Jste ráda, že korupční případ kolem bývalého poslance a hejtmana Davida Ratha se považuje za profilovou kauzu vašeho života?
Z pohledu řady faktorů je to nejvýznamnější kauza, na níž jsem měla možnost se podílet. V řízení před soudem se vyvíjela velmi překotně, až překvapivě. Styl obhajoby byl velmi specifický. Obviněný byl veřejně známá osoba. Policii se podařilo zajistit celou škálu důkazů, od spolupracujícího obviněného, autentické nahrávky až po zajištění věcí na místě činu.
Také to bylo historicky poprvé v této zemi, kdy byl zadržen poslanec při činu a kdy pro prvotní úkony nebyl potřeba souhlas Poslanecké sněmovny. Kauza byla po všech stránkách výjimečná. Nevím, jestli státní zástupci mohou v kariéře zažít takové kauzy dvě. Někdo možná ani jednu.
Případně mě opravte, ale říkám správně, že vy osobně jste v této kauze dozor nikdy nevykonávala?
Na počátku jsem se na dozoru podílela, byla jsem i u rozhodování o vazbách. Ze své tehdejší pozice náměstkyně ústeckého krajského zástupce jsem tedy vykonávala některé úkony, které s dozorem souvisely. Pak jsme kauzu předali Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Druhou větev případu dozoroval doktor Jiří Pražák z Vrchního státního zastupitelství v Praze.
Pravomocný trest pro Davida Ratha zazněl sedm let po jeho obvinění. Jeden ze smyslů trestu je přitom ten, aby přišel v přiměřeně rychlé době. Jaký má trest význam po sedmi letech?
Určitě má svůj smysl. K tomu řeknu jeden údaj. Už v přípravném řízení jsme činili vše proto, aby kauza byla v řízení před soudem co nejdříve. To se nám povedlo. Obžaloba byla podána do roka, aby potom řízení před soudem trvalo sedm let. Vzhledem k důkazům, které v té věci byly, to považuji za neobvyklé. Protichůdná rozhodnutí soudů a styl obhajoby měly svůj velký vliv na délku řízení.
Takže trest po sedmi letech nic ze svého smyslu neztrácí?
Skutečně si myslím, že sedm let není extrémní doba. V jedné věci máme nyní rozhodnutí dokonce po šestnácti letech. To už považuji za velmi problematické.
Cítila jste profesní uspokojení, když David Rath a naprostá většina ostatních aktérů kauzy odešli od soudu s pravomocným trestem?
Podstatný je vždy výrok o vině, protože to je z profesního pohledu důležité. Nechci říct, že otázka trestu má menší význam. Ale s odstupem doby už se do jeho výše promítá právě délka řízení před soudem. A v tomto případě nejen já, ale všichni státní zástupci, kteří se na té věci podíleli, ať to byl doktor Jirát, nebo doktor Pražák, odvedli veliký kus práce. Profesní uspokojení jsme cítili.
Absurdní se však v této věci ukázalo vyústění nezákonného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který neuznal nahrávky ze sledování jako použitelný důkaz. Na svém vadném závěru setrval i proti verdiktu Nejvyššího soudu. Dnes tu máme dva rozsudky. V první větvi byl zproštěný jeden z obviněných (Jindřich Řehák, pozn. aut.). V druhé větvi ale nahrávka posloužila jako důkaz k pravomocnému odsouzení právnické osoby (firma Hospimed, pozn. aut.), jménem které ten zproštěný obviněný jednal.
"Případ Parkanové měl jít k Nejvyššímu soudu"
Zeptám se vás na druhou kauzu, která začala prakticky ve stejné době jako případ Davida Ratha. Jen trvala ještě o dva roky déle. Mluvím o případu Vlasty Parkanové, která podle vašeho úřadu coby ministryně obrany svou nedůsledností zavinila předražení nákupu čtyř letadel Casa. Soudy ji však pravomocně očistily.
