Auditoři světové firmy řeší byznys jinde, než byste čekali. Obsluha tu nezná spěch ani stres

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 24. 12. 2015 17:20
Ve třetím patře pražského sídla společnosti PricewaterhouseCoopers je hodně neobvyklá kavárna. Obsluhují tu pracovníci s mentálním postižením. Svět velkého byznysu a plachých lidí, kteří často marně hledají uplatnění ve společnosti, se tu prolíná způsobem, který obohacuje obě strany. "Je to hrozně příjemné. Celý den je člověk ponořen ve velkém byznysu a přijít na chvíli sem, mezi ty usměvavé lidi, je balzám," říká partner auditu Václav Prýmek. Za projekt s obecně prospěšnou společností Startujeme se PwC letos dostalo mezi nejlepší nominované na filantropickou Cenu Via Bona.
Tak funguje kavárna ve třetím patře pražského sídla společnosti PricewaterhouseCoopers - ke spokojenosti obou stran. | Video: Zuzana Hronová

Praha – Najdete ji na pražském Pankráci, v moderní budově pro byznysmeny, kde byste ji rozhodně nečekali. Kavárnu Startujeme.

Její obsluha je mimořádně přívětivá: během rozhovoru několikrát přijde a zdvořile se ptá, zda je všechno v pořádku. Nemračí se, člověka neignoruje a ani "vyděračsky" nechodí každých deset minut s dotazem "co si ještě dáte" (když už tady tak sedíte).

Funguje, i když se tu potkávají dva velmi odlišné světy: ten lidí s handicapem, kteří jen těžko hledají uplatnění na trhu práce i ve společnosti obecně. A ten úspěšného, světového byznysu - auditorů a poradců ze společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC).

Dvakrát kolem světa

Na obecně prospěšnou společnost Startujeme, která se zaměřuje na podporu lidí s mentálním postižením a snaží se pro ně hledat a aktivně vytvářet pracovní příležitosti, se PwC poprvé obrátilo v roce 2011. Tehdy oslovilo její pekárnu, aby napekla vánoční perníčky pro zaměstnance.

Když pak před rokem hledali provozovatele interní kavárny ve svém sídle v Praze, vzpomněli si na ně znovu.

"Na nabídku jsme rádi kývli, s provozováním kavárny už máme zkušenosti z Prahy i z Kladna," říká ředitel Startujeme, o.p.s. Jakub Knězů. V PwC od té doby zajišťují nejen obsluhu kavárny, ale i catering. "Ten také umíme. Tedy ne zrovna guláš, ale ovocné mísy, bagety, saláty, fresh džusy, to ano."

Ve Startujeme pracuje 150 zaměstnanců, více než stovka jsou lidé s mentálním postižením. "V PwC dokážou obsluhovat zákazníky, připravovat nápoje a také rozvážet věci na cateringy," vysvětluje Knězů. "Tady ve firmě mají místnosti pojmenované podle světových měst. Jsou už naučení, že mají zajet s něčím do Amsterodamu či do Sydney, takže za tu směnu objedou dvakrát svět," směje se.

Obrácené role

Jakub Knězů přiznává, že ze střetu velkých byznysmenů a - často plachých - handicapovaných klientů měl zprvu obavy. Ty ale rychle zmizely. Role se totiž zcela obrátily.

Poradci a auditoři, kteří žijí v permanentním stresu a jejichž rukama "protékají" miliony, do své do kavárny ve třetím patře jako by začali utíkat. Uklidňovalo je, že tady nikdo nespěchá, všichni jsou usměvaví, pozitivní, stres snad ani neznají.

Handicapovaná obsluha jim často i pomohla: vlídným slovem či touhou přátelsky si popovídat.

"Je to hrozně příjemné. Celý den je člověk ponořen ve velkém byznysu a přijít na chvíli sem, mezi ty usměvavé lidi, je balzám," potvrzuje partner auditu Václav Prýmek. "Mají velkou tendenci si 'pokecat', neuznávají stres a spěch. Jsou to dva světy, které se navzájem obohacují," dodává.

