Pekaři musí vrátit Agrofertu sto milionů za zmařené námluvy. Zadržovali je neoprávněně, rozhodl soud

Marek Pokorný Marek Pokorný
18. 4. 2017 20:00
Pekárenská skupina United Bakeries, která prodává pečivo pod značkami Delta, Cerea či Fr. Odkolek, definitivně prohrála spor se společností Agrofert kvůli zmařené fúzi. Firmě, kterou ovládá ministr financí Andrej Babiš, bude muset vrátit stomilionovou zálohu a k tomu zaplatit dalších 36 milionů korun na úrocích. Společnost United Bakeries si uvedenou sumu sice započítala jako smluvní pokutu za škodu, kterou jí Agrofert nedokončeným odchodem způsobil, podle soudu tak ale učinila neoprávněně.
(ilustrační foto)
(ilustrační foto) | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - O bezmála sto čtyřicet milionů korun si vylepší hospodaření potravinářsko-chemický gigant Agrofert. Přispěje mu na to jeho hlavní konkurent na trhu s pečivem: skupina United Bakeries, o jejíž převzetí před několika lety usiloval a chtěl ji spojit se svým Penamem.

Vrchní soud v Praze totiž potvrdil, že United Bakeries musí vrátit firmě, kterou donedávna vlastnil ministr financí Andrej Babiš (nyní je v jeho svěřenském fondu), stomilionovou zálohu na chystaný, ale nedokončený nákup. Tu firma odmítala vrátit proto, že fúzi údajně zmařil sám Babiš a způsobil tím stamilionové škody. Zálohu si započítala právě na jejich úhradu.

"Povinnost vrátit zálohu je ve smlouvě definována celkem jednoznačně," uvedl soudce Vrchního soudu v Praze Zdeněk Kovařík, který tak potvrdil verdikt Městského soudu v Praze z loňského května. Podle Kovaříka nelze doložit, že by Agrofert smlouvu porušil a měl by proto platit smluvní pokutu. United Bakeries navíc musí zaplatit 36 milionů korun na úrocích a dalších zhruba deset milionů na nákladech soudního řízení.

Kdo to zmařil?

Spor má počátek v roce 2010, kdy se Babiš pokusil ovládnout dvojku domácího pekárenského trhu United Bakeries bratrů Paříkových, kterou tehdy vlastnili prostřednictvím European United Bakeries. Babiš ji chtěl spojit se svým řetězcem pekáren Penam, který byl jedničkou na trhu.

Babiš zaplatil i zálohu 100 milionů korun, jenže z obchodu nakonec sešlo. Paříkové z toho vinili Babiše, on naopak poukazoval na to, že to byli oni, kdo ukončil jednání. Paříkové zároveň spočítali ušlý zisk, o který prý vinou Agrofertu přišli.

Když Paříkovi zálohu odmítli vrátit, Agrofert se obrátil na soud. A uspěl. "Je nesporné, že obě strany uzavřely smlouvu o úplatném převodu cenných papírů, kdy žalobce (Agrofert) uhradil prodávajícímu částku za akcie. A bylo dohodnuto, že pokud dojde k zániku smlouvy nikoliv zaviněním kupujícího, je prodávající povinen částku vrátit," uvedla v rozsudku loni v květnu prvoinstanční soudkyně Kateřina Doležalová. Od smlouvy přitom odstoupili Paříkovi - přestože to odůvodnili tím, že je k tomu Agrofert dotlačil.

Měl vyvinout veškeré možné úsilí

Po odvolání United Bakeries případ toto úterý řešil Vrchní soud v Praze. A jejich právník Martin Hrodek se snažil soudce Zdeňka Kovaříka přesvědčit, že to byl právě Agrofert, kdo za krach obchodu může. Celá transakce se totiž zadrhla u slovenského antimonopolního úřadu, kterému se nelíbilo, že by spojená firma získala dominantní postavení na trhu. A rozhodnutí o schválení fúze oddaloval.

Podle United Bakeries mohl ale za oddalování sám Agrofert, protože prý se slovenským antimonopolním úřadem nespolupracoval. "Zavázal se, že vyvine veškeré úsilí, aby se transakce zdařila. Sám to ale zmařil, když mu nepředal požadované dokumenty," uvedl Hrodek. "Bylo prokázáno, že slovenský antimonopolní úřad opakovaně upozorňoval, že pokud nenabídne ústupky, nemůže fúzi schválit," dodal.

Právník Agrofertu Pavel Dejl ale oponoval, že žádnou smluvní povinnost neporušili. "Velmi silně jsme argumentovali, proč žádné závazky nejsou potřeba. V případě jakýchkoliv ústupků by ta transakce ekonomicky postrádala smysl," reagoval Dejl a poukázal na to, že formálně námluvy ukončil nikoliv Agrofert, ale právě bratři Paříkové.

Ti totiž zjistili, že poté, co se o fúzi začalo mluvit, značná část dodavatelů začala jednat rovnou s Babišovým Penamem. A snažili se tak svoji firmu zachránit, když navíc viděli, že se fúzi nedaří dokončit.

Podle soudce Kovaříka ale v žádném případě nelze prokázat, že by průtahy při schvalování fúze na Slovensku jakkoli zavinil Agrofert. A dal zapravdu Dejlovi, že Agrofert neporušil žádný bod smlouvy tak, aby po něm bylo možné nárokovat smluvní pokutu.

"Takové smlouvy vznikají dlouhým procesem, nejsou jednoduché, účastníci vědí co vyjednali a podepsali a nelze říkat: oni to vlastně mysleli jinak. To můžu vzít u nějakých nekvalifikovaných obchodníků, kteří se sejdou v kavárně a narychlo sepíšou nějakou smlouvu. V tomto případě je ale třeba dát jednoznačně přednost tomu, co se objevilo v písemném znění," řekl Kovařík, když odůvodňoval zamítnutí žaloby.

Totálně jsme se otevřeli

Sám Marko Pařík v říjnu 2015 v rozhovoru pro HN uvedl, že je jednání s Babišem připravilo o stovky milionů. Kvůli očekávané fúzi se totiž "naivně" otevřeli a Babiš od nich získal informace a přetáhl jim obchodní partnery.

"Totálně jsme otevřeli karty, protože jsme si opravdu mysleli, že ten cíl je přijít k jedné smlouvě, která se podepíše a bude nenávratná. A v momentě, kdy se podepsala v 11 hodin 29. září 2011, jsme si byli jistí, že to dopadne. Vše bylo zařízené tak, aby Agrofert dostal veškeré požadované informace a měl možnost je zpracovávat. Nás třeba už nikdo obchodně neoslovoval, naši někdejší partneři chodili do Agrofertu nebo do Penamu," popsal Pařík. A podle něj měl Agrofert i prsty v tom, že slovenský antimonopolní úřad protahoval šetření.

Zajímavé přitom je, že poté, co v roce 2013 spojení Penamu a United Bakeries definitivně padlo, si Agrofert některé pekárny na Slovensku od bratrů Paříků stejně koupil. Ne ovšem přímo, ale přes prostředníka.

 

Právě se děje

Další zprávy