Koupil dva kamiony historických kol, zkrachoval a zadlužil se. Muzeum nakonec stojí, ale není jeho

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
29. 5. 2016 18:31
V nenápadné vesničce Boskovštejn se ukrývá zřejmě největší muzeum jízdních kol na světě. Kurátora v něm dělá Jan Šírer, někdejší závodník, výrobce a prodejce kol. Ten se muzeum nejprve pokoušel postavit nedaleko Berouna, ale neuspěl - zkrachoval a zadlužil se. Nakonec se ale muzeum podařilo vybudovat nedaleko rakouských hranic. Návštěvníci mohou obdivovat víc než tři stovky exemplářů.
Jan Šírer s historickými koly.
Jan Šírer s historickými koly. | Foto: Tomáš Škoda

Boskovštejn (Znojemsko) - Vesnička Boskovštejn nedaleko rakouských hranic na první pohled ničím nevyčnívá. Údolí se svažuje k jiskřícímu rybníku, u kterého stojí gotická tvrz s věžičkami a obdélníkovým půdorysem. Právě památka ze šestnáctého století ale už rok ukrývá něco, co nemají nikde jinde – muzeum jízdních kol, zřejmě největší na světě.

„Jsou i jiná velká muzea, jedno je třeba v holandském Nijmegenu, kde mají méně strojů, i když zase vzácnější než zdejší. Tamní muzeum ale mapuje cyklistiku asi jen do roku 1920. My tady máme nejstarší stroje z dob vzniku cyklistiky a zaznamenáváme i novější vývoj silničního závodního kola, horského kola, převodových systémů...,“ vysvětluje hned u vchodu do zámečku Jan Šírer, kurátor muzea a „mozek“ celé sbírky. Zná detaily a historii každého z víc než tří stovek kousků vystavených pod střechou chladné boskovštejnské tvrzi.

Cesta k muzeu ale nebyla jednoduchá. Šírer dřív závodil, dostal se na republikovou úroveň a na svém koníčku později postavil byznys - založil firmu nesoucí jeho jméno, kola sbíral, vyráběl i opravoval. Měl prodejny v Berouně, Českých Budějovicích i v Brně, firmě se dařilo. A Šírer snil o tom, že postaví velkou prodejnu a hned vedle ní největší muzeum kol na světě, i s cyklistickou drahou.

Koupil proto pozemky u dálnice nedaleko Berouna a zažádal si o evropské dotace ve výši asi 150 milionů. A když se v Anglii rušilo velké muzeum kol, celé ho skoupil a do Česka nechal dovézt dva kamiony plné bicyklů.

Nakonec to ale nevyšlo. „Dotaci jsme nakonec kvůli anonymnímu udání nedostali. Než jsme vše vysvětlili, dotační kolo proběhlo a další už nevypsali,“ říká dnes padesátiletý Jan Šírer. Dluhy mu nakonec přerostly přes hlavu, jeho firma zkrachovala a sbírka kol propadla firmě Velo MTB.

Tricykl i šlapací auto

Šírerovi se přesto sen otevřít největší muzeum jízdních kol na světě splnil. I když trochu jinak, než si původně představoval. S vedením společnosti Velo MTB se domluvil, že vzácnou sbírku kol nenechá ležet ve skladech a vystaví ji. „Firma mě nakonec zaměstnala. Začal jsem hledat vhodné místo pro muzeum,“ říká bývalý podnikatel, dnes kurátor.

Ačkoliv byla možnost umístit sbírku na kraji Prahy, na Zbraslavi, v Boskovštejně nabídli italští majitelé zámečku lidem z Velo MTB výhodný pronájem na šest let. První tři roky můžou navíc využívat zámeček skoro zdarma, jen za opravy.

A v zámečku je rozhodně ledacos k vidění. Třeba hned u vstupu, na čestném místě, stojí nejdražší kus expozice - americký tricykl z roku 1889, který existuje pravděpodobně jako jediný exemplář na světě. Sběratelé ho získali v aukci za 35 tisíc eur. Unikátní je třeba také šlapací auto s přídavným benzinovým motorkem, které majitelé odkoupili z Argentiny.

V přízemí sály zaplňují prastará kola, takzvaná odrážedla nebo kostitřasy, drezíny i jedny z prvních závodních bicyklů z konce devatenáctého století.

„Tenkrát neexistovaly soustruhy, všechny bicykly byly kované. A první asfaltky se začaly budovat až v roce 1920, nejprve v Americe a Anglii. Takže všechna kola mají nějaké odpružení. Pneumatiky přišly až v roce 1888, do té doby měla kola tvrdé gumy,“ ukazuje Šírer na nejstarší kousky.

A pokračuje do místností věnovaných francouzským nebo americkým kolům a do kouta s dřevěnými bicykly. Těch mají v Boskovštejně pohromadě nejvíc na světě, o kousek dál parkují zase vojenská jízdní kola využívaná v první i druhé světové válce. Zdi zdobí velké historické litografické plakáty, dřívější reklamy cyklofirem. „Nejvzácnější je ten, který jsme získali, když rozprodával sbírku Elton John,“ ukazuje Šírer na secesní litografii dívky s rozevlátými vlasy.

Kanibalovo závodní kolo

Tahákem v patře zámečku je například jedno z prvních elektrokol, asi padesát let staré, nebo závodní bicykl, na kterém jel v roce 1995 Angličan Chris Boardman závod Tour de France. „Je to světový rekordman, mistr světa v časovce. Na kole jsou nálepky Eddyho Merckxe, jednoho z nejslavnějších cyklistů v historii. Říkalo se mu Kanibal, tehdy byl sponzorem týmu,“ vysvětluje.

V zámečku vystavuje kousky ze své sbírky českých kol i Jan Fulík, který dnes působí v Národní knihovně a dříve vedl bezpečnostního odbor Pražského hradu. Odešel po aféře, kdy recesisté pronikli na střechu Hradu a vyměnili prezidentskou standartu za červené trenýrky. K Fulíkovým exponátům patří například luxusní kousek své doby – Praga z roku 1930 s předním i zadním odpružením. Další cyklistický nadšenec, který svými kousky přispěl do sbírky, je podnikatel Robert Štěrba.

S muzeem mají majitelé velké plány, přilehlý mlýn chtějí proměnit na penzion, nyní se v něm rozjíždí půjčovna kol. V okolí mají vzniknout cyklodráhy.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Nymburk v osmifinále basketbalové LM narazí na Bandirmu

Nymburští basketbalisté v osmifinále Ligy mistrů nastoupí proti tureckému celku Bandirma. Středočeši sérii hranou na dvě vítězství odstartují doma a hrát se bude 3., nebo 4. března. V případě postupu narazí výběr trenéra Orena Amiela na lepšího z dvojice AEK Atény - Bonn.

Nymburk se v play off Ligy mistrů představil zatím dvakrát a vždy vypadl v prvním kole. Při premiéře soutěže v ročníku 2016/17 o jediný bod nestačil na italské Sassari, o rok později podlehl pozdějšímu vítězi AEK Atény. V minulé sezoně středočeský celek skončil už v základní skupině.

Další zprávy