Dvě příjmení registrovaným partnerům zákon nedovoluje. Mění si proto i křestní

Kateřina Hlaváčková
25. 7. 2020 18:59
Jedním z rozdílů registrovaného partnerství a manželství je možnost společného příjmení. Stejnopohlavním partnerům nevzniká automaticky, o jeho změnu si musí žádat na matrice a zaplatit za ni poplatek. Možnost dvou příjmení je jim pak zcela nedostupná. Páry to řeší po svém: některé rezignují, ale jiné uzavírají svatbu v zahraničí nebo si změní jméno křestní.
Registrovaní partneři nemají v Česku stejná práva jako manželé. Ilustrační foto.
Registrovaní partneři nemají v Česku stejná práva jako manželé. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Nevěděly jsme, že nemáme stejná práva jako heterosexuální páry. Myslely jsme, že je změna příjmení automatická, a ne že o ni musíme požádat," řekla Aktuálně.cz Adéla Adámková z Olomouce, která nedávno vstoupila do registrovaného partnerství. 

Zákon o matrikách, jménu a příjmení povoluje změnu příjmení jen v případě, že je původní příjmení hanlivé či směšné, anebo pro jeho výměnu existuje vážný důvod. Toho využívají registrovaní partneři, aby mohli vystupovat pod stejným příjmením. To jim totiž nevzniká jako v manželství automaticky, o jeho změnu si musí zažádat ve správním řízení na matričním úřadu. 

"Zda bude změna jména povolena, záleží na odůvodnění žádosti a následném správním uvážení matričního úřadu," řekla Aktuálně.cz mluvčí Úřadu městské části Brno-střed Kateřina Dobešová s tím, že české právo dohodu o příjmení při uzavření registrovaného partnerství nezná. 

Podle znění současného zákona je podle ní teoreticky možné, že by matrikář žádost o změně příjmení neuznal. Ale nepamatuje, že by u nich na matrice Brna-střed měli někdy v minulosti úředníci se žádostí zdůvodněnou registrovaným partnerstvím problém. 

"Vždy existuje pádný záměr, proč si chtějí příjmení registrovaní partneři změnit, není proto důvod ho neuznat," sdělila Aktuálně.cz matrikářka Prahy 1 Hana Čepelová. Pokud by úředník žádost o změnu příjmení kvůli uzavření registrovaného partnerství zamítne, musí napsat zamítavé rozhodnutí a řádně ho odůvodnit.

Že jsou na matrikách vstřícní, potvrzuje i právnička organizace Jsme fér Lucia Zacháriášová. "Teoreticky je možné, že matrikář žádost zamítne. V konečném důsledku ale bude rozhodovat soud, který by poté důvod označil za pádný," vysvětlila.

Za větší přítěž však považuje nutnost další administrativy, úředního vysvětlování a také povinnost poplatku. Na rozdíl od vzniku společného příjmení při manželství totiž musí ten z registrovaného páru, který si příjmení mění, zaplatit tisíc korun. 

Při úpravě příjmení, které je příliš hanlivé, výstřední, směšné, zkomolené či cizojazyčné, je však po žadateli požadováno sto korun. Změnu také stejnopohlavní páry provádí výhradně na matričním úřadě svého trvalého bydliště.

Sdílet příjmení je pro registrované partnery důležité především ze symbolických důvodů. Ale může jim i pomoci, například v nemocnici. "Není to založeno na právním předpise, ale myslím si, že kvůli stejnému příjmení jsou k registrovaným partnerům v například při návštěvě v nemocnici přístupnější," uvedla právnička organizace Jsme fér. 

Sebe i partnera stejnopohlavní páry za jménem mít nemohou

Platné zákony od změny příjmení odradily Radku Hájkovou, která se se svou partnerkou registrovala loni v květnu. "Chtěla jsem, aby měla manželka svoje příjmení a já si vzala obě. Bylo nám ale řečeno, že to ze zákona není možné, protože dle něj nejsem vdaná žena," uvedla.

Dvě příjmení totiž lidé v Česku mohou používat, pokud je přijmou od manžela či manželky a nahradí tím své původní. Nebo v případě, že při uzavření manželství ke svému přidají to snoubencovo. 

"Když by se například žena vdávala, mohla by mít první příjmení po ženichovi a druhé svoje. Nejde ale, aby měli najednou oba manželé příjmení zdvojené stejně jako žena," míní matrikářka za Prahu 1 Hana Čepelová. Možná je úprava také v případě, že příjmení zdědil dotyčný po rodičích. 

O registrovaných partnerech se však v zákonu o matrikách, jménech a příjmeních nemluví. "Matrikářka vypadala, že s námi souzní a ráda by nám vyšla vstříc, ale nemohla. I při registraci byli na úřadu velmi milí, nabídli nám obřadní místnost a umožnili nám vzít si s sebou přátele," popisuje Hájková. 

Matrikářka v Olomouci se snažila alespoň o symbolický obřad, většinou je však vstup do registrovaného partnerství prostá formalita. "Jinak jde o úřednický podpis smlouvy bez svědků. Jak jsme to měly my, určitě není standard," dodala.

