Krajina úpatí Žďárských vrchů je půvabná, řidiči by se zde ale kochat neměli. Zatraceně tady fouká. Dost dobře to vykreslují naklánějící se stromy i sněhové jazyky zbarvující silnici dobíla. "Když přijde jihovýchodní vítr, tak je to úplně šílené," vysvětluje starosta Krouny Petr Schmied.
Muž v černo-oranžové péřové bundě stojí u silnice kousek za obcí, odkud je dobrý výhled na okolí. "Plánují, že ji postaví zhruba tam, uprostřed lesů," ukazuje starosta prstem do dáli směrem na Poličku. Na místo, kde by už za pár let měla stát jedna z nejvyšších větrných elektráren v Česku s vrtulí o poloměru až 81 metrů.
Stovky podobných staveb by měly v příštích letech přibýt po celé zemi. Vláda chce podpořit využívání obnovitelných zdrojů, v čemž Česko oproti Evropě zaostává. Stavbám brání složité a zdlouhavé povolování i jejich odmítání v referendech.
V Krouně, kde žije přes 1400 lidí, šlo ale na první pohled vše hladce. Lidé v listopadovém referendu stavbu schválili, pro bylo skoro 70 procent hlasujících. To je nebývale pozitivní výsledek. Třeba občané Josefova na Sokolovsku v jiném referendu o dva měsíce dříve stejným poměrem elektrárnu odmítli. V červnu byl odpor občanů Všerub u Plzně ještě výraznější.
"Mně by se to líbilo. V televizi říkají, že energie už zlevňují, ale teď si myslím, že je zase zdraží. Takže jsem rád, že budeme mít postaráno o levnější elektriku," říká Pavel, kterého reportér zastihl při cestě na nákup. "Ani na to odsud neuvidíme a budeme mít levnější energie. Lepší, než kdyby tam vyrostlo pole se soláry," míní další muž odhrnující sníh na dvorku svého domu.
Starosta Schmied si kladný postoj místních k elektrárně vysvětluje dobrou komunikací developera PV Consulting a nabídkou levnějších energií. Všichni občané Krouny by měli mít elektřinu za garantovanou cenu dvou až tří korun za kilowatthodinu, což je zhruba třikrát méně, než byla průměrná cena v Česku v první polovině roku.
"Sám jsem ale od začátku tušil, že půjde o kontroverzní téma. A to se potvrdilo," dodává vzápětí starosta.
"Prasárna" v malebné krajině
O pár kilometrů blíž k místu plánované elektrárny leží v katastru Krouny vesnice Františky. Stojí zde zejména staré usedlosti roztroušené po pastvinách, často pečlivě opravené, aby byly co nejvěrnější původnímu stylu.
Výtvarník a univerzitní profesor Petr Kvíčala se takto stará o budovu bývalé školy. Podobně jako ostatní obyvatelé si obří stožár nad roubenkami nedovede představit. "Vysílač na Ještědu je vysoký sto metrů. Představte si dva Ještědy na sobě. A to tam má stát 250 metrů od hranic chráněné krajinné oblasti. Uprostřed lesa v malebné krajině. To je za mě prostě úplná prasárna," míní.
Kvíčala je místopředsedou spolku Malebné Františky, který nejdříve protestoval proti stavbě peticí. Nyní proti výsledkům samotného referenda podal stížnost k Pardubickému kraji.
"Lidé z Krouny a dalších obcí hlasovali pro, protože budou mít levnější elektřinu. Bydlí ale šest až osm kilometrů daleko a elektrárna je nebude nijak obtěžovat. Demokracie není jenom o tom, o čem rozhodne většina, ale měla by chránit i menšiny. Tedy lidi z František. Způsob, jakým se o tom rozhodlo, nepovažujeme za správný," míní Kvíčala.
Stavbě vyčítá několik věcí. Jmenuje dopad na krajinný ráz i charakter František coby podhorské vesnice. Bojí se také případného hluku, který může vydávat vrtule. "Vím od lidí ze Svitavska, kde je menší elektrárna, že přes den ji přehlučí provoz. Ale jakmile se setmí a silnice se uklidní, tak je to, jako kdyby soused zapnul míchačku," míní výtvarník.
A nevěří ani firmě. Ta si podle něj místo v cípu katastru vytipovala účelně, protože věděla, že tak stavba nejsnáze projde v referendu. Navíc podle něj jedná nekoncepčně, když nečeká na rozhodnutí vlády o tom, které oblasti určí jako klíčové pro rozvoj větrné energetiky.
Dva miliony každý rok
Šéf firmy Petr Vavrečka si ale stojí za tím, že umístění je férové. Jde podle něj o nejméně obydlenou oblast v okolí, která je ale blízko silnice první třídy a potřebného elektrického vedení. "Oproti prvnímu návrhu jsme na základě připomínek z František posunuli elektrárnu o 300 metrů dál," dodává. Vybraný pozemek je navíc v majetku Krouny, což obci dává více kontroly nad stavbou. Na místě je jen mýtina, takže nebude potřeba ani tolik kácet.
