Brno - Zákon, který má odhalovat praní špinavých peněz a výdělky z organizovaného zločinu, má zjevnou trhlinu.
Přišli na to soudci Nejvyššího správního soudu, když posuzovali konkrétní případ z jihu Čech, v němž podnikatel vracel kamarádovi půjčených 1,6 milionu korun. Ukázalo se přitom, že za určitých okolností prostě lidé zaplatí obrovskou sumu peněz v hotovosti - třeba v igelitové tašce nebo z ruku do ruky - a stát proti tomu nic nezmůže.
Zákaz platit v hotovosti částky nad patnáct tisíc euro (zhruba 375 tisíc korun) sice v Česku platí, ale podle nového verdiktu soudců se nevztahuje na úplně všechny platby.
Nejvyšší správní soud dokonce s podivem konstatoval, že politici tak nedokonalý zákon vůbec přijali.
Divíme se
"Pokud má zákon omezit daňové úniky u plateb v hotovosti a působit proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, je s podivem, že zákonodárce nepodrobil režimu zákona všechny peněžní transakce," konstatují soudci v odůvodnění rozsudku.
Podnikatel z jihu Čech půjčil jinému 1,6 milionu korun. Peníze byly předány oproti směnce. "Mezi normálnímu lidmi se takové věci dělají, že si pomůžou," zdůvodnil půjčku podnikatel později u soudu.
Celou transakci ale prověřoval Finanční úřad a ten rozhodl, že byl porušen zmíněný zákon proti praní špinavých peněz. Muž, který 1,6 milionu korun půjčil, měl zaplatit 60 tisíc korun pokuty. Pokutu pak potvrdily berní ředitelství i krajský soud.
Jenže Nejvyšší správní soud, kam se pokutovaný podnikatel obrátil, rozhodl, že úřady zákon porušily tím, že pokutu daly. Soudci totiž rozborem zákona, který upravuje povinnost bezhotovostních plateb nad 15 tisíc euro, zjistili, že v případu z jihu Čech tento zákon neplatí a platba v hotovosti mohla být uskutečněna.
Co je vlastně závazek
Důležité přitom bylo jedno slovo: "závazek". Právě u plateb, ve kterém figuruje povinnost peníze poslat, (ve smyslu vrátit - což byl tento případ), politici platby v hotovosti omezili. Jenže zákon jasně neříká, jak pojem "závazek" vysvětlovat. Podrobné informace nejde podle soudců najít ani v důvodové zprávě k zákonu.
A výklad zákona, který postihuje všechny platby v hotovosti bez ohledu na jejich účel, není podle soudců udržitelný a porušuje práva lidí. Soud přitom nemůže sám rozsah regulace bezhotovostních plateb rozšiřovat.
Tím, že muž půjčil (přenechal) svému známému 1,6 milionů korun, žádný závazek podle soudců neplatil a pokutu tak rozhodně dostat neměl.
Mapa českého úplatkářství podle Radka Johna
"Pokud se zákonodárci rozhodli regulovat jenom určitý druh plateb v hotovosti, nemohou úřady zákon vykládat šířeji a ukládat pokuty za jakékoliv platby v hotovosti. Takový postup by byl v rozporu s ústavním právem," uvedli soudci.
Zákon o omezení plateb v hotovosti má bránit takovým případům jako byl například ten, ve kterém figuroval exšéf Sněmovny Miloslav Vlček. Ten si od svého asistenta půjčil 1,1 milionu korun.
Vlček svému věřiteli dluh vrátil v hotovosti, podle zákona měla jít platba na účet.