Podle matrikářky Čepelové zdvojené příjmení u registrovaných partnerů žádným způsobem využívat nejde. "Dle zákona o matrikách lze však změnit příjmení na úplně nové, ale jen pokud je vážný důvod," uvedla Čepelová s tím, že stejný postup platí i pro manžele. 

Pro některé potupné

S podobným problémem se setkal také marketingový manažer Lukáš Rydl, s manželem se ho však rozhodl vyřešit kreativně. Místo dvou příjmení si každý ke svému jménu přidal křestní toho druhého. "Chtěli jsme v občance aspoň něco společného. Příjmení však máme každý své původní, už nás nebavilo chodit se na matriku dožadovat," svěřil se Aktuálně.cz. 

Matrikáři na Praze 2 jim tehdy nebyli schopni adekvátně poradit, jaké možnosti jako stejnopohlavní pár mají. Registrované partnerství navíc v páru odmítli, jelikož jim jeho podmínky připadají potupné. "Šlo nám více o symbolickou než právní záležitost. Proto jsem také původně o druhém příjmení uvažoval," vysvětluje Rydl. 

Aby svého cíle s manželem dosáhl, odstěhoval se do Nizozemska, kde následně získal trvalý pobyt. "Máme nizozemský oddací list, tady už jsme manželství ale nijak neřešili. V Česku k sobě tedy žádná práva nemáme," vysvětlil Rydl s tím, že v současnosti s manželem v zahraničí dočasně nežije.

Změna jména po americku

Výjimky lze však docílit v případě, že registrované partnerství vznikne v zahraničí. "Manžel je Američan s trvalým pobytem v Česku a já český občan. Měli jsme svatbu v USA a zvolili kombinované příjmení. Následně jsme u nás nechali manželství uznat jako registrované partnerství," řekl Aktuálně.cz muž, který si nepřál zveřejnit své příjmení. 

Zapsání jména s pomlčkou bylo však manželům na místně příslušné matrice na základě českých zákonů zamítnuto. Obrátili se proto na Zvláštní matriku v Brně, která s příjmením s pomlčkou problém neměla. "I když matrikářka na příslušné matrice tvrdila, že to nebude možné a změny příjmení nedosáhneme," dodal muž. 

Podle matrikářky Hany Čepelové lze taková příjmení skutečně uznat ze zahraničí, v Česku se ale k takové podobě stejnopohlavní páry nedostanou. A žádosti musí vždy schvalovat Zvláštní matrika v Brně.

Musíme se řídit evropským právem, rozhodl soud

Debatu o příjmení registrovaných partnerů rozvířilo rozhodnutí Krajského soudu v Brně z roku 2014. Soudci tehdy ženě registrované v partnerství s jinou ženou z Německa povolili si příjmení změnit. Ne však cestou, kterou určuje zákon o matrikách, ale standardním automatickým způsobem.

Soud totiž uznal, že je třeba brát v potaz právo Evropské unie, které považuje společné příjmení za automatické. Podle serveru iRozhlas se tak stalo potom, co žena podala žalobu na magistrát, který její dřívější žádost zamítl. Její rozhodnutí podpořil i tehdejší ombudsman.

Podle zákona mohou stejnopohlavní páry registraci uzavřít před matrikářem na jakémkoli ze 14 určených matričních úřadů, v každém kraji je jeden. Následně se bez potřebných svědků zapisují "novopartneři" do knihy partnerství.

Novela zákona o manželství pro všechny byla poslanci předložena v červnu roku 2018. Registrovaní partneři nemohou mít v současnosti společné vlastnictví, ani po sobě automaticky nedědí, rodičem jejich dítěte může být jen jeden z partnerů. Odpůrci novely naopak často upozorňují na strach z narušení tradičního manželství či obavy o  psychiku a vývoj dětí stejnopohlavních párů.

Aktivisté tvrdí, že trpí duševní újmou, vyžadují toleranci, ale sami tolerantní nejsou, míní šéfka Unie rodinných právníků Daniela Kovářová. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Hackeři napadli systém veřejné správy. Útoku čelila Praha i ministerstvo práce

Systém veřejné správy napadli ve čtvrtek hackeři. O masivním kybernetickém útoku informuje na Twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), data magistrátu podle něj nebyla poškozena. Jedním z cílů bylo i ministerstvo práce a sociálních věcí, potvrdila serveru SeznamZprávy ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Také podle ní se útočníkům nepovedlo data ukrást či vyřadit systémy ministerstva. Vyjádření Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) redakce zjišťuje.

"Došlo k masivnímu kybernetickému útoku na systémy veřejné správy. Magistrátní servery útok přežily. Byla provedena odstávka pro okamžitou bezpečnostní záplatu na emailový systém," uvedl Hřib na Twitteru. Dodal zároveň, že díky uchovávání více kopií dat najednou se na magistrátu data nepoškodila. Magistrát incident nahlásil na NÚKIB.

Hackeři se podle serveru SeznamZprávy zaměřili i na ministerstvo práce. "Ano, mohu tuto informaci potvrdit. Více ale věc komentovat nebudu," řekla serveru Maláčová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy