Malešov/Praha - Pokračování Hrabalových Slavností sněženek by se mohlo natočit v Malešově na Kutnohorsku. S jediným rozdílem: spory myslivců se nevyřizují v místní hospodě, ale v soudních síních. V nich se řeší například to, zda je možné upytlačit vlastního daňka, a také to, komu v tom případě patří jeho paroží.
Po soudech se navzájem honí myslivci z tamního mysliveckého spolku Roháč Malešov a jejich kolega z Říčan Jaroslav Roček.
Trestní soud již před více než rokem poslal Ročka podmíněně do vězení za pytláctví. Na honitbě, kterou spravují myslivci z konkurenčního Roháče, údajně v říjnu 2013 zastřelil daňka. A tuto středu pak Krajský soud v Praze pravomocně rozhodl, že má Roček uhradit malešovským i způsobenou škodu - onoho daňka.
Vždyť jsem ho sám koupil!
Případ ale není zdaleka tak jednoznačný. Sporný daněk totiž podle všeho patřil právě Ročkovi. Den před incidentem jej koupil na daňčí farmě na Kolínsku, což mu dosvědčil u soudu nejen prodávající, ale i video. Natočil si totiž to, jak daňka uspávali, aby jej mohl odvézt do své obory, která sousedí s honitbou Roháče.
"Nelze přece upytlačit něco, co sám vlastníte. A tedy ani ukrást," podivuje se Ročkův advokát Jaroslav Marek. To, že jde o stejného daňka, totiž potvrdil i znalec - poznal to podle atypického výrůstku na paroží. "Právě kvůli tomu neobvyklému paroží jsem ho koupil. Nehodil se jim do chovu," vysvětluje Roček, povoláním kameník z Říčan.
Daňka koupil proto, aby si jej v oboře mohla zastřelit "osoba blízká" - nikdy ji sice nejmenoval, ale z kontextu vyplývá, že to byla zřejmě jeho manželka. Ta ostatně měla sama povolení k lovu i zbrojní průkaz.
Koupil jste jej? To není důležité
K odstřelu došlo poslední říjnovou sobotu v roce 2013. Jenže střela nebyla přesná a zasažený daněk z obory podle Ročka utekl - a skonal asi tři sta metrů od ní v řepkovém poli. Když jej Roček našel, zajel do obory, kde požádal svého známého Františka Vavrince, aby mu pomohl daňka naložit na auto. U toho je ale přistihl místní myslivec Roman Hubek a zavolal policii. Hubek navíc tvrdil, že Ročka a Vavrincem viděl střílet z projíždějícího auta - oba to ale popírali.
Případ skončil u soudu, před nímž stanuli jak Roček, tak Vavrinec. Oba za pytláctví dostali roční podmínku, a navíc zákaz osm let vykonávat myslivost. Roček sice argumentoval, že byl daněk jeho, ale pro trestní soud to nebylo důležité a vůbec se tím nezabýval.
"Je nutno připustit variantu, že předmětný daněk skutečně pocházel z farmy. Pro právní posouzení je však tato skutečnost irelevantní," uvedl soudce Okresního soudu v Kutné Hoře Petr Franc. A odkázal se na zákon o myslivosti - podle něj totiž v době, kdy došlo k jeho usmrcení, byl volně žijícím živočichem.
Ulovená zvěř podle zákona patří tomu, kdo má k uvedenému pozemku právo myslivosti. "Za těchto okolností je zcela nerozhodné, zda se daněk narodil na farmě, či ve volné přírodě," dodal soudce, jehož verdikt poté potvrdil Krajský soud v Praze. Roček se obrátil i na Ústavní soud, ten zatím nerozhodl.
Vraťte aspoň paroží
Poté, co byli oba odsouzeni, ale spory pokračovaly. Myslivecký spolek podal na oba žalobu a žádal o uhrazení vzniklé újmy, tedy zastřeleného daňka - tu si spočítal na 49 tisíc. Například jeho výchovu ocenil znalec 31 tisíci korun, dalších 15 tisíc je hodnota paroží.
Roček reagoval protižalobou o vydání již zmíněného paroží. To je tak kvůli probíhajícímu sporu v úschově u kutnohorského soudu.
Prvoinstanční soud ale dal počátkem roku v obou sporech za pravdu myslivcům z Malešova. A přikázal, aby Roček s Vavrincem zaplatili uvedených 49 tisíc. A současně řekl, že Roček na paroží nemá nárok.
Podle soudu nebylo nutné žádné zdlouhavé dokazování - vyšel z toho, že jak Roček, tak Vavrinec byli odsouzeni v trestní kauze. Roček tak nemohl daňka vlastnit, protože jinak by ho trestní soud neodsoudil za jeho upytlačení.
Parohy má soud
Případem se tuto středu zabýval odvolací Krajský soud v Praze. Průběh jednání byl bouřlivý a obě strany se byly schopny shodnout pouze na dvou věcech: že parohy existují a že je má nyní soud. Mimochodem, všichni účastníci jednání i několik přihlížejících byli - s výjimkou Ročkova advokáta - v zeleném.
"Jak si mohou účtovat, že toho daňka vychovali, když pochází z farmy?" rozčiloval se například Roček.
"Byl by to průlom v dějinách soudnictví, kdyby zcela jasně usvědčený pytlák unikl náhradě škody, a ještě navíc uspěl v řízení o trofej," reagoval za myslivecké sdružení jeho zmocněnec - a také myslivec - Viktor Jansa. A poukázal na to, že uvedeného daňka jako "svého" poznalo nejméně osm členů spolku.
Advokát Marek zase argumentoval tím, že na koupeného daňka není možné pohlížet jako na zvěř, ale jako na zvíře. "Ze zvířete se přece nikdy nemůže stát zvěř," uvedl. Oba podobné pojmy totiž znamenají něco jiného. Zatímco zvěř je divoká, zvíře je domácí. "Když uteče pes nebo kráva, tak je taky toho, v jehož lese je?" ptal se soudu.
Během jednání neustále padaly myslivecké výrazy a do myslivecké hantýrky přecházela chvílemi i soudkyně Renáta Lukešová - a například o skonu daňka opakovaně mluvila, že "zhasnul".
Nakonec dal soud opět za pravdu mysliveckému spolku a přiřkl mu jak odškodné, tak paroží. "Je pro nás závazné rozhodnutí trestního soudu, že zde došlo k pytlačení," uvedla Lukešová. "Opravdu není rozhodující, jestli žalovaný daňka koupil, či jakým způsobem ho nabyl," dodala.
Podle ní je zásadní to, že daněk Ročkovi utekl. A vztahuje se tak na něj myslivecký zákon, podle něhož zvěř ve volné přírodě nikomu nepatří. "Ve volném prostoru se pohybuje od honitby k honitbě a přivlastňuje si ji ten, v jehož honitbě zhasne," vysvětlila. Verdikt prvoinstančního soudu změnila v jediném: Náhradu škody snížila o hodnotu paroží, tedy 15 tisíc korun, protože jim je přiřkla.
Verdikt je definitivní. Protože jde ve sporu o částku nižší než padesát tisíc korun, není možné podat dovolání k Nejvyššímu soudu. "To je škoda. Samotnou by mě zajímalo, jak by se k tomu postavil," podotkla soudkyně.