Starosta Schmied si stojí za tím, že o stavbě měli rozhodnout všichni občané obce - i ti, co bydlí dál. Zdůrazňuje, že referendum není posledním krokem a lidé z František budou moct stavbu dále připomínkovat. Sám se veřejně nepřiklonil ani na jednu stranu. Zdůrazňuje ale, že kromě levnějších energií dostane Krouna každý rok dva miliony za nájem. "Můžeme se dohodnout, že by se větší část investic dávala právě do František," nastiňuje Schmied.
Navíc by mu stavba nevadila ani na pohled. "Když jsem v létě projížděl Rakouskem, soustředil jsem se na to. Někde to bylo moc, ale kde stály samostatně, tak tam mi to nevadilo. Mnohem více mi v krajině u Krouny vadí sloupy vysokého napětí. Ale budeme si snad svítit loučemi?" ptá se starosta.
V současnosti se čeká na krajský úřad, který zhodnotí stížnost Františkánů proti referendu. Už nyní je téměř jisté, že se stavba minimálně o pár měsíců posune, míní starosta Schmied. Nemusí ale jít o poslední "zásek". "Využijeme všechny nástroje v rámci slušnosti, aby se zde nestavělo," dodává Kvíčala.
Typický případ
Případ Krouny ukazuje typický spor okolo budování větrných elektráren. "Obvyklý je přístup, že lidé obnovitelné zdroje obecně podporují, ale nechtějí, aby se stavěly zrovna u nich," říká právník Jiří Nezhyba, partner advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti, který se povolování větrných elektráren dlouhodobě věnuje.
Za odmítavým přístupem může stát i šíření neověřených informací a mýtů o fungování "větrníků". Například to, že zabíjejí ptáky nebo že i na kilometry daleko můžou rušit nadměrným hlukem. Agentura ochrany přírody a krajiny přitom uvádí, že i kdyby se člověk postavil přímo k moderní větrné elektrárně, uslyší zhruba stejně hlasitý hluk, jako kdyby se nacházel dvě stě metrů od šumícího lesa.
I proto je potřeba, aby developer ke komunikaci s místními přistupoval citlivě. "Firmy, které jen přijdou a řeknou: 'Tady nabízíme obci několik milionů a dělejte si s nimi, co chcete,' většinou úplně nepochodí. Lidi naopak dokáže přesvědčit příslib investora, že budou mít z elektrárny prospěch přímo oni. Třeba díky levnější dodávce energie," míní expert.
Akcelerační zóny i komunitní energetika
Povolování větrných elektráren by se ale mělo v příštích letech usnadnit. Vláda zveřejnila plán, podle kterého se má podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie zvýšit do roku 2030 z 18 na 30 procent. To znamená stavbu více než dvou set nových "větrníků".
Ministr Petr Hladík (KDU-ČSL) chce schvalovací proces pro výstavbu větrných elektráren zkrátit na rok. Pomoct mají třeba takzvané akcelerační zóny, které po jednání s kraji a obcemi určí stát a zjednoduší zde výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Zatím není jasné, které to budou ani jak přesně se schvalování urychlí.
V novém plánu si vláda také určuje za cíl silně komunikovat s veřejností o výhodách větrné energie a tím se vyhnout budoucím problémům s odporem občanů. Podle ministra Hladíka by je mohla přesvědčit také nedávno schválená změna pravidel komunitní energetiky. Nově umožní, že lidé v obcích si budou moct společně vyrábět energii z větrných elektráren a poté ji sdílet mezi domácnostmi.
Problém s kraji i armádou
Budování elektráren naráží i na zásady územního rozvoje některých krajů. I kdyby obec stavět chtěla, může jí to zatrhnout krajský úřad z takzvaných důvodů "významných negativních vlivů přesahujících hranice obce". Třeba proto, že by na daném místě podle kraje narušovala krajinný ráz.
Tento přístup se ale zásadně liší napříč Českem. Třeba Karlovarský kraj větrné elektrárny nereguluje, sousední Ústecký kraj platí za jeden z nejpřísnějších. Nejvyšší správní soud ale letos regulaci větrných elektráren v zásadách územního rozvoje kraje zrušil.
Problém činí i vojenské radary. Podle aktuálních pravidel mají kolem sebe třicetikilometrové ochranné pásmo, v nichž ministerstvo obrany větrné elektrárny nepovoluje. Ty spolu s dalšími vojenskými zařízeními blokují stavbu na zhruba třetině republiky. Právník Nezhyba dodává, že tyto podmínky se stanovovaly ještě v době, kdy měla armáda staré radary sovětské výroby, což už dnes neplatí.
Video: Debata Hospodářských novin o financování a podpoře zelené energetiky (11. 12. 2023)
