Ludvík vstoupil do ČSSD hned v roce 1990, jeho politická kariéra ale začala nabírat na intenzitě o deset let později, kdy se stal výraznou osobností pražské organizace strany. Ve třech po sobě jdoucích volebních obdobích působil jako zastupitel hlavního města, mimo jiné předsedal finančnímu výboru a byl místopředsedou výboru pro zdravotnictví a bydlení.
Kritici dlouhodobě upozorňovali na střet zájmů mezi funkcí ředitele nemocnice a jeho politickým angažmá, které mu umožňovalo ovlivňovat rozdělování peněz ve městě. Toto dvojí působení - jak v čele největšího zdravotnického zařízení v zemi, tak v klíčových pozicích pražského zastupitelstva - vytvořilo prostor pro propojování veřejných a soukromých zájmů.
Z analýzy smluvních vztahů společností spojených s Ludvíkem, kterou provedl web Hlídač státu, vyplývá, že jeho subjekty uzavřely s pražskými institucemi od roku 2016 celkem 184 smluv v celkové hodnotě 50 milionů korun.
Ludvík před nástupem do Motola působil na vedoucích pozicích u nadnárodních farmaceutických společností včetně Wellcome East Europe a Apotex. Zásadní zlom představuje rok 2000, kdy se stal ředitelem motolské nemocnice. Pod jeho vedením zažívá rozsáhlou modernizaci, avšak současně s tím rostou i pochybnosti. Hlubší analýza veřejných zakázek z tohoto období odhalila systémové nedostatky - například v oblasti zabezpečovacích služeb, kde nemocnice po 20 let nesoutěžila dodavatele, přestože zákon vyžadoval pravidelná výběrová řízení.
Skrývání majetku a systémová protekce
Podle údajů Hlídače státu vlastnil Ludvík akcie kyperské společnosti Stomarli Holdings Limited, která figurovala v kauzách spojených se skupinou J&T na Slovensku. Offshorová struktura bývá využívaná v případech, kdy je snaha platit co nejnižší nebo žádné daně, případně skrývat skutečné majitele. Ludvík také rád fotil za kniplem soukromého letadla a snímky zveřejňoval nejen na Facebooku, ale i v nemocničním časopise.
Nahrávky z roku 2010 odhalily Ludvíkův specifický přístup k řízení nemocnice. Na záznamu, který zveřejnil Český rozhlas, ředitel instruuje zaměstnance ohledně "kulichů" - prominentních pacientů vyžadujících zvláštní zacházení - a popisuje manipulaci s výběrovými řízeními, kdy se "vítězové střídají dokola, jak všichni vědí". Jako člen pražské ČSSD udržoval těsné vazby na klíčové aktéry městské politiky. Významnou roli zřejmě hrála i jeho pozice ve finančním výboru pražského zastupitelstva.
Na videu, pořízeném před 220 zaměstnanci ve Špindlerově Mlýně, ředitel detailně popsal systém preferenčního zacházení s vlivnými pacienty: "Kulich není čepice, ale důležitý člověk, který může nemocnici přihrát peníze. Já velmi, ale velmi prosím, abyste si uvědomili, že přes tyto lidi my ty peníze opravdu dostaneme." Tento výrok, doplněný instrukcemi pro personál o "nezasypávání kulišů blbostmi", ukazuje na protekci v přístupu k zdravotní péči. Ludvík následně tvrdil, že šlo o "humoristickou nadsázku".
Stejná nahrávka obsahovala i explicitní popis fungování motolských výběrových řízení: "Vítejte v systému, kde se vítězové střídají dokola, jak všichni vědí. A my tady teď máme soutěž, kde se akorát vítězové střídají, a všichni to vědí, včetně primářů."
Tento model "řízené soutěže" podle investigativního webu Hlídač státu generoval 72 procent zakázek pro opakované dodavatele mezi lety 2016 až 2024. Paradoxně se sám Ludvík pokusil využít skandál k politickému zviditelnění - během komunální kampaně 2014 prohlašoval s typickou sebeironií: "Každý Pražan je pro mě kulichem."
Strategie bagatelizace a právní protiútoky
Ludvíkova reakce na únik kompromitujícího videa představuje klasickou ukázku jeho krizového managementu. Namísto vysvětlování obsahu zahájil právní ofenzivu: "Video je účelově sestříhané. Podám trestní oznámení na ty, kteří ho zveřejnili." Tento přístup byl ale téměř výhradně rétorickým cvičením - za 11 let vedení nemocnice podal pouze dvě trestní oznámení, přestože sám přiznával: "Mí kamarádi z řad dodavatelů mi neustále říkají o podivných praktikách."
Metoda "řízené soutěže" v motolských zakázkách, jak má vyplývat z policejních spisů, dosáhla svého vrcholu v případě společnosti Geosan Group, která se pod Ludvíkovým vedením podílela na rekonstrukci takzvaného modrého pavilonu. Právě tuto zakázku nyní prověřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Detektivové se zaměřují na nesrovnalosti v tendrových procesech a možné porušení pravidel pro čerpání unijních dotací.
Podle informací z policejních zdrojů detektivové získali důkazy o systematickém obcházení zákonů o veřejných zakázkách, přičemž firma Geosan Group měla být zvýhodňována prostřednictvím předem připravených výběrových kritérií.
Policie v souvislosti s kauzou obvinila 16 lidí, a to z úplatkářských trestných činů, dotačního podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Právní kvalifikace se u jednotlivých obviněných liší. Úřad evropského veřejného žalobce i česká centrála proti organizovanému zločinu případ označily za závažnou korupci. Stíhaní lidé podle kriminalistů systematicky zneužívali procesy při zadávání nemocničních veřejných zakázek. Hlavním podezřelým hrozí až 12 let vězení.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) také v pondělí odpoledne podepsal odvolání ředitele Ludvíka. Odvolání se ministerstvo nyní pokouší obviněnému Ludvíkovi doručit, aby bylo účinné.