"Je to zatím největší vlna, jakou jsme tady měli, nejvyšší virová nálož v populaci. Naštěstí jsme hodně proočkovaní a bohužel jsme hodně promoření a zaplatili jsme za to strašlivou cenu," připomněl ve speciálním vysílání Českého rozhlasu ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Koronaviru v Česku podlehlo od začátku epidemie podle dat ministerstva zdravotnictví více než 40 tisíc lidí.
Přestože nástup současné vlny epidemie byl podle Duška poměrně strmý, počty začaly růst zhruba na začátku června, pokles bude spíš pozvolný. Nemusí se ale snížit až na květnové nízké stovky nových případů denně. "Může vést k tomu, že i to dobrzdění bude stále na poměrně vysokých číslech. To je i riziko pro podzim," doplnil.
"Velmi rychlé a silné šíření v letním období není jenom velkou nakažlivostí těchto variant, ale i jejich schopností prolamovat imunitu," vysvětlil Dušek. Očkování nebo prodělání nemoci, tak před nákazou podle něj chrání zhruba tři nebo čtyři měsíce. "Potom neklesá k nule, začíná ale růst pravděpodobnost, že se člověk nakazí," dodal.
Ochranný efekt proti tak vážnému průběhu nemoci ale podle něj zůstává významně déle. "I díky tomu pozorujeme velmi nízkou zátěž na jednotkách intenzivní péče," uvedl. Náměstek ministra Josef Pavlovic v pořadu uvedl, že hospitalizovaných je nyní 364 lidí a 26 na jednotce intenzivní péče.
Na podzim odborníci očekávají, že zdravotní dopady další vlny budou závažnější. Rychlost mutování koronaviru podle Konvalinky ukazuje, že zřejmě bude na podzim převažovat jiná varianta než současné podvarianty omikronu BA.4 a 5, které v Česku tvoří asi devět z deseti případů.
Možnost nechat se podruhé přeočkovat proti covidu-19 chce ministerstvo spustit začátkem srpna. Podle Pavlovice bude ale doporučovat, aby ji lidé již třikrát očkování využili spíš v září a říjnu, aby jim zůstala nejvyšší ochrana na následující zimní měsíce. Důležité je přeočkování podle něj zejména pro lidi nad 80 let a chronicky nemocné nad 60 let.
