Poslední říjnovou středu se u kulatého stolu v Bruselu mezi Evropskou unií a NATO diskutovalo o technologických novinkách a spolupráci v obraně. Na pravidelném sezení konaném dvakrát do roka ale debatovali jen vybraní experti a úředníci z obou stran.
Už začátkem října se však podle informací Aktuálně.cz konala přímo v centrále NATO v Bruselu výjimečná akce, na které se potkali odborní zástupci všech aliančních států - a kromě Irska, Rakouska a Kypru i všech členů unie. Vůbec poprvé došlo k zasedání na této úrovni v sídle aliance. Akci pořádalo české ministerstvo obrany.
Ministryně Jana Černochová z ODS se právě touto cestou rozhodla během českého předsednictví jít - představit Evropskou unii jako stabilního partnera pro budování společné obrany. Předsednictví v Radě EU převzalo Česko v červenci od Francie, od ledna ho předá Švédsku.
"Naprosto klíčová spolupráce"
"V důsledku ruské agrese na Ukrajině a aktivit Moskvy na dalších místech je svět nebezpečnější, situace spojuje EU a NATO víc než kdy dříve. Spolupráce obou organizací je pro obranu a bezpečnost euroatlantického prostoru naprosto klíčová," řekla Černochová Aktuálně.cz. Invaze Ruska na Ukrajinu zažehla největší konflikt v Evropě od druhé světové války, jenž ze země vyhnal přes pět milionů lidí.
Na zmíněném vzácném jednání v centrále NATO pod záštitou českého resortu obrany přiblížili zástupci unie představitelům aliančních států iniciativu Military Mobility. Jde o snahu vybudovat v Evropě dopravní infrastrukturu pro rychlejší přesuny vojenských sil aliance.
Na tak široké úrovni se spolu zástupci obou organizací téměř nepotkávají. Roli v tom hraje napětí mezi Kyprem a Tureckem, které od roku 1974 okupuje severní část tohoto ostrova. Kypr je pouze členem Evropské unie, Turecko zase působí jen v Severoatlantické alianci.
Jejich vzájemné vztahy komplikují širší jednání obou uskupení, které je na politické úrovni nemyslitelné. Projevilo se to i na české iniciativě. Turecko zablokovalo konání akce v hlavní budově. "Seminář se proto uskutečnil v sousedním NATO Staff Centre, které je součástí širšího kampusu ústředí aliance," řekl Aktuálně.cz zdroj z obranné diplomacie.
Další primát Čechů
Češi si během svého předsednictví připsali ještě jeden primát ve sbližování klíčových organizací euroatlantického prostoru. Jako první zavedli pravidelné brífinky o vývoji bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie pro představitele aliance.
Konají se každý měsíc v provedení Stálé delegace České republiky při NATO a zástupce českého velvyslance Jakuba Landovského se při nich potkává s "dvojkami" ostatních aliančních zemí. Informace z EU se také sdílejí v bodu "různé" na zasedáních Severoatlantické rady, nejvyššího orgánu aliance.
"V první řadě je naším cílem zprostředkovat informace těm zemím NATO, které nejsou členy EU a mají často zkreslenou představu, jaké kroky v oblasti bezpečnosti a obrany unie činí," řekl Aktuálně.cz náměstek ministryně obrany Jan Jireš.
Jedná se tak především o Spojené státy, Kanadu, Turecko a Norsko. Podle Jireše je cílem zahladit hrany, aby se zlepšila praktická spolupráce obou organizací. Zmíněné státy podle něj kroky unie kritizují často právě proto, že o její bezpečnostní strategii nemají dost informací.
Potřetí prohloubit společné vize
Evropská unie a NATO v posledních šesti letech podepsaly dvě prohlášení, která určila 74 bodů spolupráce v deseti oblastech. První deklarace vznikla v roce 2016, druhá o dva roky později. První počítá s koordinací v oblasti hybridních hrozeb, průmyslu a výzkumu či kybernetické bezpečnosti.
Druhá stanovila vize, jak budou obě organizace společně čelit bezpečnostním hrozbám zaměřím na vojenskou mobilitu či boj proti terorismu. Právě v době, kdy Rusko okupuje Ukrajinu a vyhrožuje jadernými zbraněmi, cítí české ministerstvo obrany nutnost těsnější kooperace. Proto chce ministryně Černochová naplnit další ambici.
"Doufám, že ještě během českého předsednictví dojde k podpisu nové společné deklarace Evropské unie a NATO, díky které se praktická spolupráce obou organizací ještě více prohloubí," podotkla ministryně. Text je připravený, k podpisu už mělo dokonce dojít. Na summitu v Praze počátkem října jej však zablokovali Francouzi.
Nedělat důležité věci dvakrát
NATO by v ideálním případě nemělo nikdy zasáhnout, díky technologické, personální a logistické převaze má především odstrašovat. Zajistit, aby nikoho nenapadlo rozpoutat válku proti některému ze členských států. A pokud k válce dojde, musí být aliance schopna spustit akci kolektivní obrany.
Snahy českého předsednictví směřují k tomu, aby mělo NATO pro oba případy od Evropské unie bezchybný servis. Příkladem je právě iniciativa Military Mobility. "Cílem je zajistit dopravní infrastrukturu, kapacity a procedury umožňující rychlou přepravu vojenských sil napříč Evropou," řekla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva obrany Simona Cigánková.
Jindy se mohou obě organizace doplňovat, jak ukazuje válka na Ukrajině. Existence NATO chrání jeho členy před případnou ruskou agresí. Unie zase prostřednictvím ekonomických sankcí může na Rusko vyvíjet tlak nebo uvolnit velkou finanční pomoc okupované zemi.
Český velvyslanec při NATO Landovský upozorňuje, že nutnost propojení Evropské unie a NATO neukázala jen agrese vůči Ukrajině, ale také chystané rozšíření samotné aliance. To rozdíly mezi oběma organizacemi ještě více zmenší.
"Po vstupu Švédska a Finska bude NATO poskytovat garance 95 procentům obyvatel evropského kontinentu. Evropská unie je gigantem v oblasti hospodářských sankcí a pomáhá Ukrajině s výcvikem vojáků. Důležité je nedělat věci zbytečně dvakrát," uvedl Landovský.
