Vývoj sportovních náramků, biokosmetika, kyberobrana. Univerzity modernizují obory

Helena Havranová
27. 11. 2019 19:15
Informační války, sportovní technologie nebo globální sucha. Univerzity reagují na současné problémy a požadavky a otevřely letos několik nových studijních programů. Rozvoji oborů přispěl také nový systém institucionálních akreditací. Národní akreditační úřad zatím udělil povolení třinácti vysokým školám, které si tak mohou samy vytvářet a schvalovat své studijní programy.
Foto: Jakub Plíhal

Studenti se od letoška učí o ochraně hydrosféry a ekologických katastrofách

Na ochranu životního prostředí se zaměřuje také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která od letošního roku nabízí obor Voda a prostředí. Za tři roky studia  se studenti naučí, jak se chová voda v životním prostředí nebo jak chránit a využívat vodní zdroje. Důraz je kladen také na dopad lidské činnosti na vodní zdroje a jejich využití a ochranu.

"Zásobování obyvatel vodou, příprava vody v požadované kvalitě pro řadu průmyslových odvětví nebo hospodaření s vodou v krajině bude potřeba řešit neustále. Je to téma, které bude i v budoucnu velmi aktuální," myslí si Vladimír Kočí z chemicko-technologické univerzity.

Do prvního ročníku letos nastoupilo 36 studentů a kromě předmětů zaměřených za chemii nebo fyziku patří mezi povinné kurzy také Změna klimatu, Úprava vody nebo Environmentální legislativa.

Absolventi najdou uplatnění například v čistírnách odpadních vod, laboratořích, nebo inspekčních orgánech. "Problematika hospodaření s vodou je v současné době velmi diskutované téma. Odborníci v daném odvětví jsou a budou velmi žádaní," dodal Kočí.

Na stejné fakultě mohou studenti od letošního roku studovat také nový program zaměřený na jedy a látky poškozujících životní prostředí, o který je podle velký zájem. "V současnosti je to nejatraktivnější studijní program fakulty. Hlásí se na něj polovina všech zájemců o studium," uvedl proděkan fakulty Marek Šíra.

Absolventi oboru Ekotoxikologie a environmentální analýza by měli po ukončení tříletého studia vědět, jak předcházet poškozování životního prostředí i jak řešit ekologické katastrofy. "Je to studijní program, který má dlouhodobou perspektivu. Odborníci na toto téma jsou již nyní na trhu práce žádaní a jejich potřeba bude nadále narůstat," řekl Šíra.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Zemřel novinář, někdejší disident a zastánce lidských práv Petr Uhl

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. Oznámila to jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989. Začátkem 90. let vedl Československou tiskovou kancelář, řadu let působil jako komentátor deníku Právo. Byl poslancem Federálního shromáždění i vládním zmocněncem pro lidská práva.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého chargé d'affaires na protest proti vyhoštění šéfa běloruského fotbalu Bazanova z Česka.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Německo vyšetřuje kvůli naftovým motorům zaměstnance bývalé automobilky PSA

Státní zastupitelství ve Frankfurtu nad Mohanem vyšetřuje v souvislosti s případnými manipulacemi s emisemi naftových motorů některé zaměstnance bývalé automobilky PSA. Německý list Wirtschaftswoche napsal, že vyšetřování se týká motorů, které se montovaly do sportovně-užitkových vozů (SUV) značek Mitsubishi, Peugeot a Citroën. Řídící jednotky patrně pocházely od dodavatele Continental, jehož dva bývalí zaměstnanci jsou podezřelí z napomáhání k podvodu.

Skandál s emisemi naftových vozů, přezdívaný dieselgate, vypukl v roce 2015. Tehdy německá automobilová skupina Volkswagen přiznala, že po celém světě nainstalovala asi do 11 milionů aut s naftovým motorem software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Emise vozů tak při testech ukazovaly mnohem nižší hodnoty, než byla skutečnost. Týká se to i vozů Škoda. Automobilku Volkswagen už skandál přišel na více než 32 miliard eur (815 miliard Kč). Částka zahrnuje pokuty, opravy a soudní výlohy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy