, kde se ještě letos snižuje daňová sazba. Stát slíbil už letos snížit deficit, proto k prvním výdajovým dojde v nejbližších měsících.
Výnos z daní se nemá zvýšit ani napřesrok, v roce 2012 jen o 17 miliard. Snižovat schodek půjde i nadále jen škrty ve výdajích.
Práce nebude
Česko doplácí na to, že je exportní zemí. Ekonomika roste díky průmyslovému vývozu, který se už dostal na úroveň před krizí. Podniky však zatím daně neplatí ani nepřijímají nové zaměstnance. Tržby rostou, větší část z nich ale jde do zisku, protože objem platů se za posledních dvanáct měsíců.
Ukazují to i údaje ČSÚ o pracovním trhu. Za posledního půl roku počet lidí bez práce neroste. Sice přibylo 50 tisíc živnostníků, zaměstnanců je však o 80 tisíc méně. Zároveň přibylo 20 tisíc penzistů. Pro rozpočet to jsou špatné zprávy, protože živnostníci platí poloviční pojistné na penze a důchodci si penze vybírají.
Vysoká nezaměstnanost a stagnující platy vedou k poklesu poptávky, která je o pět procent nižší oproti roku 2007. Tím trpí maloobchod a stavebníci. Nabízejí stejně drahé domy jako před krizí, proto se v červnu podle ČSÚ začalo stavět o třetinu bytů méně, než před rokem.
Maloobchod a stavebnictví dál utrpí plánovanými úsporami. Státní investice klesnou v příštím roce o desítky miliard, sníží se stavební spoření, ministr financí Miroslav Kalousek plánuje zrušení podpor hypotékám a zvýšení DPH.
Nezaměstnanost se vrátí na vyšší úroveň. „V dalších měsících očekávám její mírný růst," prohlásil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. „Snížení nezaměstnanosti přinese až robustnější ekonomický růst, který se v lepším případě může dostavit v druhé polovině příštího roku," míní analytik Svazu průmyslu Oldřich Körner.
