Praha - Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová upozornila, že by politici neměli zneužívat šokujících útoků na ženy během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem k vlastní propagaci. Mogheriniová uvedla, že „násilí na ženách bylo bohužel v Evropě už před migrační vlnou“ a lidé si musí uvědomit, že „existují dobří a špatní lidé, ať už mají jakoukoliv národnost nebo původ“.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku se ke Kolínskému incidentu původně na tiskové konferenci po setkání s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem v Praze nechtěla vyjadřovat. Svůj názor řekla až poté, co na následném setkání s českými občany začalo několik lidí tleskat, když ministr Zaorálek řekl, že “události v Kolíně jsou důkazem o tom, že se určité množství lidí už zvládnout nedá“.
Zaorálek ale okamžitě reagoval, že z incidentu nechce nikoho vinit a že šlo o mimořádnou situaci, ze které se musíme poučit. Právě obviňování by podle něj bránilo ve vytváření tolik potřebné důvěry mezi státy. „Jediný způsob, jak zvládnout to, co se na nás valí v roce 2016, je dostatek důvěry a jednotný přístup,“ uvedl Zaorálek po setkání s Mogheriniovou, na kterém se společně bavili především o migrační krizi v Evropě.
V tomto kontextu Zaorálek několikrát zmínil, že Turecko zatím neplní své závazky, které vyplývají z Akčního plánu, který EU s Ankarou dohodla. Nic podle něj nenasvědčuje tomu, že by se Turci snažili počty migrantů směřujících do Evropy nějakým způsobem omezovat.
Podobně se po setkání s Mogheriniovou vyjádřil i premiér Sobotka. "Požádal jsem paní Mogherini, aby skutečně tomu, té kontrole plnění závazků na turecké straně, Evropská komise věnovala prioritní pozornost," uvedl Sobotka. Na příštím evropském summitu v únoru ho bude zajímat, zda Turecko tyto závazky plní a jestli skutečně přispívá k tomu, aby se podařilo lépe regulovat migrační tlak namířený na Evropu.
"Je samozřejmě mnohem jednodušší zabránit tomu, aby lodě pašeráků lidí odplouvaly z Turecka. Je mnohem horší zadržet tyto lodě už v okamžiku, kdy na moře vyplují," prohlásil Sobotka. Turecko má podle něj nástroje na to, aby regulovalo migrační proud. "Je potřeba, aby na tom Evropská komise trvala," dodal. Chce počkat na lednové statistiky a tato čísla budou podkladem pro postoj, který Česko zaujme na únorovém jednání Evropské rady.
Evropa zaspala
Zaorálek s Mogheriniovou také uznali, že Evropa v řešení migrační krize „zaspala“. Podle Zaorálka i Mogheriniové už dlouho před rokem 2015 měli národní politici i evropské špičky k dispozici znepokojující fakta o vývoji situace v Africe a na Blízkém východě, ale „báli se čelit nepříjemné realitě“.
„Už v roce 2013 a 2014 jsme viděli, že krize přichází. Věděli jsme, že ji nemůže vyřešit jen jeden stát a potřebujeme evropský přístup,“ uvedla Mogheriniová s tím, že Evropa až po potopení lodě se stovkami migrantů loni na jaře začala narychlo hledat možná řešení. „Nejhorší službu, kterou můžeme našim obyvatelům udělat, je odmítat realitu, a to i občas velmi složitou realitu... Musíme najít odvahu realitě čelit,“ dodala Mogheriniová.
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek navrhl i několik konkrétních kroků, jak udělat Evropu akceschopnější a důvěryhodnější pro její občany.
„Myslím, že Evropa musí být schopna jednat razantně a ukázat, že je schopná bránit se i fyzicky. Česko proto říká, že nebudeme schopni migraci zvládnout, pokud nebudeme lépe chránit vlastní hranice,“ zopakoval Zaorálek podporu návrhu Evropské komise na zřízení společné Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Dodal ale také, že by měla Unie mít i své bojeschopné vojenské jednotky a společnou tajnou službu.
