Praha – Legislativní rada vlády bude prověřovat, zda návrh z dílny ČSSD na zavedení kvót pro ženy na kandidátních listinách neodporuje Listině základních práv a svobod. Existuje totiž pochybnost, zda pozitivní diskriminace žen neporušuje právo na rovnou politickou soutěž.
Ve hře je i varianta, že by se kvůli zavedení kvót jeden ze základních kamenů českého právního řádu změnil. "Musíme odpovědět na otázku, zda není potřeba otevřít Základní listinu práv a svobod. Je to dohoda mezi ministry Jiřím Dienstbierem a Milanem Chovancem," potvrdila Dienstbierova náměstkyně Kateřina Valachová.
Podle všeho prošetření požadoval ministr vnitra Chovanec, který se už ostatně vyjádřil, že on osobně kvóty za nezbytné nepokládá. Dienstbier je totiž přesvědčen, že změna listiny nehrozí. "Vedla se o tom diskuse, ale já jsem přesvědčen, že to není třeba," řekl deníku Insider.
Návrh kvót
30 % - Na každé kandidátce musí být alespoň 30 % takzvaného "druhého pohlaví" - tedy žen, pokud jsou muži ve většině, a naopak.
Každá trojice - Zástupce "druhého pohlaví" musí být v každé trojici na kandidátní listině. Opatření má zabránit tomu, aby například ženy končily na nevolitelných pozicích. První dvě místa navíc musí vždy obsadit jeden muž a jedna žena.
Sankce - Strany by přišly až o 30 % příspěvku na mandát. V případě poslance by strana ročně přišla o 257 tisíc, u krajského zastupitele o 71 tisíc.
30 procent žen
Návrh novely volebního zákona, který nyní projednají jednotlivá ministerstva, počítá s tím, že strany, které by na svých kandidátkách neměly alespoň 30 % žen, přijdou o třetinu státního příspěvku na mandát. Zvažovala se i možnost takové kandidátky rovnou zakázat, jako to praktikují některé jiné země, například Polsko, to ale autoři návrhu rovnou zamítli.
"Víme, že pokud by šlo o přímé odmítnutí registrace kandidátky, muselo by k novele listiny dojít zcela určitě. Řešení, které by nutně znamenalo otevření listiny, se snažíme vyhnout," dodala Valachová.
Navrhovaná varianta finančního postihu by se podle oslovených ústavních expertů bez zásahu do listiny obejít mohla. "Otázka, zda není porušen princip rovné politické soutěže, je určitě legitimní. Já se přikláním k tomu, že taková úprava by protiústavní nebyla. V mých očích by to obstálo," myslí si odborník na ústavní a volební právo Marek Antoš.
Také další ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že přímý zásah do ústavy či listiny zákon nevyžaduje. Nevylučuje ale, že by věc nakonec mohla skončit u Ústavního soudu. "Záleží na tom, jak je kdo přísný. Někomu to může připadat legitimní, někdo to může považovat za pozitivní diskriminaci. Pak by záleželo na Ústavním soudu. Mně osobně kvóty sympatické nejsou, ale netvrdil bych, že je to přímo protiústavní," myslí si Kysela.
Pravicová opozice i někteří koaliční poslanci už avizovali, že kvóty nepodpoří, k ústavní stížnosti se ale zatím nechystají. "Jakoukoli kvótu vloženou do zákona považujeme za porušení politické soutěže. Ale ten návrh zákona jsem neviděl, takže to nemohu blíže komentovat. Jsem přesvědčen, že kvóty jsou v důsledku pro ženy škodlivé," uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Změna Listiny základních práv a svobod
Případným sporům by se dalo předejít tím, že by se do listiny připsala věta například ve znění, že opatření směřující ke snižování nerovnosti jsou povolená či přípustná. "Měnit kvůli tomu listinu by nebylo úplně šťastné. Pozitivní diskriminace je obecně problematická a toto by mělo primárně být věcí politických stran," domnívá se odborník na ústavní právo Vladimír Balaš.
"Se změnou listiny bych určitě nesouhlasil. Obecně ten návrh pokládám za nesmysl. Většina žen s ambicí kandidovat by kvóty ani nechtěla, protože by se na ně pak pohlíželo jako na 'kvótařky', které jsou tam do počtu," konstatoval poslanec za TOP 09 Daniel Korte.
Článek vyšel 31. července v sesterském deníku Insider.
