Soud opět sebral Lichtenštejnům zapomenuté lesy, které získali dědictvím. Ti se chtějí bránit

Marek Pokorný Marek Pokorný
18. 5. 2016 15:34
Nadace knížecího rodu Lichtenštejnů musí státu vydat zhruba 600 hektarů lesa v okolí Říčan u Prahy. Ty stát sice v roce 1945 znárodnil podle Benešových dekretů, ale zapomněl to zapsat do pozemkových knih. Zástupci knížecí rodiny tak před čtyřmi lety zjistili, že je jako vlastník stále veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II, a přihlásili se proto o dědictví. Okresní soud pro Prahu-východ dědictví pozemků potvrdil a katastrální úřad to zapsal. Když to stát zjistil, podal žalobu na vydání majetku. A uspěl. Krajský soud v Praze nyní potvrdil verdikt Okresního soud u pro Prahu východ, který řekl, že by ponecháním majetku Lichtenštejnům byly prolomeny Benešovy dekrety.
Lesy u Říčan patří státu (ilustrační foto)
Lesy u Říčan patří státu (ilustrační foto) | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Praha - Knížecí rodina Lichtenštejnů bude muset vydat státu zhruba šest set hektarů lesů, jejichž znárodnění zapomněl stát zapsat do pozemkových knih. Rozhodl o tom Krajský soud v Praze, když potvrdil verdikt Obvodního soudu pro Prahu východ z loňského listopadu.

"Znárodnění podle Benešových dekretů bylo zákonným právním aktem, který nelze posuzovat z hlediska navazujících právních vad," uvedla v odůvodnění rozsudku soudkyně Kateřina Švecová.

Zapomněli zapsat v pozemkových knihách

Uvedený spor umožnilo to, že úředníci státu v minulosti ne všude vyznačili majetek, který podle Benešových dekretů propadl státu. A sami přiznali, že se s nálezy chybných zápisů často potýkají. "Když ale požádáme katastrální úřad, tak to většinou hned napraví. V tomto případě to ale odmítl," uvedla advokátka Úřadu pro zastupování státu Markéta Komárková.

Zástupci knížecí rodiny tak před čtyřmi lety zjistili, že v okolí Říčan u Prahy a Čelákovic je zhruba 600 hektarů pozemků, kde byl jako vlastník veden bývalý lichtenštejnský kníže František Josef II. Ten zemřel v roce 1989, týden před listopadovou revolucí.

Přihlásili se proto o dědictví a nechali převést 600 hektarů pozemků na nadaci současného knížete Jana Adama II. A Okresní soud pro Prahu-východ dědictví pozemků potvrdil a katastrální úřad to zapsal.

Na uvedených pozemcích do té doby hospodařily Lesy České republiky, a nadace je proto vyzvala k součinnosti při převzetí pozemků. Stát, zastoupený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, na to reagoval žalobou, v níž požádal o vydání pozemků. A odůvodnil to právě platným znárodněním.

Bylo to příkoří, ale nemůžeme prolomit restituční zákony

Prvoinstanční soud rozhodl loni v listopadu rychle a během jediného jednání. Sice připustil, že stát zřejmě způsobil Lichtenštejnům příkoří, ale pokud by majetek nadaci zůstal, jednalo by se vlastně o prolomení restitučních zákonů.

"Stát vyjevil vůli zmírňovat jen některé křivdy, dal najevo, že nebude napravovat ty před rokem 1948," uvedla v prvoinstančním verdiktu soudkyně Klára Obrtlíková s poukazem na nález Ústavního soudu, který v roce 2005 uvedl, že restituční zákony nelze obcházet jinými obecnými žalobami.

Nadace se ale odvolala, a tak musel případ řešit Krajský soud v Praze. To, že prvoinstanční verdikt potvrdí, se dalo očekávat už poté, co odmítla provést důkazy, navržené právním zástupcem nadace. Ten chtěl doložit mimo jiné to, že se na knížecí rod neměly Benešovy dekrety vztahovat. Především proto, že Lichtenštejni nebyli německé národnosti - jak se objevilo ve znárodňovacích dokumentech -, ale příslušníci svého vlastního knížectví.

"Další dokazování je nadbytečné," oznámila ale soudkyně Švecová.

Majetek přešel na stát ze zákona

Advokát Lichtenštejnů Aleš Linhart se poté sice snažil soud v hodinu dlouhé řeči přesvědčit, že konfiskační řízení nebylo řádně provedeno. A argumentoval i tím, že vlastnictví již pravomocně potvrdil jiný, dědický soud. A tedy pokud by soud dal za pravdu státu, tak by se vlastně jednalo o nové znárodnění.

"Majetek přešel na stát ze zákona, nebylo třeba zápisu do tehdejší evidence nemovitostí," uvedla právní zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Markéta Komárková. A to, že původní vlastník zůstal zapsán v registru, nemělo žádný význam. "Pokud soud projednal a potvrdil neexistující dědictví, tak potvrdil něco, co právní předchůdce ke dni své smrti nedržel," dodala.

A jejímu názoru pak dal za pravdu i soud.

Budeme se bránit

"Soud prvního stupně správně zjistil, že byly zkonfiskovány podle Benešových dekretů. Konfiskací podle dekretů se opakovaně zbýval jak Nejvyšší, tak Ústavní soud, který poukázal na to, že chce-li dnešní soud hodnotit události před více než půl stoletím, nemůže odhlédnout od dobových souvislostí válečného a poválečného období," uvedla Švecová s tím, že celá praxe konfiskace nepřátelského majetku byla sice ovlivněna zvláštnostmi poválečného období, nicméně probíhala v relativně demokratických podmínkách.

Představitelé knížecího rodu již oznámili, že podají dovolání a případně spor přenesou i k evreopským soudům. "Samozřejmě, že se budeme bránit," uvedl princ Konstantin z Lichtenštejna, který je správcem rodinné nadace.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Dálnici D5 u Berouna zavřela nehoda tří aut

Dálnici D5 poblíž Berouna v neděli večer zhruba na hodinu zavřela ve směru na Plzeň nehoda dvou osobních aut a kamionu. Jeden muž je těžce zraněný, záchranáři na místo poslali i vrtulník. Vyplývá to z informací od policejní mluvčí Lucie Novákové a Národního dopravního informačního centra.

"Máme tam havarovaná dvě osobní vozidla. Kousek před nimi je zastavený ještě kamion, který byl taky účastníkem dopravní nehody," popsala Nováková místo havárie. Těžce zraněný muž je z jednoho z osobních aut, dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy