Když Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) na začátku roku definitivně potvrdil, že firma Ski-Moravia musí poslat zpět milionovou dotaci, její nynější jednatel a zároveň starosta Osvětiman Aleš Pfeffer (SPOZ) na výzvu nereagoval. Přestože za každý den prodlení naskakovalo společnosti tisíc korun penále, následující půlrok dobrý známý kancléře Vratislava Mynáře dluh nezaplatil.
Úředníci peníze marně vymáhali po firmě, kterou Mynář založil a na svého přítele Pfeffera přepsal v roce 2013 - v době, kdy ztroskotal plán na provozování sjezdovky v jihomoravské Nové Lhotě. Právě na ni firma dotaci ve výši téměř 1,2 milionu korun v roce 2009 dostala. Ovšem vleky se dodnes nerozjely. Tím dle úředníků firma nesplnila podmínky a dotaci - o niž Mynář požádal spolu se svými dvěma obchodními partnery - má vrátit.
Pfeffer argumentoval tím, že se odvolal k ministerstvu zemědělství. To vede poradce a přítel prezidenta Miroslav Toman (ČSSD). "Myslím, že rozhodnutí ministerstva bude už brzy," věřil v únoru v zásadní obrat Pfeffer. Nebylo příliš jasné proč. Ministerstvo totiž už jednou jeho odvolání proti vrácení peněz zamítlo.
Podle nynějšího zjištění Aktuálně.cz se ale nakonec Pfefferovi čekání i přes každý den naskakující pokutu vyplatilo. Po jeho žádosti ministerstvo zemědělství napodruhé rozhodnutí svých podřízených úředníků otočilo. Více než milion korun zpět nechce.
Verdikt, který vrácení dotace firmě odpustil, vynesla přezkumná komise složená ze zaměstnanců ministerstva zemědělství podřízených Tomanovi - dobrému příteli Miloše Zemana, kterému Vratislav Mynář dělá kancléře.
Proč otočilo, ministerstvo nevysvětlilo
Prezident Zeman jmenoval Miroslava Tomana ministrem zemědělství už v úřednické vládě Jiřího Rusnoka, kterou nominoval v roce 2013 podle vlastního výběru. Toman mu zároveň dodnes dělá poradce. A v roce 2013 poslal Zemanovi na prezidentskou kampaň 175 tisíc korun. Tehdy přispěl také ministrův bratr, podnikatel Zdeněk Toman, i jejich spřízněný právník Ivan Kozel. Šéfem Zemanova volebního výboru byl tehdy Mynář.
Tomanova otce, někdejšího komunistického ministra, Zeman v roce 2015 vyznamenal. A naposledy si prezident pochvaloval, že od svého dobrého přítele dostal k pondělním narozeninám tlačenku.
Ministr zemědělství na dotaz, zda se o problému s Mynářem či Zemanem bavil či měl na rozhodnutí nějaký vliv, nereagoval. A jeho ministerstvo od minulého čtvrtka, kdy se redakce Aktuálně.cz začala ptát, nevysvětlilo, proč svůj názor otočilo. V oficiálním vyjádření jen konstatovalo, že to, že sjezdovka nefungovala, bylo způsobené zásahem vyšší moci, který někdejší Mynářova společnost nemohla ovlivnit.
"Nedostatek vody se projevil až za plného fungování areálu a mimořádné riziko ohrožení suchem v oblasti projektu bylo vyhodnoceno jako důvod vyšší moci, kterou nemohl žadatel ovlivnit. U tohoto projektu tedy společnost dotaci vracet nemusí," zdůvodnil to mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. A dodal, že rozhodnutí je výsledkem standardního procesu, do kterého ministr zemědělství nezasahuje.
Nynější verdikt Tomanova ministerstva je o to překvapivější, že ještě na konci loňského roku to samé ministerstvo naopak předchozí odvolání Mynářovy někdejší firmy zamítlo a vymáhání peněz označilo jako nezbytné.
V chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty není dostatek vody, z níž by se dal vyrábět umělý sníh, dlouhodobě. A projekt ztroskotal potom, co se Mynářova firma pokusila načerno a na cizím pozemku postavit nádrž, která by ji zachytávala. Ochranáři tehdy plán zastavili. To v Osvětimanech, kde Mynář jiný lyžařský areál provozuje a Pfeffer starostuje, naopak podobná taktika vyšla. Zdejší načerno postavený rybník úřady dodatečně zlegalizovaly.
Kancléř Mynář na dotazy Aktuálně.cz nereagoval. "'Novináři', který lže, vůbec nehodlám odpovídat," napsal v reakci na dotazy Aktuálně.cz naposledy v lednu. Od té doby s redakcí nekomunikuje.
Mynář v majetkovém přiznání: Ski-Moravia mi dluží 1,7 milionu
Dle obchodního rejstříku dnes už Mynář s firmou nemá formálně nic společného. Svůj podíl na Pfeffera převedl - jak už bylo řečeno - v roce 2013. Ač měla v té době společnost dle účetních uzávěrek milionový majetek, převod se odehrál za 70 tisíc korun.
Pfeffer má k Mynářovi dlouhodobě blízko. Předloni se stal díky kancléři starostou Osvětiman. Mynář, tehdejší jednička kandidátky Zemanovců, mu totiž po volbách starostovské místo přepustil. Pfeffer ho pak hájil, když se ukázalo, že v jeho obci stojí již zmiňovaný načerno postavený rybník. V dubnu se pak účastnil osvětimanské zabijačky, kterou si bez vědomí hygieniků uprostřed nouzového stavu Mynář uspořádal.
Krom Pfeffera je společnost napsaná na Radima Matyáše a Jana Stindla, s nimiž kancléř dříve vlastnil jinou firmu, nabízející pomoc se získáváním dotací. Kancléř je navíc dodnes se Ski-Moravia finančně propojený. Ve svém daňovém přiznání, které po letech tahanic a soudů na konci roku 2017 vložil do veřejného rejstříku, vyplnil, že mu společnost dluží skoro 1,7 milionu korun.
"Nějaký dluh tam pořád je," řekl k tomu v únoru Pfeffer s tím, že firma peníze splácí a podrobnosti nebude komentovat.
Zpět stát požaduje jen 200 tisíc
Zemědělský fond pak kvůli Nové Lhotě řešil ještě jednu dotaci, kterou v srpnu 2012 získala Ski-Moravia. Tentokrát na osvětlení sjezdovky šlo zhruba 200 tisíc korun. Tyto peníze ovšem úřad zpět vymáhá. "Odvolatel požádal o proplacení výdajů v době, kdy si již musel být vědom možných problémů s nedostatkem vody pro provoz sjezdovky," vysvětlil důvody mluvčí Tomanova resortu Vojtěch Bílý.
Úředníci zemědělského fondu zahájili řízení před rokem a půl až po dotazech novinářů. Na to, že sjezdovka nefunguje navzdory podmínkám dotace, k nimž se Mynářova firma zavázala, tehdy upozornila MF Dnes.
Důkaz o tom, že Mynářova někdejší firma podmínky dotace porušila, přitom zveřejnila na svém webu přímo radnice Nové Lhoty, která s ní projekt sjezdovky dávala dohromady a investovala další miliony korun. "Od roku 2013 není skiareál v provozu, protože bez zasněžování to není možné," píše se v rozvojovém plánu obce do roku 2024. A společnost při několikaměsíční kontrole nebyla schopná doložit, že tomu bylo jinak. Aby nemusela vracet ani jednu dotaci, musela by přitom sjezdovku provozovat až do roku 2018.
Další dotaci ve výši 900 tisíc, která na nefunkční areál Ski-Moravia přitekla, si ale společnost obhájila. Tentokrát povinná lhůta udržitelnosti uplynula v roce 2012.
Nynější výklad ministerstva zemědělství ohledně peněz nejspíše projde ještě kontrolou Evropské komise. Státní zemědělský intervenční fond je u ní pod drobnohledem už kvůli dotacím pro Agrofert a Mynářovy lyžařské projekty nejsou výjimkou.
"Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova si od vnitrostátních orgánů vyžádalo další informace o této věci a situaci bude pečlivě sledovat," reagoval vloni evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan na interpelaci českého europoslance Tomáše Zdechovského.
