Praha - Co stálo na začátku současného sporu mezi politiky a ústavními soudci o termín voleb? Třináctistránková stížnost poslance Miloše Melčáka, kterou podal jeho advokát Jan Kalvoda, bývalý předseda ODA.
Redakce Aktuálně.cz přináší plné znění stížnosti, která přiměla soud zmrazit rozhodnutí Václava Klause, že se předčasné volby mají konat 9. a 10. října letošního roku.
Stížnost je postavená na jednoduchém principu: Poslanec Melčák byl zvolen pro volební období 2006 až 2010. Tím, že se politické elity dohodly volební období zkrátit, sáhli na jeho politická práva chráněná ústavou.
Melčák se s poukazem na ústavu odvolává na své právo na nerušený výkon poslaneckého mandátu po celé volební období.
Stížnost dále napadá způsob, jakým by měl být Melčákův poslanecký mandát zkrácen. Ústava taxativně vyjmenovává způsoby, jimiž tak lze učinit: Jednak jde o zánik mandátu skončením volebního období, jednak rozpuštěním sněmovny.
"ČI. 25 b) Ústavy však nezná - a nepřiznává Parlamentu působnost - retroaktivního zkrácení volebního období v jeho průběhu," píše se ve stížnosti.
Stížnost počítala i s možností, že by ústavní soudci chtěli stížnost odmítnout s poukazem, že ÚS nemůže posuzovat ústavní zákony - jímž jednorázové zkrácení volebního období, které prosadila ODS a ČSSD, je.
Kalvoda tvrdí, že tento zákon je zákonem ústavním jen formálně: "materiálně se však ústavnímu pořádku příčí a ve skutečnosti ústavní pořádek suspenduje; ad hoc, právě pro jedno určité volební období; odkládá jeho účinnost po dobu, libovolně zvolenou momentální kvalifikovanou většinou poslanců a senátorů. V tomto smyslu nejde o zákon, jenž Ústavu mění Či doplňuje (či. 9(1) Ústavy)," sepsal Kalvoda.
