Brusel - Chystaná novela školského zákona a od roku 2017 povinné roční předškolní vzdělávání jsou podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera příklady, jak se česká vláda snaží vyrovnat s kritikou z EU ohledně diskriminace romské menšiny ve školství.
V Bruselu v úterý o nejdůležitějších aspektech romského začleňování do společnosti už podeváté jednali zástupci členských zemí Unie, evropských institucí i nevládních organizací osmadvacítky.
Vše může skončit u soudu
Evropská komise nyní zkoumá českou odpověď na svou loňskou formální žádost o informace ohledně údajné diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému.
Věc přitom může teoreticky skončit až u unijního soudního dvora.
Dienstbier ale v úterý nechtěl závěry evropské exekutivy předjímat. Zdůrazňoval, že česká vláda se reálně existující problémy snaží řešit především kvůli samotné české společnosti.
Handicap na celý život
"Když určitá část dětí nedostane vzdělání, tak jsou pak handicapovány pro celý život, na trhu práce, ve všech sociálních aspektech. Není naším zájmem přenášet sociální vyloučení na další generace, děti za nic nemohou. Nebylo to jejich rozhodnutí, do jakého prostředí se narodily," prohlásil.
Připomněl také, že vláda už v únoru přijala svou strategii romské integrace do roku 2020.
Kromě schválení novely školského zákona je ovšem podle Dienstbiera také potřeba změnit financování, aby na nová opatření měly školy dostatek peněz.
Rada vlády: zrušme kategorii
EU, ale také Rada Evropy dlouhodobě kritizují ČR především za stále příliš vysoký počet romských dětí "s mírným mentálním postižením" ve speciálních školách.
Rada vlády pro záležitosti romské menšiny podle Dienstbiera navrhuje tuto kategorii od příštího školního roku zrušit a tak vtáhnout alespoň děti, které budou nastupovat do první třídy, do hlavního vzdělávacího proudu.
"Myslím, že by to byl takový velmi výrazný krok, který by pomohl situaci a také zlepšil i pozici ČR ve vztahu k Evropské komisi. Byl by to silný argument," míní ministr.
