Praha – Obce budou muset vyčlenit byty pro seniory, chudé rodiny s dětmi, zdravotně postižené nebo mladé lidi, kteří zrovna opustili dětský domov. Uloží jim to zákon o sociálním bydlení, který ministerstvo práce a sociálních věcí v tomto týdnu poslalo k připomínkám ostatním ministerstvům, krajům a zástupcům obcí.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) si od zákona slibuje, že majitelé předražených ubytoven přestanou vydělávat na chudých, kterým bydlení dotuje stát prostřednictvím dávek. „Jde o obrovský zákon, který leckterým byznysmenům s chudobou skřípne zdroje ze státního rozpočtu. Proto tu také norma doteď není. Zatím vždycky zvítězila nějaká lobby a zákon neprošel,“ říká Marksová.
Pokud zákon projde v plánovaném termínu, začne platit od října 2017 a obce budou muset první byty pro potřebné začít hledat na podzim 2018. Nejprve na to v jednotlivých případech budou mít dva roky, od července 2023 se lhůta zkrátí na šest měsíců. Pokud obec člověku bydlení nezajistí, může dostat pokutu až milion korun. To, kdo má na sociální byt nárok, budou posuzovat krajské pobočky Úřadu práce. Podle propočtů by mohlo jít o 390 tisíc lidí.
Města od chvíle, kdy se zákon začal připravovat, protestovala, že nemají dostatek volných bytů. Řada z nich velkou část svého bytového fondu po revoluci zprivatizovala. Zákon počítá s tím, že stát bude obcím na výstavbu i provoz bytů posílat dotace. Autoři zákona jejich výši vypočítali na 3 miliardy ročně. Z těchto peněz také stát bude kompenzovat obcím rozdíl mezi tržním a nižším sociálním nájemným.
S placením sníženého nájemného bude chudým i nadále pomáhat stát. Zákon ale sjednocuje současné dvě dávky – příspěvek a doplatek – do jedné. Obě dávky státní rozpočet ročně přijdou zhruba na 13 miliard korun a částka rok od roku roste. Nový zákon by to měl změnit. Po prvotních investicích by se státu měl začít vyplácet zhruba po pěti letech – mezi lety 2024 a 2036 autoři zákona odhadují, že roční úspora bude přes 7 miliard.
Od roku 2023 přinese zákon úspory
"Je jasné, že je potřeba do toho několik let dávat peníze. Odhady hovoří o tom, že v roce 2023 by se to mělo dostat na nulu a poté by zákon měl generovat výrazné úspory," uvedl předseda neziskové organizace Platforma pro sociální bydlení Štěpán Ripka, který věří, že i přes zpoždění se Marksové podaří do voleb zákon prosadit.
Podle Marksové norma nabrala zpoždění i proto, že její ministerstvo vyjednávalo s ministerstvem pro místní rozvoj, které má spravovat dotace pro obce, a hlavně se zástupci samotných obcí. I tak ale například starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček říká, že zákon nic nevyřeší a jen obce zatíží.
"Já tady ten zákon nepotřebuji," přidává se také starostka Kunína Dagmar Novosadová, která je zároveň členkou předsednictva Svazu měst a obcí. Kunín se prý o seniory nebo matky samoživitelky stará už dnes. Zákon ale podle Novosadové stanoví nárok na sociální bydlení mnohem širší skupině lidí, než budou obce schopné ubytovat. "Nebude to tak jednoduché, jak si ministerstvo představuje. Pokud nájem bude nízký a stát ho bude dotovat, tak český člověk ten byt bude chtít. A motivace získat byt vlastním přičiněním asi moc velká nebude," myslí si Novosadová.
Sdružení místních samospráv požadovalo, aby se povinnost zajistit sociální bydlení netýkala malých obcí do 500 obyvatel. Ty mají nakonec v návrhu zákona speciální postavení – budou se moci domluvit s jiným městem, aby jejich obyvatelům sociální bydlení zajistilo místo nich.
