Proč by se o práva homosexuálů i dalších menšin měla zajímat heterosexuální většina?
Protože žijeme pospolu. Homosexuálové jsou naši sousedé, studují, pracují a snaží se žít normálním životem. Ale stávající zákony jim to neumožňují. Navíc téměř každý někoho z LGBTQ+ komunity ve svém životě zná nebo ho má v rodině. Proč by tedy tito lidé neměli mít stejná práva jako zbytek společnosti?
Registrované partnerství bylo před patnácti lety schváleno poměrně těsně, veškeré další pokusy o rozšíření práv LGBTQ+ komunity neuspěly. Proč se projednání této tematiky nepovedlo ani v současném volebním období?
Protože z velké části poslanci buď novelu o stejnopohlavním manželství nepodporují, nebo na ni nemají názor. Nevím ale, proč o ní nechtějí ani hlasovat. Nerozumím ani tomu, proč se pro návrh nevytvořila ve sněmovně větší podpora. Schválila ho vláda a kladně se k němu vyjádřil také premiér. Ministři se k novele ale od roku 2018 aktivně nevyjádřili. Možná je za tím i jakýsi nezájem sněmovny o lidskoprávní tematiku. Poslanci ji totiž nemají zakořeněnou jako příliš důležitou, nejsou proto zvyklí jí věnovat pozornost.
Je možné poslance ještě o něčem přesvědčit? Ať už mají jakýkoli názor.
Sněmovna bude vždy rozdělená na tři skupiny. Zastánce manželství pro všechny, odpůrce a část poslanců, která neví a názor si neudělá. Ti se vzájemně nejspíše nepřesvědčí. Pomáhá ale osvětlování faktů a vyvracení dezinformací. Tímto způsobem postupuje i organizace Jsme fér. Její úspěch můžeme pozorovat například na růstu podpory stejnopohlavního manželství, který průzkumy dlouhodobě ukazují.
Jaký zlom by kromě zmíněné osvěty mohl nastat, aby novelu poslanci projednali?
Pomohlo by, kdyby novela prošla do dalšího čtení, kde by ji mohly projednat jednotlivé výbory. V nich by se dalo diskutovat o různých výzkumech, studiích a statistikách. K tomu tyto orgány jsou, ve sněmovně si ale poslanci své "důkazy" jen vzájemně vyvracejí. Také by mohla začít jednat zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Mám pocit, jako by neexistovala, a nechápu, proč se za novelu dosud nepostavila.
Stihnou podle vás poslanci novelu projednat do podzimních voleb?
Nemyslím si to. V Poslanecké sněmovně pro to chybí vůle. I kdyby se novela posunula do dalšího čtení, musela by projít spoustou dalších kroků. Kromě poslance Františka Kopřivy (Piráti) se navíc za novelu odmítá kdokoli z poslanců intenzivně postavit. Když se například Jaroslav Faltýnek (ANO) na jednání poslaneckého klubu ptal, pro koho je zařazení bodu o zrovnoprávnění manželství na program prioritou, z asi sedmdesáti přítomných poslanců se pro projednání vyslovilo třeba osm.
Jak by to mohlo být v dalším volebním období?
Záleží na voličích, jak bude další sněmovna vypadat a jaká bude její podpora námi předložené novely. Při současném rozložení za námi stojí Piráti a STAN. Ostatní kluby ale k novele jasný postoj nemají, podporovatelů je z jejich řad vždy jen pár.
Nejde tolik o rodičovské role, ale o prostředí
Z jakých důvodů je vámi předložená novela podle vás potřeba?
Partneři v registrovaném partnerství a jejich děti nemají stejná práva. Nezahrnuje totiž například automatický nárok na výživné, dědická práva, sirotčí či vdovský důchod či práva na informace o zdravotním stavu nebiologického dítěte. Žijeme navíc ve společnosti, která má nabízet stejná práva a rovné příležitosti. Proto pro mě neexistuje žádná alternativa manželství, kterou by měly stejnopohlavní páry přijmout. Vždy by totiž existovaly dva typy občanů. Takže s argumentem, že to jde i jinak, nesouhlasím.
Proč by měla změnu přijmout ta část společnosti, která manželství chápe striktně jako svazek muže a ženy?
Protože v okolních státech, kde manželství pro všechny přijali, žádné oslabení této instituce nevidíme. Oponenti se někdy obávají, že heterosexuální páry přestanou v důsledku přijetí novely uzavírat sňatky, a že se tím jejich svazek naruší. Tematika se ale u nás kromě definice manželství týká také tradičního vidění genderových rolí.
Co tím myslíte? Že roli otce a matky mohou partneři zastávat nehledě na své pohlaví?
Podle mě nejde tolik o role jako o prostředí, kde jsou děti vychovávány. Hlavně totiž musí vyrůstat ve spokojené a šťastné rodině. Za mě je mnohem lepší, aby děti dospívaly s dvěma tatínky než s otcem alkoholikem. Roli rodiče, která v rodině chybí, navíc vidí všude okolo sebe. Každý má přece nějakého sourozence, matku, otce nebo kamarády.
Neměly by ale obě role mít děti právě v rodičích?
Jak říkám, dle mého mnohem víc záleží na vhodném prostředí a spokojenosti dětí. Ty s rozvedenými rodiči obě role také nemají a nijak výrazně tím netrpí.
Zmiňovala jste obavu oponentů z poklesu heterosexuálních sňatků. Většinou jim jde ale o jiné následky novely, jako je například zpřísnění antidiskriminačního zákona…
Že by se oni báli diskriminace? A není to spíš naopak? V unijní legislativě už je několik let uzákoněné, že člověk nesmí být diskriminovaný na základě sexuální orientace. Co ale v Česku chybí, a kam už evropské právo nedosáhne, je například zákaz homofobie na školách. Nevidím nic špatného na tom, že by LGBTQ+ komunita chtěla zabránit tomu, aby ji někdo veřejně hanil. V takové společnosti přece žít nemůžeme, ani nechceme.
Jaký je váš názor na náhradní mateřství? To s přijetím novely oponenti také často spojují, jelikož by se dle nich mohlo následně v Česku uzákonit.
Tohle téma je běh na dlouho trať a určitě si zaslouží nejen politickou, ale především odbornou debatu. Týká se přece i heterosexuálních párů, které děti mít nemohou, a tohle je často jejich poslední šance. Kdyby se ale novela uzákonila, nemohli bychom rozlišovat stejnopohlavní a heterosexuální páry. Pokud bychom tuto etickou diskusi vedli, týkala by se celé společnosti.
Jak byste se stavěla k zavedení označení Rodič 1 a Rodič 2 do rodných listů namísto otec a matka, jako se to stalo třeba ve školních formulářích ve Francii?
Osobně v tomto označení problém nevidím.
Nešla by ale úprava proti biologii? Otec a otec nebo matka a matka přece dítě nezplodí.
Kolonky v rodném listu ale nikomu žádné právo neberou. V rodném listu by bylo napsáno rodič, a to by ti dva otcové či matky byli. Taková úprava nemá žádné negativní dopady na společnost ani stávající rodiny. S novelou je navíc provázaná, logicky by tedy po jejím přijetí byla potřeba, aby mohli být stejnopohlavní rodiče do rodného listu zapsáni.
Novela přinese více respektu
Nejsou tedy některé obavy o narušení tradičního pojetí rodiny ze strany oponentů legitimní?
Ale jaké? Že nebudeme mít v Česku dvě kategorie lidí a děti s různými právy? Například zkušenosti ze zahraničí naopak ukazují, že po přijetí stejnopohlavního manželství značně klesl počet sebevražd. Pro řadu organizací je navíc důležité sídlit v zemích, které nikoho nediskriminují.
Příkladem je Evropská agentura pro léčivé přípravky, která po brexitu hledala nové sídlo v některém z členských států Evropské unie. Zaměstnanci a zaměstnankyně společnosti ale napsali vedení dopis, že nechtějí žít v zemi, kde není umožněné stejnopohlavní manželství. Agentura proto odmítla návrhy všech států, které ho zatím nemají. Uzákoní-li se stejnopohlavní sňatky, téma ze společenské debaty postupně zmizí. Nikdo ho nebude řešit, protože bude normální. Nikoho nebude muset zajímat, s kým je člověk v manželství. Protože nebudou existovat žádné rozdíly.
Nepopřeli bychom tím jeden ze základů naší křesťansko-židovské kultury, která považuje za základ rodiny otce a matku?
Rozumím tomu, proč argument oponenti zmiňují. Chápu, proč tradici vidí jako důležitou a respektuji ji. Ale přijetí novely rozhodně vývoj společnosti nijak zásadně neovlivní. V zemích, kde bylo stejnopohlavní manželství přijato, se naopak atmosféra ve společnosti zklidnila a lidé se začali více respektovat. Křesťanství u nás ale tak silné jako například v Polsku není, takže podobné obavy nejsou potřeba.
Novela leží ve sněmovně téměř tři roky, a jak jste sama zmínila, do dalšího čtení nepostoupila. Nepovažujete její neprojednání za svůj neúspěch?
Určitě ně, důvod neprojednání vidím spíše v nezájmu poslanců se o novelu nějakým způsobem zasadit. Podpora ve společnosti pro ni totiž je, a to přes 65 procent. Poslanci ji jenom z různých důvodů neodráží.
Ze sněmovny jste roku 2019 odešla do Evropského parlamentu. Mohla jste něco udělat jinak, když jste v ní ještě byla?
Nemyslím si, že jsem něco udělala špatně. Pro podporu novely jsem přesvědčila řadu poslanců napříč sněmovními kluby. Někteří poslanci mi pak řekli, že pro novelu hlasovat nemohou, ale podpoří mě jinak. Většinou proto, že by se na takové rozhodnutí nedívali jejich voliči podle nich dobře. I když to tak třeba doopravdy být nemusí, přesto se toho obávali.
Dříve jste pracovala jako ředitelka kontroly v masokombinátu. Jak jste se od Kosteleckých uzenin dostala k právům LGBTQ+ komunity?
Po vstupu do politiky pro mě byly nejdůležitější sociální politika a otázka lidských práv. Stala jsem se také předsedkyní komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Přes tuto pozici jsem se pak k tématu dostala. V mém rozhodnutí ale určitě hrála roli i mladší generace, od které jsem slyšela, že nechápou, proč by děti neměly mít stejná práva. Sama jsem si následně řekla, že přece nejde, aby v České republice žily děti bez rovných práv.
Radka Maxová
Radka Maxová (52) působí od roku 2019 v Evropském parlamentu, kam byla zvolena za ANO. Na podzim loňského roku ale z hnutí odešla a nyní zastupuje ČSSD v sociálnědemokratické frakci S&D jako nezávislá. Je jednou ze zakladatelek hnutí ANO. V letech 2013 až 2019 byla poslankyní, nejdříve jako místopředsedkyně, následně jako předsedkyně výboru pro sociální politiku. Sociálním politikám se věnuje od začátku své politické kariéry, říká o nich, že jsou její srdeční záležitostí. Mezi její další témata patří lidskoprávní problematika a ochrana menšin.
