Spolky sebeobrany, kynologů, radioamatérů, střelců, ale i ty zabývající se například zdravovědou by mohly od roku 2022 dostávat dotace nebo využívat vybavení ministerstva obrany, pokud budou prostřednictvím svých aktivit upevňovat morální vlastnosti nebo fyzickou a psychickou odolnost svých členů tak, aby lépe zvládali krizové situace.
"Je to důležitý krok k zapojení branných spolků do přípravy občanů k obraně státu. Posilujeme vazby s veřejností v této oblasti a motivujeme ji, aby měla možnost se angažovat, a to i jinak než třeba vstupem do Aktivní zálohy," vysvětlil na Twitteru ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Podle odhadů ministerstva by o zapojení do programu mohly žádat až stovky spolků. Resort si však bude pečlivě vybírat, jaké z nich bude podporovat. Pro tyto účely zřídí akreditační komisi, jejíhož předsedu a členy bude jmenovat a odvolávat ministr obrany. Komise bude posuzovat bezúhonnost, důvěryhodnost, ale také odbornou, technickou a materiální způsobilost daného spolku včetně toho, jakým způsobem chce brannou přípravu svých členů pojmout.
Branné přípravě se v Česku věnuje také řada spolků, které mají své velitele, často jejich členové chodí v uniformách, jsou ozbrojení a představují se jako domobrana. Opakovaně před nimi varuje Bezpečnostní informační služba a pravidelně je zmiňuje i zpráva o extremismu.
Nakonec právě česká kontrarozvědka ve svých připomínkách k novele zákona zdůrazňovala, že je potřeba, aby podporu branných činností nemohly zneužít rizikové subjekty, jako jsou právě domobrany nebo extremistické skupiny.
Spolky má prověřovat speciální komise
Ministerstvo obrany však tvrdí, že bude pečlivě zkoumat každý spolek a pro posouzení konkrétních žádostí si bude moct vyžádat také stanovisko policie. "Důvěryhodnost nespočívá jen v nepodporování, nepropagování nebo nesympatizování s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásání národnostní, náboženské anebo rasové zášti nebo zášti vůči jiné skupině osob, ale je jakýmsi ukazatelem očekávané celkové schopnosti naplnit sledovaný účel, tj. řádně provádět zájmovou přípravu k obraně státu," vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě k novele zákona.
Bezpečnostní informační služba novele také vytýká, že v ní chybí možnost kontroly státu nad tím, jaké osoby se programů účastní. A také možnost některým lidem, u nichž existuje riziko, že tímto způsobem získané vědomosti a dovednosti zneužijí k narušení vnitřní bezpečnosti a pořádku, účast v programech zakázat.
Ministerstvo však spoléhá na čestná prohlášení, která budou muset spolky podepisovat. V něm se zavážou, že se programu zájmové přípravy občanů k obraně státu nebude účastnit nikdo, kdo sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování lidských práv či hlásá národnostní, náboženskou či rasovou nesnášenlivost. Pokud spolek do čestného prohlášení uvede nepravdivé nebo neúplné údaje, přestane být důvěryhodným a ztratí nárok na zařazení do programu.
Ministerstvo obrany bude spolky, které projdou schvalovacím procesem, zapisovat do seznamu včetně členů, kteří se v nich branné výchovy účastní. U každého člena bude ministerstvo evidovat, jaké dovednosti a schopnosti díky podporovanému programu získal. V případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pak bude moct tyto údaje využít pro potřeby odvodů tak, aby daného člověka dokázalo zařadit na co nejvhodnější místo.
Podpora spolků by měla ministerstvo obrany vyjít ročně na 275 milionů korun, přičemž samotné dotace směřující do spolků by měly být ve výši 143 milionů za rok. Novelu zákona však ještě musí schválit parlament.
