Místo řízení inspekce slouží podplukovník Tomáš Voráč od 26. února na velitelství Vojenské policie v Olomouci. Z původního postu ho vedení útvaru pro obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku dočasně odvolalo. Kvůli nákupu technologie proti odposlechům Voráče stíhala Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Podle jejího výkladu neměl k pořízení technologie potřebné oprávnění, nákup za zhruba 200 tisíc korun odporoval zákonu i regulím Vojenské policie. Podle informací Aktuálně.cz mohl nakládat pouze s výrazně nižší částkou. Přístroj měl sloužit k odhalení případné operativní techniky v prostorách inspekce Vojenské policie.
Jak už redakce informovala, proti obvinění podal podplukovník stížnost, kterou vyřizovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Úřad vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové stíhání zrušil. Podřízeným státním zástupcům nařídil, aby nechali generální inspekci vyhodnotit Voráčovou odpovědnost znovu. Jak se ukázalo, podplukovník transakci nepodepsal.
Voráč o nákupu nerozhodl
"Jedním z hlavních důvodů, proč státní zástupce zrušil usnesení o zahájení trestního stíhání, byla skutečnost, že obviněný ze své pozice nebyl oprávněn rozhodnout a nerozhodl o vynaložení prostředků na nákup zařízení," vysvětlil Aktuálně.cz náměstek vrchní žalobkyně Zdeněk Štěpánek.
Voráč sehrál v transakci z roku 2019 vedlejší úlohu. Smlouvu "pouze" přinesl tehdejšímu náčelníkovi Vojenské policie Miroslavu Murčekovi, který ji pak podepsal. "Obviněný nebyl povinen prostředky spravovat a nemohl naplnit jeden ze základních znaků porušení povinnosti při správě cizího majetku," uvedl náměstek.
Podle zdrojů Aktuálně.cz blízkých vyšetřování plynou z pokynů úřadu vrchní žalobkyně dvě možnosti. Pokud dojde generální inspekce k závěru, že byl porušen zákon, bude třeba obvinit Murčeka jako hlavního pachatele. Voráč by nesl trestní odpovědnost za účastenství. V opačném případě nelze stíhat ani jednoho.
"Já si myslím, že ne. Ale víc se nebudu vyjadřovat, nevím, v jakém je to stadiu šetření," odpověděl generál Murček na dotaz redakce, zda by se měl nákup techniky řešit trestní cestou. V armádě už neslouží, koncem loňského roku odešel do civilu. Vojákem z povolání byl od roku 1986.
Do uzavření kauzy na velitelství v Olomouci
"Do doby, než se v této trestní věci znovu rozhodne, zůstane podplukovník Voráč odvelen a bude plnit úkoly na velitelství Vojenské policie v Olomouci," reagovala mluvčí útvaru Kateřina Mlýnková na dotaz Aktuálně.cz, jaký vliv má na Voráčovo zařazení zásah Vrchního státního zastupitelství v Praze, na nějž bez podrobností upozornila Česká televize.
Vojenskou inspekci nyní dočasně řídí podplukovník Martin Bečvář, dříve byl druhým mužem kriminální služby Vojenské policie. Inspekce se zabývá delikty uvnitř Vojenské policie. Celý útvar pak vyšetřuje trestné činy příslušníků armády, slouží také jako ochrana ozbrojených sil či ostraha majetku ministerstva obrany.
Klíčové rozkazy ministerstva obrany
Článek 41 Rozkazu č. 63 z 23. června 2015:
(…)
2. V personálním rozkaze musí být výslovně uvedeno, že se voják dočasně zprošťuje výkonu služby proto, že se proti němu vede trestní řízení.
(…)
Článek 12 Rozkazu č. 64 z 23. června 2015:
Náčelník Vojenské policie realizuje s podřízenými vojáky, kteří jsou služebně zařazeni na služebních místech se stanovenými hodnostmi až do hodnosti plukovníka včetně, tato personální opatření:
a) překládá a služebně zařazuje na služební místa ve své podřízenosti;
(…)
g) dočasně zprošťuje výkonu služby;
(…)
Voráčova kauza stála místo předposledního náčelníka Vojenské policie Otakara Foltýna. Podle ministerstva obrany měl Voráče bezprostředně po jeho obvinění postavit mimo službu. Nařizují to dva rozkazy, které ministerstvo vydalo už v roce 2015. Obviněný Voráč zůstal ve funkci přes dva měsíce.
Foltýn odešel na Pražský hrad
"Tady bylo sděleno obvinění šéfovi inspekce Vojenské policie, který má být vzorem pro ostatní policisty. Jak může takový člověk dál vykonávat práci jako inspektor? On je orgánem činným v trestním řízení. A takový orgán má sám sděleno obvinění? To není normální," uvedla už dříve ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Plukovník Foltýn podle svých slov kauzu nepovažoval za tolik závažnou, aby v ní konal. Ministryni o ní ani neinformoval, o případu se dozvěděla až od novinářů. Po následném střetu s Černochovou požádal Foltýn 16. února o uvolnění z funkce, se souhlasem ministryně skončil o 12 dní později. Jeho nástupcem se stal 1. března plukovník Jiří Roček.
Přitom ani po Foltýnově odchodu nepostupovalo vedení Vojenské policie vůči Voráčovi v souladu se zmíněnými dvěma rozkazy ministerstva obrany. Před zásahem Vrchního státního zastupitelství Praze měl být postaven mimo službu úplně, vedení útvaru ho však "jen" převelelo do Olomouce.
Foltýn se přesunul na Pražský hrad do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Od 1. března je zástupcem náčelníka a řídí jeden z jejích dvou úseků. "Úsek odpovídá za analytickou a informační podporu prezidenta," sdělil Aktuálně.cz už dříve Foltýn. Kanceláři od 1. dubna velí generál Radek Hasala.
