Praha - Čeští pacienti řeší palčivý problém: úřady je nutí, aby hledali v lékárnách takové pilulky, které se do Česka vůbec nedovážejí. Jiné jim pojišťovny nezaplatí. Případů jsou podle odborníků tisíce.
Třeba lék zenbrest na rakovinu prsu. "Výrobce sem loni přivezl jen 37 balení, což vystačilo sotva pro tři pacienty," uvádí lékárnice Ivana Minarčíková. Ostatní lidé se museli spokojit s jiným přípravkem. Problém je, že jiné léky už pojišťovna lidem plně neuhradí. Jsou totiž dražší. Pacientky si tak na něj musely přispět ze svého.
Podobně na tom byli lidé s antidepresivem zoloft. "Lék nebyl na trhu dostupný za uplynulých 13 měsíců dokonce 43 procent času," pokračuje Minarčíková. Také tento medikament byl přitom ve skupině antidepresiv nejlevnější, a tedy jediný plně hrazený. Na ostatní léky si museli lidé připlatit.
Ministerstvo zdravotnictví ale bezradně krčí rameny. „Nemůžeme s tím nic dělat,“ tvrdí šéfka odboru farmacie Alena Tomášková. Jestli léky na pultech skutečně jsou, prý nemá úřad jak zjistit a ovlivnit.
Chce to lepší smlouvy s výrobci
Jenomže podle lékárníků to zjistit a ovlivnit lze. A to dokonce několika způsoby.
"Ministerstvo by mělo například zakázat reexporty nedostatkových přípravků do zahraničí. To bude jeden z hlavních důvodů, proč léky na českém trhu nejsou," nabízí jedno z řešení Ivana Minarčíková. Třeba antidepresivum zoloft se podle ní do okolních zemí vyváželo.
Zapojit by se měly také zdravotní pojišťovny. „Měly by s výrobci uzavírat lepší smlouvy. V těch by si měly dostupnost léku na trhu zajistit,“ přidává k tomu šéf České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Dnes to podle něj pojišťovny nedělají. „Například Všeobecná zdravotní pojišťovna si dokáže s výrobcem, jehož lék se rozhodla zaplatit, dohodnout výhodnou slevu. Pak ale napíše nesmyslně do smlouvy, že musí výrobce pokrýt jen tři procenta trhu. To je strašně málo,“ pozastavuje se nad současnou praxí Chudoba.
Na každou nemoc alespoň jeden lék zdarma
Pacientům by prý ale pomohlo také to, pokud by ze seznamu plně hrazených léků zmizely medikamenty, které jsou na českém trhu jen teoreticky. Výrobce je u nás sice registroval, ve skutečnosti je ale nikdy v životě nepřivezl.
Takových léků je přitom drtivá většina. Podle poslední výroční zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv je v Česku registrováno celkem 15 068 léčivých přípravků, skutečně obchodovaných je ale jen 5 785 z nich. I nepřítomné léky se přitom mohou stát jedinými plně hrazenými medikamenty - stačí, že jsou mezi ostatními pilulkami na danou chorobu nejlevnější.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Toma Philippa je ale úřad i v tomto případě bezzubý. Aby se mohl seznam hrazených léků obměnit, musel by prý sám výrobce nahlásit, že svůj přípravek do Česka nedoveze. A to prý firmy přiznávají nerady. Kvůli reexportům se podle něj připravuje novela zákona, podle které bude muset lékový ústav pohyb medikamentů alespoň víc hlídat.
Češi každoročně spotřebují 268 miliard balení léčivých přípravků za zhruba 55 miliard korun. Průměrná cena jednoho balení se pohybuje kolem 206 korun, pacient si na něj doplácí zhruba 126 korunami. Zákon o veřejném zdravotním pojištění ale garantuje, že na každou nemoc musí mít pacient alespoň jeden přípravek, který mu plně uhradí pojišťovna.
