Když v létě udeří třicítky, obyvatelé pražského Motola a okolí už desítky let chodí obvykle na jedno místo. Koupaliště na místních rybnících se v hlavním městě dlouhodobě řadí mezi ta s nejčistší vodou. A to i přestože jinak připomíná spíše desítky let staré zařízení kdesi na venkově.
Chybí zde veškeré moderní vymoženosti. Návštěvník tady ale najde to podstatné - stánek, kde si lze dát pivo a párek, vodu a dost místa pro všechny. To za cenu 140 korun za den.
Za letní pohodou sem míří i známé osobnosti. "Chodí tam můj skladatel Jaroslav Uhlíř s manželkou. Mají to tam tak rádi, že mě tam pozvali. A mně to připadalo jako z filmu Jiřího Menzela Rozmarné léto," vzpomíná na svou návštěvu pro Aktuálně.cz dramatik, scenárista a herec Zdeněk Svěrák. "Líbí se mi, že v Praze existuje rybník, kam lidi vezmou deku a koupají se. Tak jako to bývalo dříve," dodává.
Když zde ale koncem září provozovatelé pořádali tradiční rozloučení s létem, činili tak s vědomím, že jde možná o rozlučku definitivní. Místo musí projít výraznou proměnou. Koupaliště v Motole je opravdu "retro", a to nejen v tom dobrém. Převlékárny jsou zcela rezavé, toalety zanedbané.
O přestavbě zařízení na městských pozemcích se spekuluje už od roku 2018, magistrátu se ale nedařilo sehnat dostat financí. To se nyní změnilo, když laboratorní rozbor potvrdil v budovách výskyt azbestu. Látka, která se dříve hojně využívala na střechách, může mít při nesprávné manipulaci po vdechnutí rakovinotvorné účinky.
V příštích týdnech a měsících tak na místo vyrazí buldozery. "Následující sezona koupaliště by už mohla být bez zdemolovaných budov," oznámila náměstkyně primátora pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti) koncem září.
Tohoto verdiktu se část místních už delší dobu obávala. Že koupaliště potřebuje rekonstrukci, se většina shodne. Jenže co má s prostorem být, už je spornější. Město chce místo za 60 milionů proměnit v celoročně provozované moderní centrum s parkovištěm, wellness, kavárnou i saunami. Nová budova, ač betonová, bude podle města díky dřevěnému opláštění a vodním designovým motivům ctít okolí a nijak nenaruší přírodní charakter místa.
Jenže místní nesouhlasí. "Je to megalomanský projekt, který je v přímém rozporu s tím, za čím tam lidé dnes chodí, tedy přírodní atmosférou. Nová dvoupatrová budova bude ve stylu nějakého yacht klubu, vypadá to jako autobusové nádraží," zlobí se Šárka Malá ze Sousedského spolku Homolka-Motol. Ten založil před devíti lety bývalý starosta Prahy 5 Jaroslav Pašmik z hnutí Praha 5 Sobě.
Spolek stojí za peticí, kterou za rok podepsaly asi tři tisíce lidí. A to včetně Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. "Co tam vznikne? To bude jen beton, parkoviště, sauny, wellness centrum pro bohaté lidi. Už to nebude pro lidi, co tam chodí dnes," míní Svěrák. Uhlíř už loni v létě na koupališti dokonce uspořádal protestní koncert.
Jinak to nejde tvrdí město. Provoz by nevydělával
Vedení města odmítá, že by byla budova "naddimenzovaná", jak tvrdí spolek. Starší budovy je kvůli zdraví nebezpečnému azbestu nutné strhnout a stavět jejich repliky nemá smysl. "Za šedesát let se změnily podmínky ve všech ohledech, změnily se i normy a stavební zákon. Technika potřebuje větší garáže, gastro musí mít zázemí, které odpovídá současným normám," stojí v projektu uveřejněném na stránkách Prahy.
Spolek ve spolupráci s Prahou 5 předložil vedení města svůj vlastní projekt, drobnější jednopatrovou budovu. Podle autorů by byl až o polovinu levnější než plán města.
Podle náměstkyně Komrskové ale tento návrh nelze postavit. Nenabízí dostatek prostoru pro kapacitu plánovaného wellness provozu a ekonomicky by se nevyplatil.
"To nám potvrdila také studie, kterou jsme si nechali na jaře letošního roku zpracovat a kde jsme se ptali přímo firem, které v tomto segmentu podnikají. Návrh spolku by fungoval pouze jako sezonní koupaliště, celoroční provoz se do něj prostě nevejde," uvádí Komrsková.
Jen možnost otevření po celý rok podle ní zajistí, že provoz nebude ztrátový. Praha také argumentuje, že tím zamezí tomu, aby se na místo v zimě přestěhovali bezdomovci.
Takové vysvětlení ale spolku nestačí. "Stále nerozumíme, proč stavba musí být tak velká. Je otázka, komu je projekt určen, protože veřejnost to očividně není," dodává Šárka Malá, která mimo jiné zasedá v kulturní komisi městské části. Také se obává, že si místní lidé nebudou moci návštěvu centra dovolit.
"Podmínky pronájmu provozovatelům může Magistrát hlavního města Prahy stanovit jakékoli a i to je pro obyvatele dobrá zpráva, že na vstupném na koupaliště nebude žádný soukromý subjekt neúměrně vydělávat," odpovídají zástupci Prahy na obavy.
Spolek si dále myslí, že o azbestu v budovách se vědělo dlouhodobě a nález je účelově načasovaný tak, aby Komrskové další radní Zdeněk Kovářík (ODS) uvolnil peníze na demolici. K tomu byl až do nálezu skeptický, Právu dříve řekl, že "nemá smysl platit něco, co má lokální význam, pokud to místní nechtějí".
Měření navíc neproběhlo úplně běžným způsobem. "Ano, je pravda, že laboratorní technik při zářijovém testu musel přelézt přes plot, protože dorazil neohlášen v době, kdy bylo koupaliště zavřené. Poslední měření v tomto týdnu již proběhlo standardně," reaguje na výtky k chování technika Komrsková.
Kdy konkrétně by měla demolice začít, ještě není jasné. Město čeká na výsledky testů azbestu, hotové by měly být za několik týdnů. Pak se uvidí.
Současný provozovatel ale stále věří, že po podzimní rozlučce léto na jaře opět přivítá na nezměněném koupališti. "Budeme bojovat do posledních sil, tomu věřte," uvádí na Facebooku.
Video: Část města opustily desetitisíce lidí. Přitom je nejhezčí, říká Boháč o smutné praxi Prahy (10. 10. 2024)
