Praha - V rozpočtu moc neškrtat, ale přesunout část peněz jinam: rozjet znovu "zelenou úsporám", podpořit tak stavebnictví a vytáhnout peníze ze státních podniků v podobě mimořádné dividendy. A pak počkat, co se bude v Evropě dít.
To jsou recepty na nejbližší dobu Miroslava Zámečníka, člena Národní ekonomické rady vlády. Právě NERV má připravit několik variant řešení, co s se státním rozpočtem, který je zatím postaven na ekonomickém růstu, o kterém už teď víme, že je nereálný.
"Pokud potíže potrvají rok, všechno se zvládne a půjde se víceméně dál," říká k tomu Zámečník.
"Úplně jiná situace nastává, pokud by ozdravení veřejných financí, ale i snížení zadluženosti firem či domácností v řadě západních zemí trvalo dekádu, jak naznačila kancléřka Merkelová . Pak musíte využít všechno, co je k dispozici, včetně kulatých stolů a od určité hloubky krize potřebujete vládu národní shody," dodává.
Pak by podle něj přišla na řadu mnohem bolestivější opatření včetně třeba krácení důchodů. V tom případě by se ale podle ekonoma Zámečníka museli více zdanit bohatí - čistě proto, aby bylo jasné, že krizi nesou na svých bedrech všichni.
A.cz: V tuto chvíli je rozpočet postavený na příliš optimistickém odhadu vývoje ekonomiky. Nebude v lednu pozdě?
Za toto vládu opravdu neviním. Německo začalo přemýšlet o zpomalení taky až v létě. A také graduje dluhová krize. A hodně chytrých lidí zvenku, když se jich ptáte na odhad situace, říká: jestli pokles nebude nijak silný a dlouhý, tak nedělejte nic.
A.cz: Vůbec neupravovat rozpočet?
Zahraniční experti se ptají: proč se pořád řežete do vlastního masa? Ale skutečně korektní doporučení je: ano, přijměte změny v rozpočtu a akcentujte věci, které mají větší multiplikační efekt. Takže ne nedělat nic, ale peníze přeskupit.
Rozjet znovu "zelenou úsporám"
A.cz: Takže kam byste přihodil peníze vy?
Já bych znovu rozjel „zelenou úsporám". Protože „malé" stavebnictví má velký multiplikační efekt, není to tak problematické, jako liniové infrastrukturní stavby. Program byl úspěšný, lidé to chtěli, potíže byly administrativního charakteru. A hlavně: dá se to rozprostřít po celé republice a dokonce to můžete diferencovat podle regionů, kde potřebujete zaměstnat lidi.
A.cz: Pokud mluvíte o silnicích a dálnicích jako problematických: největší řež byla přece právě o peníze do fondu dopravy. Tam byste tedy vy už nepřisypával?
Tato země zjevně nemá dokončenou infrastrukturu. Ale dopravní stavby plánujeme a připravujeme velmi špatně a prodražují se. Víme, co jsou skutečné priority v dopravní infrastruktuře, ale tam jsme ještě nekopli a nevykoupili ani hektárek.
Vytáhnout peníze ze státních podniků
A.cz: Teď by měl NERV vypracovat varianty scénáře, co s krizí. Budete schopni se na doporučeních shodnout?
Bavíme se o hloubce a délce krize - a nástroje jsou pak hodně odlišné. Co je nesporné: nejdřív zamezit daňovým únikům. Hodně věcí se znovu pašuje a krátí se daně: minerální paliva, cigarety. Takže nasadit jiný režim. A začít dělat hromadné aukční nákupy pro veřejný sektor
A moje doporučení bude vzít peníze ze státních podniků, například z Lesů ČR. Proč má státní podnik spravovat miliardy? To v normálně fungující zemi neexistuje, Rakouské spolkové lesy odvádějí polovinu zisku po zdanění.
A.cz: Vzít peníze i z ČEZu?
No ten má před sebou velký projekt a nevíme, jak to dopadne. ČEZ musí být pro případ velké investice do Temelína kapitálově silný, aby byl schopen pro investici zajistit levné úvěry.
A.cz: Pokud se podíváme blíže na možné scénáře: vláda počítala s růstem ekonomiky o 2,5 procenta, teď mluví o možná jednom procentu, nejkrizovější ale mluví až o propadu ekonomiky o 5 procent. Váš odhad?
Já to vidím někde mezi nulovým růstem a jedním procentem. Za předpokladu, že nebude eskalovat problém Itálie, že zafunguje euroval a na něčem se v eurozóně shodnou a nedostaví se dominový efekt.
Krácení důchodů? Pak zvednout daně bohatým
A.cz: A pokud nezafunguje - co by se s tím potom dalo dělat?
Pak přijdou opatření s rostoucí mírou bolestivosti. Doopravdy šetřit a jít do estonsko-lotyšských variant.
A.cz: Třeba i krácení důchodů?
Řeknu to bez mučení: když by mělo přijít na takováto opatření, tak musíme zavést druhé daňové pásmo, nějakou solidární daň z příjmů.
A.cz: Myslíte "zdanění bohatých"?
Ano. To je z fiskálního hlediska sice téměř irelevantní, rozpočet to nespraví, ale společnost přežije opravdovou mizérii jedině tehdy, když ji vnímá jako spravedlivě sdílenou.
A.cz: Kde byste druhé pásmo nastavil?
Jako první krok bych udělal 21 procent z hrubé mzdy, což lidé nepocítí, protože to teď fakticky platí ze superhrubé mzdy 15%. Solidární daň, na to budou různé názory. Když ale bude opravdu zle a budete krátit benefity pro lidi, kteří jsou na příjmové škále hodně nízko, tak musíte demonstrovat, že přínosy jsou i od těch bohatých.
Co říkají o rozpočtu politici:
Zvednout daň bankám
A.cz: A další opatření?
Pak je tu spojení sociálního a zdravotního pojištění do příjmové daně- s tímhle nápadem ministerstvo financí již v minulosti koketovalo. Má to například Dánsko: vysokou sazbu daně z příjmu, ale neplatí se vysoké sociální a zdravotní pojištění. Na tom by se ale politická scéna musela široce dohodnout, je to přece jen zcela zásadní změna daňové filosofie.
A.cz: A co nápad zvednout daň z příjmu firem?
Tam nevidím vůbec žádný pozitivní efekt u zpracovatelského průmyslu, na kterém je založena naše ekonomika, tam bych to zcela určitě nedělal. Uvidíme, jak se promění politická scéna, někdo může vidět jistý půvab ve zvýšení sazby daně z příjmů třeba ve velkých utilitách a bankovním sektoru.
A.cz: Kdy by scénáře NERV měly být hotové?
Ono se to dá navrhnout poměrně rychle, ale pak se s tím musí popasovat politická scéna, a hlavně zavést jednotlivá opatření do praxe. Máme například přijatou strategii konkurenceschopnosti, rozumný dlouhodobý program, Bude-li hůř, musíte jeho implementaci spíše urychlit, ne ji zastrčit hlouběji do šuplíku.
Když s nimi mluvím, tak se i politikové z opozičních stran see tváří neuvěřitelně rozumně - dokud nejsou před kamerami. Pokud Angela Merkelová říká, že slabá ekonomika v eurozóně může trvat deset let, tak pro takový scénář musejí politické elity v Česku najít adekvátní řešení. To není legrace.
