V Praze je o 31 až 36 tisíc uprchlíků z Ukrajiny více, než je hlavní město schopno zvládnout vzhledem k volným ubytovacím kapacitám, pracovním místům a místům v základních školách. Ukazuje to interní mapa, do které mohlo Aktuálně.cz nahlédnout. Přetížená není jen Praha, ale i některá další města a obce v Česku.
Mnoho uprchlíků je stále například v turistických ubytovnách v horských oblastech, kde ale nejsou téměř žádná volná pracovní místa ani základní školy, do kterých by od září mohly ukrajinské děti docházet. Podle dosavadních informací z Ukrajiny do Česka zamířilo už 70 tisíc dětí, které mají chodit na základní školu.
Mezi přetížené oblasti patří zejména obce v Krkonoších, na Šumavě a v Českém lese. Hotely však už předem upozorňovaly, že uprchlíky si nechají maximálně do začátku června, pak již potřebují uvolnit prostory turistům.
Přehlcené jsou například i Karlovy Vary, kde našlo zázemí takřka pět tisíc uprchlíků, a Plzeň s více než 11 tisíci. V obou městech je to podle mapy vzhledem k volnému ubytování, práci a místům ve školách výrazně více, než mohou zvládnout. Mapa uvádí, že v ideálním případě by obě města měla opustit více než polovina uprchlíků.
Karlovy Vary však tvrdí, že situaci zatím zvládají. "Obecně jsme zatím schopni tento příliv zvládat, i když trochu na hraně. V posledních týdnech příliv uprchlíků polevil, pokud by však měla přijít nějaká další významnější vlna, pak budeme muset třeba zrovna kapacity škol nejspíš řešit minimálně na úrovni kraje - v okolních městech a obcích kapacity ještě jsou," popisuje mluvčí města Jan Kopál.
Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni vysvětluje, že Plzeň a Karlovy Vary mají výhodu, že v jejich kraji jsou sice přetížená města, ale zároveň vedle nich jsou i obce, kde ještě kapacita je. "Z Plzně proto stačí uprchlíky přesunout do okolních měst v kraji. V Praze je toto obtížnější, protože jsou zaplněné i její příměstské oblasti," říká Hůle.
"Máme právo po uprchlících chtít, ať jdou jinam"
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) už vládu vyzval, ať začne uprchlíky přemísťovat po Česku podle toho, kde jsou volné kapacity. Praha je podle něj už přeplněná a pro další běžence nemá místo. Za "extrémně kritickou" považuje situaci v hlavním městě i Martin Šimáček, který je ředitelem pražského Centra sociálních služeb.
I podle něj by měl stát uprchlíky přemísťovat. A domnívá se, že Ukrajinci jsou ochotní se přestěhovat. "Upřednostňují samozřejmě hlavní město, protože vědí, že tam mohou získat zaměstnání, mají slušné ubytování a nabízí se tam dostatek služeb včetně škol. Když jim ale toto garantujete i ve městě, kam je chcete přesunout, tak mohou chtít jít klidně i do desetitisícové obce. Chce to ale o tom s lidmi mluvit a vysvětlit jim to," říká Šimáček.
K přemísťování Ukrajinců vybízí také Hůle. "Musíme si uvědomit, že zátěž na republiku je ohromná a bude to stát spoustu peněz. A máme právo chtít po uprchlících, aby šli do míst, kde to je kapacitně zvládnutelné," uvádí.
Podle něj by například uprchlíci, kteří přicházejí do města, kde již nejsou volné kapacity, měli ztratit nárok na humanitární dávky. "V opačném případě se to zhroutí a povede to k tomu, že se začnou stavět uprchlické tábory, což je absolutně nejhorší řešení, protože začnou vznikat vyloučené lokality," varuje Hůle a jako příklad uvádí Prahu, kde tento týden začalo fungovat stanové městečko pro 150 lidí.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že se bude snažit uprchlíky přesvědčit, aby mířili i do jiných krajů. "Budeme lidi motivovat, aby se přesouvali jinam, kde dostanou lepší ubytování i další podporu, než do přeplněné Prahy. Žádný striktní a direktivní relokační mechanismus však z povahy institutu dočasné ochrany vzniknout nemůže," říká mluvčí ministerstva Hana Malá.
Problém mají i menší města
Pomoc od státu by už nyní uvítala například Mladá Boleslav. Jak uvádí její mluvčí Šárka Charousková, ve městě už došly ubytovací kapacity a problémem je také vysoký počet školou povinných dětí z Ukrajiny.
Přetížená jsou ale i některá mnohem menší města. Například ve čtyřtisícovém Kostelci nad Černými lesy, ležícím 15 kilometrů východně od Prahy, žije podle dat Člověka v tísni 341 uprchlíků. Podle výpočtů organizace má však kapacitu na 115 běženců.
Starosta města Jan Černý však tvrdí, že město situaci za pomoci místních neziskových organizací zatím zvládá. "Přetížená je hlavně škola, kde podle našich informací přibude 115 ukrajinských dětí, což nám znemožňuje plnou integraci do českých tříd. Jsme ale schopni to zvládnout při současném stavu speciálních ukrajinských tříd s ukrajinským učitelem a rozšířenou výukou češtiny, což už teď děláme. Přemísťování uprchlíků nepožadujeme, užili si už dost," říká starosta.
Ve středočeském městě Sedlec-Prčice, kde pobývá přes 200 uprchlíků, je zase problém především s nedostupností pracovních příležitostí. Podle starostky Miroslavy Jeřábkové jsou nejbližší volná místa ve třicet až padesát kilometrů vzdálených obcích, přičemž spojení veřejnou dopravou do nich není příliš dobré.
"Z mého pohledu je nutné, aby s ohledem na dobu, po kterou budou muset v Česku váleční uprchlíci zůstat, došlo k provázání ubytovacích kapacit s nabídkou práce. Tedy případné stěhování běženců do míst, kde budou moci práci najít, protože ji hledají a zároveň zde bude pro ně dostatečné ubytování," domnívá se starostka.
