O objektivitě informací týkajících se invaze na Ukrajinu, které se k Čechům dostávají, jsou nejvíc přesvědčeni mladí lidé od 16 do 24 let. Naopak senioři jsou ke zpravodajství skeptičtější. Téměř polovina z dotazovaných Čechů starších 65 let v šetření přiznala, že zprávám o dění ve válkou sužované zemi nevěří.
Roli hraje i místo bydliště. Zatímco obyvatelé Libereckého kraje mají větší tendenci pravdivosti získaných informací věřit, nadpoloviční množství respondentů z Karlovarského kraje toto tvrzení spíše odmítá.
Větší nedůvěru k informacím o válce na Ukrajině odhalil průzkum například v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Zprávám naopak spíš věří lidé z Prahy, Středočeského kraje, Plzeňského kraje nebo z Vysočiny.
Studie zjišťovala i to, koho dotazovaní volili ve sněmovních volbách v roce 2021. Mezi lidmi, kteří v průzkumu uvedli, že objektivitě informací o dění na Ukrajině nevěří, bylo nejvíc příznivců Svobody a přímé demokracie (SPD) nebo komunistů. Naopak voliči koalice SPOLU uvedli opak.
Více než polovina oslovených rovněž doufá, že invaze skončí úspěchem ukrajinské armády, zatímco sedm procent dotazovaných uvedlo, že jsou na straně Ruska. Dočasný mír bez výhry jediné strany, i za cenu rizika budoucí eskalace konfliktu, by si přálo téměř 27 procent respondentů.
Průzkum provedla Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO) spadající pod Univerzitu Karlovu. Dotazovala se po internetu více než tří tisíc respondentů a mapovala vývoj chování lidí ohledně konzumace různých druhů mediálních obsahů. Institut se zaměřuje na dezinformace a lži v online prostoru.
