Recenze: Horor není jen žánr, ale celý další svět. Zvlášť v Americe platí, že když je vám šestnáct a aktivně se zajímáte o muziku, dáte dohromady garážovou kapelu. Když se zajímáte o filmy, natočíte právě horor.
Nejde ale jen o žánr začátečníků, můžete v něm dosáhnout naprostého mistrovství, jak dokazují filmaři od dob německého expresionismu po Osvícení Stanleyho Kubricka a dál.
To vše dělá z profesionálního strašení nejsnadnější i nejtěžší tvůrčí cíl. Náklady na výrobu jsou většinou nízké, možnosti takřka neomezené a diváctvo vstřícné se potemnělé zábavě poměrně snadno otevřít. Množství zaběhnutých dějových vzorců a postupů v začátcích vede tvůrce za ruku, zároveň je ale těžké přinést něco nového, originálního a neokoukaného.
Jde rozhodně o žánr s výsadním postavením, jehož tvorba i sledování s sebou nesou značná specifika. Seriál American Horror Story si to velmi dobře uvědomuje. Nabízí jakousi encyklopedii všeho, co americký horor během své bohaté existence nabídl. A je radost touto encyklopedií listovat.
Strašidelný dům, nebo dekadentní léčebna?
První série se věnovala rodině (Dylan McDermott, Connie Britton, Taissa Farmiga) obývající strašidelný dům a jejím bizarním sousedům. Subžánr haunted house je poměrně běžný, takže výsledek byl víc příjemný a zábavný než objevný.
Velmi brzy překvapí především tempo vyprávění. U hororů jsme zvyklí na postupné budování atmosféry a oddalování důležitých odhalení, u seriálu bychom tušili tyto prvky ještě výraznější. American Horror Story ale čeká jen tam, kde si to situace nezbytně vyžaduje, mnohem častěji pádí kupředu a odhaluje další a další zákoutí děje.
Perverzní duch uklízečky, jež se ženám jeví jako stařena a mužům jako svůdná žena (Frances Conroy/Alex Breckenridge), mrtvý pár gayů (Zachary Quinto, Teddy Sears), psychopatický teenager s minulostí masového vraha (Evan Peters), zohyzděný šílenec (Denis O'Hare), sousedka s postiženou dcerou a ještě postiženější minulostí (Jessica Lange). To a mnohem víc se vzájemně proplétá a nakonec do sebe překvapivě zapadá.
Druhá řada si uvědomila, že tento příběh už není kam rozvést a troufla si učinit radikální krok. Od předchozí se dějově distancovala, rozhodla se totožné herce obsadit do nových rolí a podívat se tentokrát na už poněkud zapomenuté prostředí psychiatrických léčeben a podobných ústavů.
Vrátila se do šedesátých let a divák poznává léčebnu vedenou sesterským řádem vyžadujícím poslušnost a kázeň. Ambiciózní biskup (Joseph Fiennes) pověřil vedením krutou jeptišku (vynikající Lange), jež se pro udržení chodu sanatoria neštítí uvěznit zde zvídavou reportérku (Sarah Paulson) pod záminkou léčby její homosexuality.
Ještě větší výzvou je pro ni ale údajný vrah opět s tváří Peterse, který měl zabít svou ženu a dceru, ale místo přiznání tvrdí, že je unesli mimozemšťani.
Po pravdě pátrá soudní psychiatr (Quinto) a aby toho nebylo málo, v podzemí ústavu operuje šílený doktor vyžadující lidské pokusné králíky (James Cromwell) a jednu ze sester (Lily Rabe) posedl ďábel.
Chuchvalec, který dává smysl
Zdá se vám to jako dva velké chuchvalce motivů? A to jsme zatím obě řady jen hrubě načrtli.
Milovníci klasických majstrštyků pomalu budujících atmosféru plíživého děsu budou možná poněkud posmutnělí z ochoty tvůrců skloubit opravdu vše, co daný subžánr nabízí, do velké a značně okázalé přehlídky. Jedním z důsledků pak je, že American Horror Story není moc strašidelné, protože na to zkrátka nemá čas.
Vraťme se ale k výše zmíněnému konceptu encyklopedie. Obě řady spojuje schopnost vytáhnout ze svých vzorů to nejlepší a nejtypičtější. Ne pouze předkládat to před diváky prostřednictvím jalových popkulturních odkazů, ale opravdu s motivy pracovat a kombinovat je leckdy s nečekanými výsledky.
Autoři sice počítají s poučeným (a spíše mladším) divákem, který bude odhalovat zdroje a uvědomovat si práci s nimi, to však naznačuje pouhý začátek zážitku z American Horror Story, ne jeho konec.
Právě zde tkví nejvýraznější kvalita seriálu, jemuž se podařilo vyhnout divácky vděčné, ale už poněkud okoukané snaze bavit pouhým odkazováním na kultovní díla let minulých.
První řada možná občas sklouzává k trochu schematické kompilaci existujících motivů, rozhodně však s nimi autenticky pracuje jako s funkčními prvky vyprávění. U druhé už si byli tvůrci zjevně mnohem jistější sami sebou a jejich lehké vedení všechny výše zmíněné střípky překvapivě plynule kombinuje a ve vzájemném vztahu rozvíjí.
I přes pestrou škálu dějových linií se daří držet seriál přehledný a výsledek ani na okamžik nepůsobí přeplácaně. Scenáristům Bradu Falchukovi a Ryanu Murphymu za to patří nemalé uznání.
Potřetí do covenu
Třetí řada, začínající v Americe v říjnu, vyfasovala podtitul Coven a ponese se v duchu sektářství a tajných spolků. Jessica Lange povede školu čarodějnic navazující na tradice předků popravených v pověstném Salemu.
Lze očekávat novou škálu povědomých, ale nápaditě zpracovaných motivů a návrat většiny herců do zcela nových rolí.
V tuto chvíli nemáme důvod bát se výsledku. Rozumná volba pojmout seriál jako antologii dovoluje nabídnout tolik řad, kolik existuje hororových subžánrů, aby stále bylo co objevovat. Vzhledem o tomu, o kolik byla druhá série lepší než první (jejím jedinou vadou na kráse byl slabší závěr), se nezbývá než těšit.
Zvolený formát navíc umožňuje nabírat stále nové fanoušky i v průběhu, aniž by hrozilo, že se nebudou orientovat v ději. Pro televizní stanici FX musí jít z tohoto úhlu pohledu o ideální produkt.
Na Emmy se seriálu příliš nedařilo, což je škoda. Přinejmenším populární Zachary Quinto (Spock v novém Star Treku) a bravurní Jessica Lange nebyli v hereckých kategoriích bez šance. Cenu si ale odnesl jen James Cromwell za vedlejší roli.
