Praha - Bývalí ministři vlády Miloše Zemana, která koncem 90. let dokončila privatizaci Mostecké uhelné společnosti, se brání podezření, že by při doprodeji akcií dolů společnosti Appian Group státní kasu připravili o miliardy.
Proti nim ale stojí švýcarští detektivové, jimž uvízli v síti podezřelých finančních transakcí bývalí manažeři Mostecké uhelné. Ti údajně ve skutečnosti ovládali Appian a za peníze MUS si doly zprivatizovali sami pro sebe.
Vlastnickou strukturu Appianu jsme nechali prověřit, jenže na nic se nepřišlo, hájí po dvanácti letech privatizaci tehdejší ministr financí Pavel Mertlík, v současnosti hlavní ekonom Raiffeisenbank. "Nemohli jsme rozhodovat na základě toho, co se povídá po hospodách nebo v novinách," dodává bývalý místopředseda Zemanovy vlády.
Švýcaři: Stát tratil 3 miliardy
Vláda Petra Nečase se stále odhodlává ke kroku vstoupit do trestního řízení ve Švýcarsku, které by Česku mohlo přinést nejen miliardy zmražené na účtech českých uhlobaronů, ale také přístup k trestnímu spisu popisující divoké privatizace z přelomu století.
Podle zdrojů deníku Aktuálně.cz, které měly možnost se se švýcarskou obžalobou seznámit, dospěli Švýcaři k závěru, že během privatizace Mostecké uhelné vznikla České republice škoda více než tři miliardy korun. V obžalobě také údajně nechybí konstatování, že privatizaci provázela korupce.
„V obžalobě je uvedena škoda 3,4 miliardy korun. Švýcaři to spočetli na základě ocenění podílu MUS, který Zemanova vláda zprivatizovala," uvedl zdroj obeznámený s obžalobou.
"Doly prodal trestaný Svoboda"
Pro Pavla Mertlíka byl podle jeho vlastních slov doprodej akcií Mostecké uhelné jeden z prvních úkolů, které ho na pozici ministra financí čekaly. Resortu financí se - tehdy už místopředseda vlády - ujal až v roce 1999 po odvolání Ivo Svobody, který ze Strakovy akademie zamířil do rukou policie a soudů kvůli vytunelování společnosti Liberta. Tento jeden z pravděpodobných strůjců privatizace MUS byl později odsouzen k pěti letům vězení za podvody.
„Prodej minoritního podílu v MUS byl společný návrh můj a ministra průmyslu a obchodu Grégra. Hlasování proběhlo hladce, neutkvělo mi v paměti, že by šlo o nějaké dramatické projednávání," říká Mertlík.
Už loni na podzim Mertlík vysvětloval okolnosti privatizace švýcarským vyšetřovatelům. Co bylo obsahem výslechu, říct nemůže. Prý kvůli mlčenlivosti, za jejíž porušení by prý mohl zaplatit až dvacet milionů korun pokuty.
Dvě špatné možnosti
Rozhodnutí prodat zbývající 46procentní podíl v MUS bylo podle Mertlíka to jediné možné ze dvou „špatných možností", které vláda měla. Prodej pod cenou, jak ji popsali Švýcaři, odmítá.
„Cena byla vyšší než tržní cena akcií, které byly veřejně obchodované, a to asi o třetinu. Tato cena nebyla vyšší o moc, což je také dáno tím, že když prodáváte minoritní podíl, nemůžete čekat vysokou prémii," podává svou verzi Mertlík.
Ohodnocení akcií stejně vysvětluje i tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.
„Po ztrátě majority v MUS za předcházejících vlád rozhodla vláda Miloše Zemana jednomyslně odprodat minoritní podíl akcií jedinému zájemci za cenu na akciovém trhu navýšenou o 25 procent," napsal exministr v SMS. Žádost o rozhovor odmítl s tím, že vše potřebné už sdělil švýcarské prokuratuře.
"Pojistka" z MMF
V čele "jediného zájemce", tedy Appianu, stál bývalý představitel Mezinárodního měnového fondu Jacques de Groot. I ten je dnes mezi obžalovanými z praní špinavých peněz a dalších finančních machinací.
Právě de Grootův profesní profil ale u dalších ministrů zafungoval jako pojistka solidního byznysu.
„Co nám (ministrům vlády - pozn. redakce) bylo v této souvislosti řečeno, lze zjistit z podkladových materiálů. Ty nemám u sebe," uvedl současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V Zemanově vládě zastával pozici místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.
„Ale bylo v nich napsáno, že jde o zahraniční firmu, dokonce tam bylo uvedeno jméno jistého Jacquese de Groota. I jeho jméno sehrálo jistou roli, ale detaily k tomu vám už dnes neřeknu," dodal.
Podle Mertlíka si byla vláda vědoma pochybností ohledně vlastníků Appianu. „Už tehdy se leccos psalo v novinách. Nechali jsme si tyto informace prověřit," tvrdí ekonom. Vlastnickou strukturu prý prověřoval tehdejší ministr vnitra, kterým byl Václav Grulich.
„Nicméně žádný z příslušných orgánů, které to měly v České republice na starosti, jako je policie nebo tajné služby, nedokázal žádné takové informace potvrdit," tvrdí Mertlík.
Grossova stopa
Samotná obžaloba švýcarské prokuratury nepřináší další nové informace, výslovně nicméně zmiňuje, že privatizaci mostecké společnosti provázela korupce. „Je to tam výslovně uvedeno," dodal již citovaný zdroj Aktuálně.cz.
Jestli byl uplacen někdo z politiků, už žaloba neříká. Zmiňuje podle informací Aktuálně.cz pouze známé informace o tom, že provize za privatizaci byla 170 milionů korun. Část z nich pak skončila u lidí blízkých bývalému premiérovi Stanislavu Grossovi. Šlo ovšem o zlomek z částky, celkem do 15 milionů.
„Pokud se prokážou korupční praktiky, tak je to hanebné a je potřeba, aby zakročily příslušné orgány," dodal Rychetský, o němž se mluví také jako o možném kandidátu ČSSD na prezidenta.
„Podstata práce ve vládě je, že žádnému členovi vlády nezbývá nic jiného než předpokládat a důvěřovat, že ostatní jsou poctiví odborníci a že odvedli poctivou práci, protože je nemůže kontrolovat," uvedl pak k současným podezřením.
Sedm obžalovaných
Společnost Investenergy S. A., která v Česku zastupovala skupinu Appian Group, začala akcie Mostecké uhelné skupovat v roce 1997. V květnu 1999 získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července téhož roku jí vláda Miloše Zemana (ČSSD) za 650 milionů korun prodala i zbylý státní podíl ve výši 46,29 procenta akcí. Jako nový vlastník se deklaroval Appian Group Inc.
Švýcarská prokuratura koncem října informovala o tom, že viní sedm lidí, většinou Čechů, z finančních machinací v souvislosti s nejmenovanou významnou energetickou společností.
Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a "vyprána".
Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin.