Manažeři si dokonce zvykli do netradiční kafeterie zvát i své klienty. Chodí sem s nimi radši než do okolních podniků na Pankráci.

"Bavíme se o byznysu, řešíme miliony, klienti sami od sebe ani většinou nic nepoznají. Když je na netradiční obsluhu upozorníme, jsou hrozně spokojení, že v tomhle baráku zažijí vlastně i něco normálnějšího než bandu lidí s kalkulačkami a mobily," říká s úsměvem Václav Prýmek.

Zprava: Jakub Knězů, Václav Prýmek a Pavla Zemanová.
Zprava: Jakub Knězů, Václav Prýmek a Pavla Zemanová. | Foto: Zuzana Hronová

Rady a daně zdarma

Za svůj společný projekt se Startujeme se PwC letos dostalo mezi nejlepší projekty nominované na filantropickou Cenu Via Bona, kterou každoročně uděluje Nadace Via.

Oceněna nebyla poprvé: Když se koncem října vyhlašovaly výsledky soutěže TOP odpovědná firma 2015, PwC získalo nejvíce cen ze všech zúčastněných společností - dva zlaté, dva stříbrné a tři bronzové certifikáty.

"V 90. letech to bylo tak, že si firma vzala část zisku a dala ho velkým nadacím," vysvětluje CSR koordinátorka firmy Pavla Zemanová, jak společnost v Česku s charitou začínala. "Posledních pět let se ale zaměřujeme na takzvané odborné dobrovolnictví. Část své práce, svých pracovních hodin dáváme sociálním podnikům."

"Kdybychom vyráběli barvy, tak třeba natíráme lavičky zdarma. Ale když jsme poradci, tak děláme poradenství a snažíme se ho dávat i neziskovkám, které by na něj jinak nedosáhly," upřesňuje.

Své audity v hodnotě desítek tisíc korun poskytují zdarma například nadaci Dobrý Anděl nebo právě obecně prospěšné společnosti Startujeme. Té dělá též daňové poradenství.

"Jestli my něco umíme, tak dobře radit. Takže proč sázet na brigádě stromečky?" ptá se partner auditu Václav Prýmek. "Jasně, to zvládneme také a občas to - v rámci teambuildingu - i děláme, ale to zvládne každý. Snažíme se pomáhat v tom, v čem jsme opravdu dobří a výjimeční."

Za to, že věřili ve schopnosti lidí s handicapem, se jim obsluha ze Startujeme náležitě odvděčuje. Nejenže jim ochotně nosí fresh juice s řepou, jablkem, celerem a zázvorem, který jde ve třetím patře na Pankráci momentálně nejvíce na odbyt.

"Oni jsou opravdu hrozně pozorní," říká Pavla Zemanová. "A hrozně moc si pamatují. Když jim člověk řekne, že jede na týden do Španělska na dovolenou, za týden se vás zaručeně zeptají, jak jste se ve Španělsku měla."

 

Právě se děje

před 28 minutami

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Skokani vynechají i další závody SP, řeší se návrat z Finska

Čeští skokani na lyžích neabsolvují po nedělním závodu ve finské Ruce ani Světový pohár v Nižním Tagilu v tomto týdnu. Zatímco ostatní týmy dnes odletěly speciálem do Ruska, Češi po pozitivním testu Filipa Sakaly na koronavirus zůstávají ve Finsku v karanténě a řeší se jejich přesun domů.

Sakala, který v létě nemoc covid-19 prodělal, měl pozitivní test v neděli. Ostatní závodníci Viktor Polášek, Vojtěch Štursa a Čestmír Kožíšek sice byli negativní, ale museli také do karantény.

"Jsou na hotelu, každý musel do svého pokoje a jednáme, kdy je finská hygiena pustí do Česka. Snad to vyjde. Situace se vyvíjí každou hodinu," řekl ČTK za vedení skokanského úseku lyžařského svazu Jan Baier.

Další zprávy