Praha - Ani tři roky od metanolové kauzy, která stála život padesát lidí, neumí český stát stoprocentně kontrolovat černý trh s lihem. Přiznávají to celníci i někteří lihovarníci, podle kterých se dál pančuje.
"Nejlépe to vědí majitelé hospod," říká Jan Žufánek, šéf výroby moravské rodinné likérky Žusy. S nabídkami nelegálního neoznačeného alkoholu se setkávají nejen v restauracích, ale i provozovatelé večerek. A povzbudivá není ani pondělní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.
Státní auditoři potvrdili, že zdaleka ne všechny novinky zavedené po metylových otravách z roku 2012 fungují. Selhává především kontrola nových kolků s unikátním kódem nebo kamerové záznamy přímo z výroby.
"Ani opatření zavedená po takzvané metanolové aféře, jako jsou nová podoba kontrolních pásek, kamery v místech značení lihu nebo zavedení prodeje lihovin jako koncesované živnosti, nedokáží zabránit prodeji závadných a nezdaněných lihovin," uvedla mluvčí nejvyšších kontrolorů Olga Málková.
Podle Jaroslava Burkarta z Unie výrobců a dovozců lihovin, která sdružuje větší výrobce a pokrývá 85 % trhu, ovšem zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu hovoří o období mezi roky 2011 a 2014. A během prvního pololetí letošního roku se situace výrazně vylepšila. Vybralo se o zhruba 375 milionů korun víc na spotřební dani a spotřeba alkoholu na osobu se podle statistického úřadu snížila přibližně o 0,2 litru lihu.
"Stát zvýšil výběr daní a lidé pijí méně. To znamená, že spotřebitelé přecházejí od nelegálního alkoholu k legálnímu," vysvětlil Burkart. Existenci černého trhu nepopírá, na rozdíl od menších výrobců ale s nařízenými opatřeními státu souhlasí.
Vyhozených sto tisíc za kamery
Burkart se například zastává kamer, které spolumajitel menší rodinné likérky Jan Žufánek naopak kritizuje a tvrdí, že povinná stotisícová investice do záznamových zařízení nařízených zákonem byla od začátku nesmyslná. "Záznam nic nedokazuje. Vidíte jen linku, jak se na ní dokola točí lahve," řekl podnikatel.
Burkart ale oponuje: "Podle taktů či láhví jste schopen spočítat, kolik kolků by mělo být nalepeno a poznáte, jestli těch kolků na ten protočený počet láhví společnost má, nebo jede podezřelé nadmnožství."
Dodal, že záznamy jsou důležité proto, aby se lahve neplnily načerno přímo na legálních linkách jako dřív. "Abyste dnes vyrobil nelegální alkohol ve velkém, musíte i nejprimitivnější linku na stáčení postavit mimo daňový sklad. A jejího provozu si dříve nebo později určitě někdo všimne," řekl Burkart.
Podle Žufánka ovšem celníci nemají čas na pečlivou kontrolu. Mohou se sice do jeho firmy dívat v přímém přenosu, příliš často ale tuto možnost nevyužijí. "Ze záznamů v systému jsem poznal, že za poslední půlrok se k nám téměř nepřipojili," podotkl Žufánek.
"Jejich přenos dat v téhle chvíli nefunguje, aby celníci mohli všechny výrobce sledovat online. Ale přijde čas, kdy budou mít dispečink a sledovací softwary, které jim řeknou kolik a čeho bylo nastáčeno," reaguje Burkart v přestřelce lihovarníků.
Celníci přiznávají, že situace není optimální. Zvýšili počet kontrol, všechno ale stihnout nemohou. Je jich málo - za posledních sedm let jich ubyla pětina. Právě nyní proto jednají s ministrem financí Andrejem Babišem o posilách. "Aktuálně žádáme pro posílení daňových agend nových 103 systemizovaných míst," uvedla mluvčí celníků Martina Kaňková.
Chatrné zákony
Celníci si stěžují i na chatrné zákony. Příklad za všechny: stát sice nařídil před dvěma lety kolkovat lahve s alkoholem novými kontrolními páskami s jedinečnými osmimístnými kódy, jenže výrobcům už nenařídil, aby si vedli evidenci těchto unikátních kódů. Firmy tak mohou státní pokladnu dál šidit. Stačí říct, že kolky firma ve výrobě poničila nebo ztratila a místo toho je může použít na nezdaněný alkohol.
Celníci přitom připouštějí, že zajištění evidence unikátních kódů by bylo pro firmy administrativně i finančně náročné. Navíc na trhu údajně není zařízení, které by při současném výkonu plnicích linek na alkoholické nápoje a otáčení lahví na lince dokázalo použité kontrolní pásky evidovat.
Proto celníci dlouhodobě - ovšem zatím marně - prosazují relativně jednoduché řešení: aby firmy zaplatily spotřební daň z lihu už v ceně kolků. Tedy stejně jako to funguje u cigaret.
"Tím by byla z každé zakoupené kontrolní pásky odvedena spotřební daň a bylo by odstraněno riziko jejich zneužití pro legalizaci „černého“ lihu," vysvětlila mluvčí Martina Kaňková.
Likérky by pak neměly motivaci vykazovat fiktivní zničení kolků, protože by si daňově nepomohly. Výrobci alkoholu pak dodávají, že by trhu prospělo i snížení spotřební daně, aby se nevyplatilo stát klamat.
Jaké kroky ministerstvo financí chystá, není jasné. Na zaslané dotazy zatím neodpovědělo.
Likvidační nápad
Lihovarníci však varují, že nápad celníků by byl pro alkoholový sektor likvidační. "Podle našich odhadů by výrobci a distributoři museli jednorázově zaplatit zhruba dvě miliardy korun," tvrdí Jaroslav Burkart. "Byli bychom v EU raritou a evropská legislativa to ani neumožňuje," dodal.
Podle protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila je potřeba, aby stát vytvořil soustavný tlak nejen na výrobce, ale i na šedou zónu. "Jednorázová opatření nejsou dostatečná, když není opakovaná kontrola. Kontroly je potřeba dělat koordinovaně a jít do všech míst. Od distributorů po poslední vietnamskou tržnici," řekl Vobořil.
Ještě víc potlačit černý trh by pomohlo i zpřísnění zákonů. "Například překvalifikování nedovolené výroby lihovin na trestný čin. Dnes je to pouze přestupek," připomněl Jaroslav Burkart z lihovarnické unie.
Dvě doživotí za 50 mrtvých
Metanolová kauza vypukla na podzim 2012. Kromě padesáti mrtvých se jedovatým alkoholem otrávily další desítky lidí, mnoho z nich má trvale poškozené zdraví, zejména zrak.
Před soudem skončilo několik desítek obžalovaných. Proces s hlavní zlínskou větví skončil loni, kdy údajní dva hlavní míchači otráveného alkoholu Rudolf Fian a Tomáš Křepela dostali doživotí. Další obžalovaní se dál zpovídají u soudů v celé republice.