Odcituji větu z rozsudku soudu prvního stupně. Podle něj Vlasta Parkanová zažila "příkoří, jehož umocňování nepodloženým dovozováním motivů soud hodnotí jako zásadní pochybení, ke kterému zřejmě státní zástupce přikročil, aby podpořil své tvrzení o úmyslném zavinění obžalovaných". Jak se vám to poslouchá?
Pokud něco soud vnímal jako příkoří, pak se na něm podílel šest let trvajícím procesem místy s jasnými průtahy. Pokud by ta věc byla zcela jasná, pak nerozumím tomu, proč soudkyně nerozhodla bezprostředně po podání obžaloby. V prvopočátku se soudkyně vylučovaly, aby tuto věc nemusely rozhodovat. Nakonec jsme na základě naší stížnosti dosáhli toho, že se rozhodovat začalo.
Vy jste zřejmě ten rozsudek četl. Pak je ale spousta těch, kteří ho komentují a nikdy ho nečetli a nečetli ani obžalobu. Rozsudek respektuji, ale to neznamená, že ho nemohu podrobit věcné kritice. Předně nepovažuji za správné, že ve věci nebylo podáno dovolání. Přestože pan nejvyšší státní zástupce shledal důvodnost trestního stíhání. Myslím si, že věc byla natolik závažná, že si zasloužila verdikt Nejvyššího soudu.
Pravomocný verdikt však konstatoval, že "nebylo shledáno žádné pochybení, které by mohlo založit trestní odpovědnost. Nebyl zjištěn ani vznik škody, což rovněž musí vést k závěru ohledně nenaplnění jakékoli skutkové podstaty trestného činu".
Stály proti sobě znalecké posudky. My jsme škodu doložili znaleckým posudkem, který konstatoval škodu více než 800 milionů korun. O něj se obžaloba opírala. Proti tomuto posudku přinesla obhajoba svůj, že ocenit zbrojní techniku v tomto případě nebylo možné. Mimochodem, to byl posudek ze stejného znaleckého ústavu, jenž v kauze Neograph (problematická zakázka pražského dopravního podniku na tisk jízdenek - poz. red.) tvrdil, že nelze ocenit hodnotu jízdenky.
Podotýkám, že znalecký ústav posudek pro obžalobu dvakrát přepracovával, přičemž mu opakovaně vyšla rozdílná výše škody. Proto soudu přišly jeho závěry nedůvěryhodné.
Znalecký ústav poupravil výši škody, protože tam došlo k matematické chybě. A především si dovoluji tvrdit, že pokud soudy umí ocenit hodnotu lidského života, pak neexistuje věc, jejíž hodnotu by možné určit nebylo. My jsme cestou podnětu k podání dovolání usilovali o to, aby soud přibral nový znalecký ústav a nechal zpracovat revizní znalecký posudek. To se bohužel nestalo, protože pan nejvyšší státní zástupce dovolání nepodal. Každopádně nemohu souhlasit s konstatováním, že není možné určit obvyklou hodnotu zbrojního materiálu.
A zpracoval dozorový státní zástupce Jan Kořán případ kvalitně? Na konci hlavního líčení ustoupil od kvalifikace zneužití pravomoci úřední osoby, protože nebyl schopný prokázat motiv Vlasty Parkanové, s kterým do hlavního líčení vstupoval.
Ano, to se stalo. Na základě důkazů provedených před soudem navrhl změnu právní kvalifikace. Z činu úmyslného ustoupil na nedbalostní, a tedy trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby musel logicky vypustit.
Protože se ukázalo, že není schopný doložit motiv Vlasty Parkanové.
U trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku není motiv jeho znakem.
Přemýšlela jste někdy o tom, jak kauza na Vlastu Parkanovou dopadla?
Dopadla zprošťujícím výrokem.
To jistě. Mě spíš zajímalo, jestli jste přemýšlela, jak kauza zasáhla do jejího života? Rozvinuly se u ní vážné zdravotní problémy.
Přemýšlíme s kolegy o všech obviněných, nejen o paní Parkanové. A pro objektivní pohled je třeba také říci, že vyšetřování trvalo přes tři roky. Šest let řízení před soudem a byl to státní zástupce, který žádal opakovaně o odstranění průtahů v soudním řízení proto, aby kauza na obviněné neměla takové dopady. Potom je třeba se ptát i soudu. A znovu říkám, pokud by obžaloba byla nedůvodná, jak naznačujete, soud by ji vrátil státnímu zástupci či obratem rozhodl o zproštění. To se nestalo.
Což bylo ale jedno z prvních rozhodnutí soudkyně, že kauzu vrátila k došetření. Až po vaší stížnosti nařídil nadřízený soud kauzu projednat.
Ano, důvodnost obžaloby potvrdil Městský soud v Praze.
Kauza sofistikované zločinecké skupiny
Podívejme se na několik aktuálních kauz, které váš úřad dozoruje a jsou velmi závažné. V prosinci 2020 policie obvinila z korupce soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Mluvíme spolu o rok a tři čtvrtě později. Pokud máte dostatek důkazů, proč doktor Sovák ještě není obžalovaný?
Podle obhajoby jsou u něj dány zdravotní důvody, kvůli kterým podle svého tvrzení není způsobilý podstoupit trestní řízení. Pohybujeme se v rovině dlouhotrvajícího znaleckého zkoumání, jež může závěr obhajoby buď potvrdit, nebo vyvrátit. Samotné dokazování bylo dávno skončeno.
Jak daleko je tedy zkoumání jeho zdravotního stavu?
Pokud obhajoba argumentuje lékařskými zprávami, znaleckými posudky, případně odbornými vyjádřeními, je povinností policie, aby je potvrdila, nebo vyvrátila. Čekáme na závěr druhého znaleckého posudku. Ten může být finální.
Podotýkám, že závěry posudků se vůbec nedotýkají způsobilosti doktora Sováka být případným pachatelem trestného činu, tedy příčetnosti. Obhajobou tvrzené zdravotní důvody měly nastat až v průběhu vyšetřování. Policie však znalcům předložila nová zjištění, která mají vylučovat původní závěr, že obviněný není zdravotně způsobilý podstoupit trestní řízení.
Lenka Bradáčová
- Od 30. července 2012 je vrchní státní zástupkyní v Praze. Od roku 2003 byla náměstkyní šéfa Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, kde se věnovala hospodářské, korupční a násilné trestné činnosti.
- Žalobkyní se stala v roce 2001, dva roky působila na Okresním státním zastupitelství v Litoměřicích. Od března 2008 do dubna 2014 byla prezidentkou Unie státních zástupců.
- Dodnes žije v Roudnici nad Labem, kde se narodila. Vyrůstala v blízkých Kostomlatech pod Řípem. Každý rok na svatého Jiří vyráží na vrchol Řípu, předloni kvůli epidemii covidu musela tradiční výstup vynechat.
Velký ohlas vzbudila kauza údajné korupce v pražském dopravním podniku, v němž figuruje dvanáct obviněných včetně bývalého náměstka primátora Petra Hlubučka. Jak závažná kauza je to podle vás?
Musím se omezit pouze na to, že v této fázi řízení věc nekomentujeme. Nemůžeme. Už jen proto, že část řízení je vedena vazebně z důvodů obavy z ovlivňování svědků. Proto můžeme poskytovat jen základní informace, jak nám ukládá zákon.
Nad jejich rámec mi nic říct nemůžete?
Nic, než co jsme mohli říct na začátku, kdy jsme informovali, že vedeme dozor ve věci, která se dotýká činnosti organizované zločinecké skupiny.
Nějaký komentář si ale určitě můžete dovolit…
Už jen proto, že se věcí zabývá Vrchní státní zastupitelství, můžeme tuto zařadit do kategorie závažných hospodářských kauz. Zasahuje systém zadávání veřejných zakázek. Jedná se o činnost zločinecké organizované skupiny, která ukazuje na vysokou míru kooperace, sofistikovanosti a závažnosti.
Poslední kauzou je odložení druhé větve Čapího hnízda, v níž se pod dozorem pražských městských žalobců prověřovalo podezření, zda firmy z holdingu Agrofert Andreje Babiše nekrátily daně. Provádí už váš úřad dohledovou prověrku výsledku této kauzy?
