"Inteligentní člověk se nemusí nutně mýlit, ale musí mít možnost se mýlit, to znamená zkoušet různé možnosti a třeba i dospět do slepé uličky," říká Dita Malečková, filozofka a expertka na umělou inteligenci. Stroj ale neumí říct "nevím". "Záměr stroje je splnit každé lidské přání, takže se o to bude snažit, i když zrovna nebude mít potřebná fakta."
Mysli a žij! si pusťte také jako podcast:
Malečková se v rozhovoru s moderátorkou Josefínou Formanovou věnuje i případným bezprostředním hrozbám ze strany umělé inteligence a upozorňuje, že takový okamžik nemusíme poznat.
"Když si představíte, že máte něco, co se vyvíjí, co je dynamické, u čeho nemůžete stoprocentně předvídat, jak to bude fungovat, a máte tomu zároveň nastavit pravidla, je to opravdu oříšek." Umělá inteligence sama o sobě je totiž mýtus, jehož jsme součástí: "To, čeho se bojíme, je náš výtvor."
"Zda vznikne nová emergentní úroveň umělé inteligence, která bude jakýmsi novým typem vědomí, bych ale nechala na úrovni spekulací a neprotahovala to hned do nějaké paniky," pokračuje filozofka. Otázka, kterou bychom naopak řešit měli, je zodpovědnost za problémy, jež s sebou rozvoj AI přináší. "ChatGPT byl nasazen v listopadu 2022 a za dva měsíc získal sto milionů uživatelů. To se nikdy předtím nestalo," upozorňuje. "Spoustu problémů jsme nepromysleli předem."
Když mluvíme o umělé inteligenci, měli bychom si uvědomit, že mluvíme v obecných pojmech. AI není jedna, stejně jako neexistuje jeden typ lidí. Běžně ji polidšťujeme, zároveň jí odmítáme přiznat rozmanitost, kterou připisujeme člověku. "Umělá inteligence navíc není objekt, ale spíš hyperobjekt. Uniká klasickým časoprostorovým uspořádáním, není snadno lokalizovatelná. Přestože na nás má obrovský vliv."
Rozmanitost AI dokládá třeba projekt Digitální filosof, který Dita Malečková připravila s kolegou Janem Tylem v roce 2019 - "v pravěku umělé inteligence", jak sama říká. "Hledali jsme způsob, jak přimět studenty, kteří nestudují přímo filozofii, aby se filozofickými texty zabývali." Mělo to úspěch. "V některých případech se to dokonce povedlo tak, jako kdybyste do původních textů, z nichž AI vycházela, vlili nový život. Jako by texty konečně našly to správné médium."
Dita Malečková nedávno pokřtila knihu Animal, kterou napsala spolu s umělou inteligencí naprogramovanou podle vlastního stylu myšlení. U zrodu řecké filozofie stála výzva: poznej sebe sama. Umělá inteligence podle filozofky rozšiřuje způsoby, jak na to. "To vlastně není žádná novinka, protože sami sobě nikdy nerozumíme plně. Máme tendenci se popisovat a číst se na základě nějakého média."
"Je tu ale nebezpečí, že budeme na AI delegovat práci, kterou bychom normálně prováděli se svým mozkem. Zároveň i to už je něco, na co jsme dávno zvyklí, takže umělá inteligence, jak ji popisuji, je vlastně jenom další krok," dodává Malečková. "Rychlost, s jakou se AI vyvíjí, je něco, co budeme muset zakomponovat do našich rozhodovacích procesů. Nakonec je to důvod, proč vůbec umělou inteligenci máme."
Filozofický podcast Mysli a žij!
Svět prochází změnou. Jak vysvětlit a pochopit život člověka i pohyby ve společnosti? Jak porozumět tomu, co se kolem nás děje? Podcast Mysli a žij! přináší rozhovory s filozofy a filozofkami o aktuálních tématech společnosti, která dnes zřejmě prochází obdobím "změny paradigmatu". Pořadem provází filozofka Josefína Formanová a publicista Petr Fischer.
Partnerem projektu je Nadace Sekyra Foundation.
