Premiér ale ve Sněmovně také řekl, že navrhovaná reforma patrně nenalezne podporu v Evropském parlamentu.
"Nedá se úplně očekávat, že by v současném složení Evropského parlamentu našla potřebnou podporu," uvedl Fiala. Současnou situaci označil za neudržitelnou. Nynější pravidla jsou podle něho nastavena na tisíce příchozích, nikoli na desetitisíce. Nelze se spolehnout ani na dostatečnou ochranu vnější hranice EU a návratová politika nefunguje vůbec, zdůraznil.
"Kompromis, který je tam přijatý, odpovídá dlouhodobým zájmům České republiky," řekl Fiala. Pokud by Česko jen přihlíželo, mohlo by to podle něho vést k ohrožení jeho bezpečnosti. Pokud by se EU na reformě nedohodla, mohlo by to znamenat konec volného pohybu lidí, varoval.
Zatímco z opozice zněly hlasy o "převlečených kvótách", Fiala ujišťoval, že "kvóty nejsou". Dohodnutá pravidla jsou podle premiéra přísnější, přinášejí rychlejší vyřizování žádostí o azyl, zajistí konec volného pohybu neregistrovaných cizinců po EU a umožňují vracet migranty do zemí, s nimiž nemají pouto. "Můžete vrátit třeba Nigerijce do Tuniska," popsal premiér.
Podstatou je solidarita
Také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zdůrazňoval, že reforma neobsahuje povinné přerozdělování uprchlíků, podstatou je solidarita. Vedle přijetí migrantů jde podle něho o peněžitou pomoc zasaženým státům a o pomoc s ostrahou vnější unijní hranice s hraniční procedurou. Zpřísnění povinných procedur na vnější hranici do budoucna zajistí urychlené vracení lidí bez legitimního důvodu pobývání v EU, uvedl.
"Je to pozvánka do Evropy," prohlásil naopak předseda opozičního ANO Andrej Babiš. Vinil kabinet z toho, že ohrožuje bezpečnost obyvatel. "Můžete se modlit, aby tady nikdy netekla krev kvůli syrskému migrantovi jako ve Francii," řekl. Podle stínové ministryně vnitra ANO Jany Mračkové Vildumetzové Rakušan podporou dohody omezil bez jakékoli diskuse suverenitu Česka.
Fiala ale poukazoval na to, že mandát pro Rakušana vychází i z rámcové pozice, kterou schválila bývalá Babišova vláda. Obsahuje například požadavek, že se nesmí opírat o povinné kvóty nebo že má umožňovat i jiné formy solidarity, například vysílání odborníků do postižených zemí nebo peněžitou pomoc. "Všechny tyto požadavky z rámcové pozice jsou v současném kompromisu stoprocentně prosazeny," řekl premiér.