V průběhu této trestní věci už jsme dohled vykonávali a uložili závazné pokyny k postupu. Obsah rozhodnutí policie ani vyjádření dozorového státního zástupce v tuto chvíli nemohu komentovat. Až přezkoumáme veškeré informace, které jsou nám dostupné, budeme o dalším postupu informovat.
Už máte spis k této věci na úřadu?
Nebudu říkat, jestli máme, nebo nemáme. Dohled jsme v této věci v minulosti vykonávali a je tedy logické, že vyžadujeme další informace jak k rozhodnutí policejního orgánu, tak k postupu státního zástupce ve věci. Mimo jiné také proto, abychom mohli posoudit, zda naše pokyny byly splněny.
"Když policie slučuje, nefunguje to"
Nejvýraznějším letošním děním v policii je rozhodnutí, že se z Národní centrály proti organizovanému zločinu vydělí sekce kyberkriminality, extremismu a terorismu a vytvoří samostatný útvar. Je to dobře?
Dnešní kyberzločin zasahuje mimo jiné informační a komunikační systémy, na nichž staví své fungování stát a které zasahují významné veřejné instituce typu nemocnic, škol a veřejných úřadů. Stát je musí chránit i proti tomuto typu závažného zločinu. Proto jsem podporovala vznik specializovaného útvaru, protože na tomto poli policie pokulhává. A dovolím si tvrdit, že odhalování tohoto typu zločinu se musí opírat o důslednou specializaci.
Zkuste mně a čtenářům polopaticky vysvětlit, proč je vznik nového specializovaného útvaru správnou cestou?
Vyšetřování nejzávažnější kyberkriminality a terorismu je v mnohém specifické. Policisté svými aktivitami musí usilovat o to, aby k takovým útokům vůbec nedošlo. Preventivní práce policie potom tvoří podstatnou část jejich výkonu. Už jen to je rozdíl od složek, které na zločin převážně reagují.
Šéf NCOZ Jiří Mazánek mi při rozhovoru řekl, že z pohledu policie je nejlepší prevencí fungující represe.
Já si to nemyslím. Souvisí to s tím, že policie má metody odhalování zločinu proaktivní a reaktivní. A v této problematice se daleko více musí uplatňovat metody proaktivní. Sdílení informací s dalšími veřejnými institucemi, které se problematikou zabývají, a dobré kontakty v rámci mezinárodní spolupráce.
V čem přesně tedy bude spočívat přidaná hodnota nového útvaru?
Pojmenovala bych to jako zacílení a specializace. Pokud je dnes v rámci centrály potřeba provést realizaci třeba v daňové věci, tak se jí účastní i tito policisté, kteří se však mají specializovat jiným směrem. Je to také možná cesta, jak získat některé odborníky pro policii mimo tradiční způsoby přijímaní policistů. Bavíme se o kyberspecialistech, kteří jsou na trhu práce zvyklí na úplně jinou odměnu a způsoby práce, než jsou obvyklé pro státní instituci.
Není spíš problém pro odhalování takové trestné činnosti to, že se vrcholné policejní jednotky v průběhu let rozdělují, spojují a zase rozdělují?
Pro mě je významnější problém odchod policistů kvůli současnému nastavení výsluhovému systému. Odchází na vrcholu kariérních sil. Policii potom chybí střední management, který je pro její řízení podstatný. Pochopitelně že různé reorganizace tomu neprospívají. Ale podívejme se do historie. Když policie decentralizovala velké útvary, tak se to podařilo. Mluvím například o oddělení Národní protidrogové centrály z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu či vznik finanční policie. Když se však u policie slučovalo do velkých útvarů, obvykle to nepřineslo chtěné výsledky.
Na závěr vám ponechávám prostor říct cokoliv, co byste ráda, aby zaznělo.
Proměna Vrchního státního zastupitelství za posledních deset let nebyla jen moje práce. Působí tu celá řada kvalitních a inspirativních státních zástupců a mně je ctí je vést.
