"Velice pečlivě jsme s Američany tři čtvrtě roku projednávali každý detail, co přesně dohoda znamená," prohlašuje vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, když mluví o přípravě česko-americké dohody o obranné spolupráci (DCA). K vyjednávání měl blíž než kdokoliv jiný, protože vedl český vyjednávací tým.
Přitom si byl vědom, jaké velké spory mezi politiky i veřejností vyvolala podobná smlouva na Slovensku, kde vláda jednala o slovensko - americké dohodě. "Nálady české společnosti jsou více prozápadní a pro NATO," míní Jireš, který si je jistý, že česká podoba smlouvy je dobře vyjednaná.
Smlouva nastavuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na území Česka, zabývá se například ochranou životního prostředí, provozem motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavením dodavatelů amerických ozbrojených sil.
Řeší i otázku jurisdikce nad americkými vojáky. Stanovuje, že pokud tito vojáci v hostitelské zemi způsobí v souvislosti se svou službou trestný čin, jurisdikci nad nimi si ponechává vysílající země. Pokud by americký voják v Česku spáchal trestný čin mimo výkon služby, Česko může Spojené státy požádat o jeho postavení před české soudy. USA takovému požadavku na základě DCA vyhoví. Zabývá se také osvobozením amerických vojáků od daní a cel v Česku.
"Tento týden jsme definitivně dořešili poslední nejasné věci, poslední detail se týkal ministerstva práce a sociálních věcí," řekl Jireš. Smlouva má podle něj přibližně 40 stran a pokrývá všechny relevantní tematické oblasti, které mohou souviset s možnou přítomností amerických vojáků v Česku nebo spoluprací amerických a českých ozbrojených sil na českém území.
Podobnou smlouvu má s USA řada zemí
Jireš tvrdí, že samotná smlouva sama o sobě nepovede například ke zřízení americké vojenské základny v Česku nebo k jiné přítomnosti amerických vojáků. "Pouze řeší to, že pokud se obě strany někdy v budoucnu domluví na působení amerických vojáků na území České republiky, tak v dohodě DCA bude přesně popsané, co to znamená a jaké bude jejich právní postavení," řekl.
Na vládu by se návrh smlouvy mohl dostat přibližně na začátku března. Následně bude její text zveřejněn a dokument při vhodné příležitosti podepíšou zřejmě ministři obrany. Následovat bude ratifikace v Parlamentu a podpis prezidenta.
Smlouvu DCA nebo její ekvivalent má s USA aktuálně z 29 aliančních zemí uzavřeno 24 států. Kromě Česka o ní jedná i Dánsko, se svým vstupem do NATO ji připravují i Finsko a Švédsko. Z východních členů aliance je Česká republika poslední zemí, která nemá podobnou smlouvu uzavřenu. Maďarsko ji přijalo před dvěma lety. Na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse.
