Praha - Knížecí rodina Lichtenštejnů se nechce vzdát zhruba šesti set hektarů lesů, které vlastnila v okolí Říčan u Prahy. Jejich znárodnění totiž zapomněl stát po válce zapsat do pozemkových knih a zástupci rodiny tak před čtyřmi lety zjistili, že v katastru jsou stále pozemky, kde byl jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II. Ten zemřel v roce 1989, týden před listopadovou revolucí.
Přihlásili se proto o dědictví a nechali převést 600 hektarů pozemků na nadaci současného knížete Jana Adama II. A Okresní soud pro Prahu-východ dědictví pozemků potvrdil a katastrální úřad to zapsal.
Jenže soudy vzápětí po žalobě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Lichtenštejnům pozemky zase vzaly. Nejdříve Okresní soud pro Prahu-východ a jeho rozsudek letos v květnu potvrdil Krajský soud v Praze. "Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad," uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Kateřina Švecová.
Platně jsme to zdědili
Knížecí rodina v úterý potvrdila, že bude ve sporu pokračovat a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Podle ní jde o protiprávní konfiskaci majetku. Soudy podle Konstantina z Lichtenštejna vůbec nevzaly v úvahu, že Nadace byla v roce 2013 potvrzena jako právoplatný vlastník pozemků.
"Je to velmi jednoduché, Nadace zcela prokazatelně, právoplatně zdědila a také registrovala vlastnický titul na pozemky, a ten byl potvrzen i českými soudy v roce 2013. Proto nedávný výrok byl překvapením a shledáváme ho za zcela nepřijatelný," řekl.
Uvedený spor umožnilo to, že úředníci v minulosti ne všude vyznačili majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. A sami přiznali, že se s nálezy chybných zápisů často potýkají. "Když ale požádáme katastrální úřad, tak to většinou hned napraví. V tomto případě to ale odmítl," uvedla advokátka Úřadu pro zastupování státu Markéta Komárková.
ÚZSVM reagoval s tím, že tento postup nadace předpokládal. "Jsme připraveni hájit zájmy České republiky i v dalším soudním řízení," dodal mluvčí úřadu Radek Ležatka.
Nárok státu na pozemky úřad zdůvodňuje tím, že byly v majetku státu ze zákona již od roku 1945. "Vzhledem ke konfiskaci majetku Franze Josefa II von Liechtenstein v roce 1945 se na území České republiky nemohl nacházet žádný jeho majetek, který by mohl být předmětem dědění," doplnil Ležatka.
